Prvním impulsem, proč jsem si tuto knihu vybral, bylo nastoupení na obor Inovativní podnikání. Moje podnikatelské znalosti i dovednosti nebyli na vysoké úrovni, a tudíž jsem
očekával, že si knihu s podobnou tématikou budu muset (z vlastního přesvědčení) přečíst. Do karet mi hrálo jedno ze zadání pro splnění zápočtu předmětu “provoz a hospodaření malého podniku”, kde jsem knihu se stejným tématem musel přečíst. Pří výběru této knihy mi pomohlo doptat se “spolužáků” jak z řad Tučňáků, tak Téček. Mým hlavním cílem bylo dostat se pod pokličku podnikání jako takovému a nabyté znalosti užít v praxi a následně je reflektovat.
Hlavní myšlenkou knihy mi přijde, že opravdu dobře vystihuje název “Od nápadu k podnikatelskému plánu”. Od prvních stránek mne obsah zaujal, protože prvním problémem mého podnikatelského začátku bylo: Jak vlastně vymyslet nápad, který je hoden realizace ? Jak na takový nápad přijít ?
Na tyto otázky jsem si byl schopen odpovědět po zhruba třetině knižního obsahu (nepočítám samotné 3 podnikatelské plány uvedené ke konci knihy).
Netvrdím, že jsem už byl schopen vymyslet nápad, který by byl hoden realizace, ale alespoň mi jednotlivé metody otevřely mindset ohledně toho “jak začít”.
První metodu, kterou jsem využil již dříve než po přečtení knihy, byl brainstorming.
Tuto metodu jsem využil spolu se členy mého týmu například u hledání projektů na splacení faktury.
Metoda má 2 fáze, kdy v první se každý z nás individuálně snažili vychrlit co nejvíce nápadů na tabuli, bez toho aniž bychom se navzájem ovlivňovaly vlastními názory na jednotlivé nápady. Druhá fáze je takzvaná třídící, kdy jednotlivé nápady komentujeme a případně mažeme. Zpětně si uvědomuji, že příště by bylo fajn použít metodu nálepek (bodů) k jednotlivým nápadům. Při tomto brainstormingu vykrystalizoval nápad Aleše na jeden z projektů našeho týmu UniWave, a to prodej palačinek.
Další metodu, kterou jsem zatím nevyužil, ale plánuji ji brzy přivézt do našeho týmu, je metoda 6_8_5. Smyslem této metody je o něco strukturovanější brainstorming s vizuálním využitím (kreslení obrázků), které mohou pomoci k tomu si nápad déle uchovat, nebo aby nápad zaujal na první dobrou.
Poslední metodu, kterou bych rád zmínil, je painstorming. Díky painstormingu si všímáme potřeb našeho blízkého okolí, ale i lidí v určitém regionu (například obyvatel města), a snažíme se je naším nápadem uspokojit. Na základě této metody mě napadl projekt, obsahující otevření kulinářského podniku v Příbrami (město, kde bydlím) specializujícího se na jednu ze světových kuchyní.
-Ptal jsem se svého okolí jaká kuchyně jim ve městě chybí. (viz. vietnamská, italská atd…)
-Reakce potvrdila mou hypotézu. Zájem by tu opravdu byl.
Další částí knihy jsou fáze podnikatelského procesu.
Jednou z prvních z nich je ověření zájmu zákazníka.
Zde jsem se věnoval metodě Design Thinking.
Jednotlivé části :
1)POROZUMĚNÍ
2)POZOROVÁNÍ (painstorming)
3)ÚHEL POHLEDU -Jak lze ukojit poptávku na danou kuchyni ?
4) GENEROVÁNÍ NÁPADŮ - otevření restaurace, foodtrucku…
5)PROTOTYPOVÁNÍ - Uvědomil jsem si, že tento projekt je zatím velmi finančně i organizačně náročný. Proto jsem v procesu dál nepokračoval.
5)TEST PROTOTYPU
Chtěl jsem si na vlastní kůži vyzkoušet model Lean Canvas. Proto jsem se rozhodl svůj dosavadní nápad do tabulky načrtnout. Výsledek mě přiměl nápad nezahodit, jen ho prozatím odložit.
Reflexe.
Mým hlavním cílem bylo si co nejrychleji vyzkoušet jednotlivé metody vzniku nápadu na podnikatelský plán, což se mi povedlo a mám sám radost z toho, že jsem se do metod pustil. Je to, ale pouze začátek a rozhodně mám v plánu tyto metody dále používat a přijít na nápad, který budu moci realizovat okamžitě. Popřípadě v mém nápadu pokračovat a zaměřit se na něj podrobněji. Mou největší chybou bylo to, že jsem nápad nesdílel se svým týmem. Hodlám to napravit a u dalších nápadů tu stejnou chybu už neudělat.
Rád bych ve své eseji ještě vyzvidl tři pojmy z knihy:
1) Divergentní x Konvergentní myšlení. Vlastně se jedná o jednotlivé fáze brainstormingu. Můj největší problém byl ten, že jsem často podvědomě používal konvergentní myšlení už v divergentní fázi. Nenechal jsem prostor kreativitě a alternativám.
2) Rozdíl mezi zákazníkem a uživatelem. Samotného by mě tato myšlenka zřejmě nenapadla a přesně u tohoto pojmu můžu mluvit o otevření mého podnikatelského mindsetu
3) Persony. Při přemýšlení nad mým nápadem jsem si persony vytvořil a nesmírně mě bavilo se do nich převtělit a pokusit se myslet jako ony. Nacházet důvody, proč by pro jednotlivé persony můj nápad dával smysl, a pro jiné ne.
Mimo toho, co jsem vzpomenul se v knize nachází podrobný “návod” na to, jak jednotlivými fázemi podnikatelského plánu procházet a postupně podnikatelský nápad budovat. Z toho důvodu se ke knize stoprocentně ještě mnohokrát vrátím. Přece jenom jedním z dalších úkolů na zápočet je Analýza trhu, kterou vím, kde hledat.
Závěr.
Kniha splnila mé očekávání, ale je těžké napsat závěr na knihu, s kterou se neloučím a už vůbec ji neberu pro mne za uzavřenou. Přijde mi jako skvělý univerzální nástroj na to, jak procházet jednotlivé části podnikatelského procesu a rozhodně se z toho důvodu k ní vrátím. Proto bych ji doporučil všem, kdo (stejně jako já) nevědí jak s prvními krůčky podnikání začít, a jak na ně následně navázat.
