Knihu mi doporučila Elen od nás z týmu. Vnímal jsem, že bych se o dané problematice rád dozvěděl více.
Zásady správné diskuze
1. Mluví jeden
2. Stručnost
3. Jasnost a srozumitelnost
4. Názornost (přirovnání, příklady, citáty)
5. Empatie
Samozřejmosti
- Hlasitost
- Zřetelnost
- Shoda se skutečností
Cílem projevu je:
1. Informovat
2. Přesvědčit
3. Přimět k činu
Cíl s vyšším číslem je vždy těžší než cíl s číslem nižším. Cíl s vyšším cílem v sobě předchozí cíle obsahuje.
Nosit přizpůsobené oblečení tématu projevu. Lidé jsou takoví, že chtějí to své očekávané.
Pokud planeme touhou vyjádřit svou osobnost, určitý prostor se vždy najde, např. sako + jakákoliv kravata (není předepsané, jakou barvu či vzorek nosit)
Maxima účinku nebývají na okrajích, ale někde uprostřed.
Hluboký hlas uklidňuje. (u mužů)
- Snažit se pár hertzů ubrat
Jak si neničit sílu svého hlasu?
- Hlasivky přiměřeně trénovat, ale nepřepínat.
- Nemluvit křečovitě, ale uvolněně
- Dbát na dostatečnou zásobu vzduchu v plicích, na dostatečně silnou vydechovací rezervu
- Posluchači nás nesežerou, když se na dvě, tři sekundy odmlčíme a v klidu zhluboka nadechneme.
Zkoušet si různé zabarvení hlasu (imitace) o ptát se okolí na zpětnou vazbu
Rychlejší tempo než je průměr:
- Negativa à rychlý řečník je zbrklý, má trému, možná lže, je nejistý
- Pozitivita à rychlý řečník o tématu hodně ví. Chce toho v daném čase co nejvíce sdělit. Neplýtvá časem a penězi svých posluchačů.
Pomalejší tempo než je průměr:
- Negativa à řečník je unylý, pohodlný, lenivý, nemá toho moc co říci
- Pozitiva à řečník je zkušený, klidný, sebejistý, má vše v hlavě srovnáno, není zbrklý
Na konci otázky = zvýšení hlasu
Zvýšení hlasu přitahuje pozornost. Použijte je proto v pravou chvíli. Coby přilákání pozornosti v pravý okamžik i coby střídání výšky jako obecného udržovače pozornosti.
Pozornost přitahuje paradoxně i náhlé citelné snížení intenzity hlasu.
Stejně pozitivní účinek na pozornost má i střídání tempa.
Většinu zlozvyků odbourá naše větší sebejistota. Sebejistotu dodá cvik, návyk.
Při projevu více lidem si představujme, že mluvíme k lidem jako jsou pekař, švec, číšník…
4 základní otázky v přípravě:
- Je vhodná denní doba? (nejlepší mezi 9 a 11 hodinou dopoledne)
- Je vhodná týdenní doba? (nejlepší je úterý a čtvrtek)
- Je vhodná roční doba? (nejlepší je od září do listopadu)
- Mají posluchači dost čerstvého vzduchu?
- Mají posluchači co pít? (respektujte odlišnosti svých posluchačů, i když se vám těžko chápou)
- Je v místnosti dost světla?
- Jak je to s hlukem?
Věk, vzdělání, profese uchazečů – mít na paměti. Podle toho upravit svůj projev
Z přátelsky naladěných posluchačů vašeho projevu udělá nepřátele zejména:
- Vaše šlápnutí na jejich „kuří oko“
- Jejich uražená ješitnost
- Závist
Nechte oponenta také trochu zazářit v místnosti. Vyslechněte jejich námitky trpělivě. Uznejte vše, co je na nich pozitivní (minimálně to, že má právo na svůj názor, ať je jakýkoliv)
- Vědět něco, co druzí nevědí – to je jistota, že s vámi ostatní budou jednat slušně, i když vy zůstanete slušní a mírní.
Prvním bodem přesvědčivého projevu je téma a jeho rozvedení.
Kdo přichází už od počátku s atraktivním tématem, vzbudí hned zaslouženou pozornost.
Rozvedení a vysvětlení tématu vlastně znamená jeho přiblížení neznalým posluchačům.
