O této knize jsem se dozvěděl prvně od Maru a Jakuba. Měl jsem zrovna nějaké vztahové nesnáze, proto jsem se o této problematice chtěl dozvědět.
Nejlépe mluvíme a rozumíme našemu jazyku. Je to nejpohodlnější.
- Jestliže chceme, aby naše komunikace byla smysluplná, musíme se prostě naučit řeči těch, kterým chceme rozumět.
- Musíme být ochotni učit se partnerově přirozenému jazyku lásky, jestliže chceme být v milostné komunikaci úspěšní.
Děti, které vyrůstají s vědomím, že jsou milovány, budou mluvit a rozumět jednomu z pěti jazyků lásky. Děti, které se necítí svými rodiči milovány a povzbuzovány, si také osvojí primární jazyk lásky. Pravděpodobně bude ovšem deformován.
- To neznamená, že se už nenaučí nikdy dobře komunikovat, ale budou muset vynaložit mnohem větší úsilí, než ti, kteří byli vychováváni jinak.
Pokud chceme, aby partner/ka naši lásku cítili, musíme ji projevit jejich jazykem lásky.
Naše sny před manželstvím jsou plné představ o dokonalém štěstí… Je těžké uvěřit něčemu jinému, když jste zamilovaní.
V zamilovanosti se nestaráme o další rozvoj naší osobnosti nebo o rozvoj osobnosti našeho partnera. Zamilovanost je spíše spojena s pocitem, že jsme to dotáhli do cíle, máme pocit, že už na sobě nemusíme dále pracovat.
Rozumová. Odhodlaná láska… přesně to je láska, ke které nás myslitelé vždy vybízeli.
Skutečná láska nespočívá v tom, že budete mít všechno, co chcete, ale že budete dělat dobré věci pro toho, koho milujete. Ve skutečnosti to ale zároveň funguje tak, že když jsme sami kladně přijímáni, máme mnohem větší motivaci toto jednání opětovat a vycházet partnerovi také vstříc.
- Naplnit odvahou à všichni máme svá skrytá místa, kde se cítíme nejistě. Skrytý talent vašeho partnera, utopený v jeho nejistotě, čeká možná na vaše slova povzbuzení.
- Povzbuzování vyžaduje schopnost vcítění a nazírání světa z perspektivy vašeho partnera. Nejdříve musíme pochopit, co je podstatné pro něj.
Způsob našeho vyjadřování je mimořádně důležitý. Obvykle se přikládá větší význam tónu našeho hlasu než významu slov.
„Mírná odpověď odrazí hněv“
Odpuštění není pocit, je to rozhodnutí.
Pokud mezi námi má vzniknout důvěrný vztah, potřebujeme znát naše vzájemné touhy a přání. Jestliže toužíme po lásce, potřebujeme znát touhy a přání našeho partnera.
Prosba dává lásce šanci, zatímco požadavek ji dusí.
Pravděpodobně nejhlubší lidskou touhou je potřeba být kladně přijímán.
Mluvte a lidech hezky v jejich nepřítomnosti, dostane se to k nim. Ocenění projevujte veřejně. Můžete mu/ji to také napsat.
Ústředním aspektem pozornosti věnované druhému člověku je vzájemná blízkost. Nikoliv však ve smyslu fyzické blízkosti, ale blízkosti vyplývající ze schopnosti soustředit se plně jeden na druhého.
Skutečná blízkost souvisí se schopností plně se soustředit jeden na druhého.
Společně trávený volný čas je dokladem toho, že nám na sobě záleží, že nás těší být ve společnosti toho druhého a že jsme rádi, když můžeme dělat něco společně.
Slova ujištění se vztahují k tomu, co říkáme, zatímco vzájemné naslouchání se týká toho, co slyšíme.
Mnozí z nás jsou vedeni k odkrývání problémů a následně k hledání jejich řešení. Zapomínáme, že manželství je vztah, ne plán, který je nutno splnit, nebo problém, který čeká na nejlepší řešení.
1. Když k vám partner bude hovořit, dívejte se mu do očí.
2. Když budete partnerovi naslouchat, nedělejte přitom nic jiného.
3. Vnímejte pocity.
4. Sledujte řeč těla, jeho fyzický projev.
5. Neskákejte partnerovi do řeči.
Bublající potok = cokoliv vstoupí do jeho vzorného pole nebo cokoliv slyší, musí ven ústy.
Mrtvé moře = Má velkou zásobárnu, ve které všechny informace shromažďuje a naprosto mu vyhovuje, když o nich nemusí nikomu nic říkat.
Jednou z možností, jak se naučit vzájemnému sdílení, je vymezit si určitou část dne, ve které každý z partnerů promluví alespoň o třech událostech, které během dne zažil, a zároveň se svěří se svými pocity.
Typické pro jazyk lásky pozornost je chtít:
- Být spolu
- Dělat věci spolu
- Věnovat se sobě navzájem
Jedním z vedlejších efektů společných manželských aktivit je to, že jsou jakousi zásobárnou vzpomínek, ze které je možno čerpat i do budoucna.
