ÚVOD
Co je tato kniha zač? Jsou to filozofické úvahy zabývající se aktuálními problémy a výzvami, kterým lidstvo ve 21. století čelí. Vyhýbá se škatulkování společnosti a přináší globální přehled. Zkoumá různé oblasti moderního a dnes už digitalizovaného světa.
OBSAH
1. Technologické změny – Umělá inteligence, automatizace a jejich dopad na trh práce, soukromí a politiku.
2. Politické a globální otázky – Nacionalismus, globalizace, terorismus a jejich vliv na mezinárodní vztahy.
3. Enviromentální krize – Klimatická změna a ochrana životního prostředí.
4. Dopad dezinformací – Jak internet, sociální média a fake news ovlivňují naši schopnost rozlišovat pravdu od lži.
5. Etika a morálka – Role náboženství, lidských práv a etických dilemat v moderní společnosti.
6. Smysl života – Jak se vypořádat s otázkami smyslu života v době, kdy tradiční zdroje smyslu (jako náboženství) ztrácí vliv.
PROČ TATO KNIHA?
Autorovo názory a jeho kritický nebo provokativní pohled na současné problémy mě vybízí k zamyšlení nad budoucností lidstva. Kniha se mi snaží odpovědět na otázky, které si kladu a jsem si jistá, že i mnoho lidí ve světě plném rychlých technologických a sociálních změn také.
Očekávala jsem, že se po přečtení se ve světě o něco lépe vyznám, ale opak je pravdou. Díky knize mám zmatený a znepokojující pocit z následujících desítek let. To, jak díky umělé inteligenci pravděpodobně zanikne desítky oborů a tisíce lidí přijde o práci. To, jakým způsobem pomalu, ale jistě začíná algoritmus ovládat naše myšlení, emoce a rozhodování v tom, co děláme.
AI MYSLÍ ZA NÁS
Sociální sítě mají jeden společný zásadní cíl, a to je udržet uživatele na platformě co nejdéle. A proto algoritmus analyzuje naše chování, co lajkujeme, komentujeme, na co se díváme nebo jak dlouho se díváme na určitý příspěvek. Na základě těchto dat se nám zobrazuje obsah, který v nás vyvolává další emoční interakci. Nejen, že přizpůsobuje náš obsah příspěvků, ale také nás nevědomě vede k určitému myšlenkovému schématu, čímž se vytváří jakési informační bubliny. A tak vznikají uzavřené světy, kde jsou lidé vystaveni pouze informacím, které potvrzují jejich stávající názory. Tento jev podporuje a způsobuje polarizaci společnosti, kdy jednotlivé skupiny lidí mají radikálně odlišné pohledy na svět, protože konzumují odlišné informace. Následně žijeme v úplně jiné realitě a začneme žít ve zkresleném světě. Tento fenomén má zásadní dopad na naše rozhodování. Pokud je uživatel neustále vystaven negativním nebo alarmujícím zprávám, může to vyvolat pocit bezmoci, úzkosti či strachu. Naopak neustálá expozice k určitým ideologiím nebo názorům může posílit extremismus nebo radikalizaci.
Od toho se může odvíjet i naše chování, ať už v pracovních či osobních životech. Lidé často zapomínají (já bohužel také), že se podvědomě necháváme ovlivňovat sociálním světem. Přestáváme komunikovat s lidmi, bojíme se interakcí a konfrontací nebo přehlížíme naskytnuté příležitosti, co nám sám život dává.
Umělá inteligence dokáže také zpracovávat obrovské množství dat o jednotlivcích a vytvářet komplexní psychologické profily, které lze následně využít k cílené reklamě nebo manipulaci. A pak jedním z nejzávažnějších důsledků ovlivňování našich rozhodnutí umělou inteligencí je ztráta naší autonomie. Když algoritmy rozhodují o tom, co uvidíme a jaká témata budeme vnímat jako důležitá, ztrácíme schopnost samostatně se rozhodovat na základě objektivních informací. Naše volby jsou čím dál tím více utvářeny tím, co nám algoritmy předloží jako relevantní.
To má hluboký vliv na demokratický proces. Pokud jsou naše názory a rozhodnutí ovlivňovány informacemi, které jsou filtrované a přizpůsobené našim předchozím preferencím, můžeme se stát méně otevření jiným pohledům a méně schopní kritického myšlení. Sociální sítě tak mohou paradoxně posilovat nedemokratické tendence tím, že ztěžují lidem přístup k rozmanitým názorům a informacím.
JAK TOMU ZABRÁNIT?
Klíčem k tomu může být lepší digitální gramotnost, zvýšené povědomí o tom, jak algoritmy fungují, a snaha o větší transparentnost technologických firem. Ve firmách by se měly dále vést workshopy o využití AI v prospěch lidstva. Ve školách by se mělo pokračovat v rušení bakalářských prací a místo podvádění by studenti mohli umělou inteligenci využívat ve svůj vlastní prospěch. V opačném případě riskujeme, že se staneme pasivními příjemci informací, místo aktivních tvůrců našeho myšlení a rozhodování.
ATP
Ráda bych využila následující body i v našem týmu:
- Zvyšování digitální gramotnosti v týmu
Častější využívání AI nástrojů či školení a workshopy by nám mohly pomoci i v kreativním rozvoji našich projektů.
- Transparentnost v práci s technologiemi
Když náš tým používá nové technologie nebo softwary, je důležité, aby všichni věděli, jakým způsobem fungují, jaké mají algoritmy a jak ovlivňují práci. To podpoří informovanost rozhodnutí.
- AI jako nástroj, ne hrozba
Místo toho, aby členové týmu AI vnímali jako hrozbu pro svou práci, měli by ji chápat jako nástroj, který jim pomůže pracovat chytřeji. To znamená, že by se v týmu měly rozvíjet schopnosti, jak AI využít pro analýzu dat nebo tvorbu obsahu.
- Podpora kritického myšlení
Ve firmách i v týmu by měly probíhat pravidelné diskuse a školení na téma kritického myšlení, jak přistupovat k informacím, které tým dostává skrze algoritmy a umělou inteligenci.
- Podpora autonomního rozhodování a odpovědnosti
Zachovat lidský prvek. I když AI dokáže generovat doporučení, finální rozhodnutí by měla stále zůstat v rukou lidí. Je důležité, aby členové týmu pochopili, že jsou stále odpovědní za výsledky své práce, a AI je pouze nástrojem, nikoliv náhradou za jejich vlastní úsudek.