Zásady při rozvádění tématu:
- nepoučovat
- Nevychvalovat se
- Neodborničit
- Ohromná zbraň zejména na hádavé posluchače. à dobře volený protiargument zchladí jejich podvědomí. Např:
o „Jistě se mohu mýlit…“
o „V tomhle oboru se zcela nevyznám…“
o „Možná, že to, co řeknu, nebudete považovat za pravdivé…“
- Hádavý posluchač se tak vlastně chytne do pasti. Pokud si myslí něco jiného nebo dokonce považuje řečníkovy argumenty za zcela nepravdivé, potvrzuje tím vlastně začátky řečníkovy věty a tak mu dává za pravdu.
- Přirovnání převádějí neznámy vztah na známý. Konkrétní příklady hodně podepřou a doplní danou analogii.
- Dávat příklady a přirovnání blízké především posluchačům, nikoliv nutně řečníkovi.
- Příklady jsou našimi spojenci. Dokládají, že nejsme se svým přesvědčováním posluchačů osamoceni.
Pomysleme na libovolného známého člověka a hrajme hru:
- Kdyby to byl strom/zvíře/květina/nábytek/země/písnička/známá osobnost/automobil, tak by to asi byl… (každé přirovnání zvlášť)
- Svědectví je jakýmsi hledáním spojenců. Bez spojenců totiž sebelepší myšlenka zapadne.
- Je třeba ukázat, že se svým názorem nejsme sami.
o Jednou z forem svědectví je citace (nejlépe někoho moudrého, koho si každý váží)
o Také výhodně poslouží skutečná příhoda
o Zážitek, nebo lépe několik zážitků stvrzujících stejnou věc, které se udály nezávisle na sobě
o Stejnou roli může sehrát axiom (=všeobecně uznávaná pravda, o které se nediskutuje)
- Závěrečnou výzvu je vhodné, když závěrečnou výzvu proneseme formou řečnické otázky
- Podvědomí nesmíme vydráždit tlakem, jinak se projeví jeho sklon k opozici.
- Podmiňovací způsob je znakem zdvořilosti. Jde o to, že tlačíme stále méně na podvědomí našeho partnera v diskuzi.
1) Chcete-li kritizovat, nejdříve pochvalte, co je na kritizovaném dobrého. Kritizujme jev, čin – nikoli člověka jako takového.
2) Kritizujete-li, říkejte „my“, při pochvale říkejte „ty“ nebo „vy“.
3) Používejte slůvek „možná“, „snad“, tázacích vět místo rozkazovacích a zvolacích
4) Když kritizujete, navrhněte zároveň správné řešení. Když nenabídneme řešení nebo pomoc, tak je rána pod pás.
5) Neopomeňte zdůraznit, že kritikou chcete pomoci, nikoliv osočit a očernit.
Jak kritikou motivovat, nikoli se dotknou nebo urazit?
Třífázová motivující kritika:
1. Fáze – subjektivně deptající: Vytknete chybu nikoliv zdvořilým způsobem. Naopak způsobem: „Mne osobně subjektivně tvé chování a jednání strašně štve, zlobí, rozčiluje, že mám chuť tě roztrhnout.“
2. Fáze – sestává z pěti vteřin ticha na to, aby se dotyčný psychicky stabilizoval.
3. Fáze – osobu vytáhnete z nížin o něco výše a tím povzbudíte. Třeba takto: „Ale proč ti to vlastně říkám? Protože chci s tebou spolupracovat i nadále. Vážím si tě pro spoustu tvých dobrých vlastností. Kdybych si tě nevážil, není nic jednoduššího než nepřestat se na tebe usmívat a s úsměvem tě nechat jít.
Nakusovat a řešit problémy. Nebo přinejmenším zaujímat stanoviska. Ten, kdo s nimi nesouhlasí, tomu jsme na dlouho nesympatičtí a ten nám nejspíš příště nedá šanci.
Prostřednictvím small talků. Je to metoda vazeb. Pokud nevazbujete, jste hloupí a sami si můžete za to, že ztrácíte podaný klíč k srdcím potenciálních významných partnerů.
Spíše jemně naznačovat, čím můžeme druhému pro nás významnému prospět. Netlačit na pilu. Klidně se sejít i víckrát než se začnete bavit pracovně.
Nekonfliktní rozhovor – win-win situace, kdy oba získávají.
Konfliktní rozhovor – win-lose situace, kdy získává jeden a druhý ztrácí.
Pomocí triků můžeme převést nekonfliktní rozhovor na konfliktní, pomocí zásad můžeme převést konfliktní na nekonfliktní.