Nezáleží, kolik předměty stojí.
Nestrachujte se o své úspory. Vždycky budete šetřit, ale investovat do vztahu s vaším partnerem, to je jako investovat do těch nejjistějších akcií vůbec.
Vaše fyzická přítomnost v čase krize je největším darem, který můžete partnerovi dát, jestliže jeho primárním jazykem je přijímání darů.
Prosby jsou návodem, který ukazuje, jak milovat, zatímco požadavky jsou pro lásku bariérou.
To, co jsme pro sebe ochotni dělat před vstupem do manželství, není žádnou zárukou, že to budeme dělat i po svatbě.
Partner, který nějakým způsobem kritizuje mé chování, mi tak dává ten nejjistější klíč l irčemí jeho primárního jazyka lásky. Lidé mají většinou tendenci kritizovat partnera nejvíce a nejhlasitěji v té oblasti, na které jim samotným nejvíc záleží.
Když zacházíme s našimi partnery jako s předměty, zabíjíme tím lásku.
Díky sociologickým změnám v posledních třiceti letech se z amerického prostředí vytratilo dříve běžné schéma tradiční rodiny, ve kterém byla role muže i ženy jasně stanovena.
Fyzický kontakt může vztah rozbít nebo mu dát vzniknout. Může být vyjádřením nenávisti nebo lásky.
Odmítat své tělo znamená vzdalovat se také od svého vnitřního já.
V krizových obdobích především potřebujeme cítit, že nás má někdo rád. Nemůžeme vždy změnit běh událostí, ale když víme, že nás má někdo rád, můžeme to snadněji přečkat.
Pokud je fyzický kontakt primárním jazykem vaší partnerky, neexistuje nic důležitějšího než ji držet v náručí, když bude plakat.
Většina manželských problémů v oblasti sexu nesouvisí s technikou, nýbrž s emocionálním uspokojením našich potřeb.
3 způsoby, jak určit váš primární jazyk lásky:
1. Co váš partner dělá nebo naopak nedělá, že vás to zraňuje? Opakem toho, co vás nejvíc zraňuje, bude pravděpodobně váš jazyk lásky.
2. Co jste nejvíc po svém partnerovi vyžadovali? To, co jste po něm chtěli nejvíc, je pravděpodobně to, co ve vás bude nejsilněji vzbuzovat pocit, že vás miluje.
3. Jakými způsoby projevujete partnerovi lásku vy? Může to být vodítkem k tomu, co byste sami od něj rádi přijímali jako projev jeho/její lásky.
Udělejte si čas a napište si na kus papíru, který jazyk je vaším primárním jazykem. Ty, co zůstanou, seřaďte podle pořadí důležitosti.
Každý den se znovu a znovu musím rozhodovat, zda manželčině touze po lásce vyjdu vstříc. Jestliže její primární jazyk lásky znám a rozhodnu se jej používat, naplním tak její nejdůležitější vnitřní potřebu a ona o mé lásce nemusí pochybovat.
Pokud děláte něco, co je vám nepříjemné, je to ještě větším důkazem vaší lásky.
K našim základním potřebám patří pocit jistoty, sebevědomí a vědomí vlastní hodnoty.
Mé sebevědomí určuje partnerova láska. Má sebedůvěra roste z jeho láska.
Když do mě můj partner bude s láskou investovat svůj čas, energii a úsilí, uvěřím, že jesem důležitý/á.
Když budu zakoušet lásku, budu mít všechny předpoklady pro to, aby moje osobnost mohla růst. Pravá láska vždycky osvobozuje.
Může se manželská láska obnovit? Vsaďte se, že ano. Tajemství je ukryto v primárním jazyce vašeho partnera a vaší volbě, zda jím budete chtít mluvit.
Když je naše citová nádrž téměř prázdná, necítíme k partnerovi lásku, ale zakoušíme spíše prázdnotu a bolest.
Jestliže budete tvrdit, že prožíváte něco, co ve skutečnosti neprožíváte, bude to od vás pokrytectví. Když ale svému partnerovi projevíte lásku způsobem, ze kterého bude mít potěšení nebo prospěch jen on sám, děláte to, protože ho na základě vlastního svobodného rozhodnutí potěšit chcete.
Jak dítě dospívá, máme sklony je pro jeho neúspěchy spíše odsuzovat než chválit za něco, co se mu podaří.
Všímejte si věcí, co po vás chtěli a těch, které nejvíce oceňují a pozorujte, jak projevují lásku ostatním. Je to klíč k odhalení jejich jazyku lásky.
ATP:
Identifikoval jsem jazyk lásky partnerky, kterým je pozornost. Partnerce věnuji 15 minut denně pozornosti a ničemu jinému. Dále dbám na citovou nádrž, aby se udržovala plná tím, že děláme více věcí společně. Cítím, že nám to pomohlo hodně a více energie teď můžu soustředit i jinam.