Trik je vědomé porušení zásady, chyba je nevědomé porušení zásady.
1. Tvůj oponent není nepřítelem, ale partnerem při hledání pravdy
o Hledejme společné přátele, zájmy: cokoliv co máme oba rádi
o Sblížit dokáže i společný nepřítel (i nehmotný à počasí, teplota)
2. Snaž se porozumět druhému
o Neporozumíš-li správně argumentům oponenta, nemůžeš je ani zastávat, ani vyvracet. Je velmi účinné, zeptat se na detaily onoho tvrzení.
o Formuluj sám námitky oponenta, aby bylo jasné, jak jim rozumíš.
3. Tvrzení bez věcných důkazů nevydávej za argument
4. Neutíkej od tématu
5. Nesnaž se mít za každou cenu poslední slovo
6. Nesnižuj osobní důstojnost oponenta
7. Nezapomeň, že dialog vyžaduje kázeň a nezaměňuj jej s monologem
o Potřeba srozumitelnosti a stručnosti
- Dobrým postupem při analýze mlžení je zkoumat, který z větných členů rozvité věty řečník zamlžil, zamlčel. Plně rozvitá věta má:
o Podmět (někdo)
o Přívlastek (ten někdo je nějaký)
o Přísudek (někdo něco dělá, dělal, bude dělat)
o Předmět (někdo dělá něco, pro někoho, s někým, proti někomu, na něčí náklady, v něčí prospěch, někomu ke škodě)
o Příslovečná určení místa, času, způsobu (věci se dějí někde, někdy, nějak)
- Protitriky proti mlžení jsou založeny na konkrétních důsledných otázkách, dožadujících se „odmlžení“ zamlžených větných členů
- Někdo něco tvrdí, a bez věcných důkazů vytváří atmosféru, jakoby mu to ostatní měli věřit.
o Horší je kontrovat, ještě horší hodnotit a nejhorší absolutně hodnotit
- Protitrik proti tvrzení je vyptávat se na to jestli to je jeho subjektivní názor nebo zdali to je obecný fakt, který se mi snaží namluvit.
- Například od kritizovaného jevu ke kritizujícímu.
- Protitrik proti odběhnutí je zpětné přiběhnutí: „rozumím tomu, co říkáte, ale teď se bavíme o…“
- Protitrik: Když trikař praví „já tomu nerozumím, já nejsem odborník, ale děláte to úplně špatně“, potvrďte mu prostě prvou část jeho věty. A můžete jemně dodat, že ti, kteří tomu rozumějí, hodnotí naopak vaši činnost dobře.
- Vidíte často snahu zkreslit protivníkovu výpověď. Přehnat ji nebo naopak bagatelizovat. Cokoliv, je-li to přehnáno do krajnosti, je špatné. Pokud něco nenápadně přeženeme nebo bagatelizujeme, můžeme to pak „spravedlivě“ zkritizovat.
- Jsou i další formy zkreslení:
o Vytržení ze souvislostí. Překroucení. Užití nesprávné analogie, nesprávného příkladu.
- Jak se proti tomuto triku bránit?
o Znovunastolením, znovuobnovením míry. Když trikař něco zveličí, my to zpětnou bagatelizací uvedeme do původního stavu. Na trikařovu bagatelizaci zareagujeme opravným zveličením. Krajní bagatelizaci – úplné zamlčení faktu – zvládneme jeho důsledným připomínáním. Znovu a znovu. Krajní zveličení – absolutizaci nějakého faktu – zvládneme konkrétním odběhnutím od něj.
- Zkrátka házení do jednoho pytle
a) Odvolávku na autoritu vydáváme za důkaz
- Protitrik = ptát se, zdali ona autorita je skutečně neomylná
b) Obecnou odvolávku
- Např. „všichni rozumní lidé tvrdí“ nebo „většina inteligentních lidí se domnívá…“
- Protitrik: ptejme se à kdo všichni, kteří inteligentní? Jmenujte alespoň jednoho!
- Nenechat si něco vysvětlit, nesnažit se pochopit a přesto tvrdit
- Protitrik je v otázkách: Koho přesně myslíte? Jak definujete obsah toho pojmu? Z jakého hlediska se na to díváte?
- Tím, že se nestalo větší dobro, naše dobro se nestává dobrem nulovým, tím že nastalo větší zlo, zlo na nás páchané se nestává zlem nulovým. Jestliže číslo 3 je menší než 5, není proto ještě číslo 3 = 0
- Často výmluva někoho, kdo váhá mezi dvěma rovnocennými variantami.
- Obranný protitrik je upozornit, že nerozhodnout, je také jistým způsobem rozhodnutí. Je to rozhodnutí mrhat časem, ztrácet čas. Raději zvolit ono horší rozhodnutí než rozhodnutí úplně nejhorší (tedy rozhodnutí ztrácet čas)
- Nehorázný lhář našim vyvracením těž, protože tím ztrácí náš čas a psychicky nás rozkolísá
- protitrik: buď využít svědky, nebo v krajním případě odpovědět na nehoráznou lež také nehoráznou lží
- protitrik: vyzveme dotyčného, aby rozvedl vše to, co řekl před „ale“. Nebo přehodíte pořadí argumentu. To, co dotyčný řekl za „ale“, uvedeme jako první. To, co řekl před ním, uvedeme pak.
- Co chceme zdůraznit, o čem chceme hovořit, to dáváme na poslední místo ve větě.
- Protitrik: obrátíme pořádek slov, jak již bylo ostatně řečeno.
- Protitrikem je tedy jiná statistika, vychýlená na opačnou stranu.
- Chceme-li, aby náš partner v rozhovoru udělal pro nás něco příznivého, navážeme to na dobré lidské vlastnosti, naopak jeho špatný čin na špatné mezilidské vlastnosti. Například: „každý poctivý člověk mi dá za pravdu“ nebo „nesouhlasit zde může jenom lhář a pokrytec“.
- Protitrik: uvedete opak. „A já si myslím, že souhlasit zde může jenom lhář a pokrytec.“
- Např: 999 kvalitních výrobků, ale 1 nekvalitní silně škodící prostředí. Jasně, že ten 1 nekvalitní si zaslouží více než tisícinu pozornosti
- Protitrikem je vyjasnění situace, správné označení jejího druhu
- Prostým položení otázky způsobíme to, že partner v rozhovoru by se měl zabývat hledáním odpovědi a trikař získává čas.
- Někdy otázky mohou být i hodnotící nebo řečnické (nebo kombinace)
- Protitrik: Vracejte trikaře k projednávané věci.
- Komu chybějí argumenty, nahradí to silou hlasu. Významně se podívá, vysloví svůj soud silným hlasem, několikrát jej zopakuje a vloží pár dramatických pomlk
- Protitrik: Získat čas. Nechat řvouna vyřvat. Odejít z místnosti.
- Protitrik je prostě postavit věci z hlavy na nohy, uvést na správnou míru.
o Politici například používají: Proč chceme zvýšit platy? Protože je inflace.
- Protitrik je upřímnost: Proč je inflace? Protože podstatná část lidí má vysoké platy. Snižte všem platy na polovinu.
- Časté v obchodních sporech: „já jsem tobě ustoupil v tom a tom, teď ustup ty mně.“ Trik je to tím nehoráznější, čím menší je ústupek trikařův a čím větší ústupek požaduje na svém soupeři. Pokud jsou vzájemné ústupky vyrovnané, jde o trik morální.
- Protitrik: kvantifikujeme vzájemné ústupky. Navrhněme trikařovi za svůj ústupek něco adekvátního. To bude pro něj nepřijatelné a z té nepřijatelnosti si odvodí i nepřijatelnost svého návrhu.
- Vyslovení protichůdných příkazů (těsně za sebou či s odstupem)
- Protitrik: ptejme se trikaře, co tedy ze dvou protichůdných možností platí. Uveďme oba protichůdné pokyny těsně za sebou bez matoucí pauzy.
- Podstatou všech výše uvedených protitriků je:
a) Otevřené upozornění partnera v diskuzi, že míru porušil a uvedení věcí na správnou míru.
b) Použití stejného triku
c) Nejdříve bod b) a pak bod a) v kombinaci.
- Když nelze uvést věci na správnou míru, má zde být aspoň dobrá vůle k přiblížení se správné míře – ona totiž není vždy jasná, zjevná, měřitelná.
- Oplácejme na oko stejné stejným
Co dělat při slovním napadení?
- Chtějme, aby protivník své napadení konkretizoval, zpřesnil a doložil fakty.
- Při předložení faktů chtějte konkretizovat, zpřesnit a doložit jejich zdroje. Přerušte diskuzi, pokud v ní chce protistrana pokračovat při utajení svých zdrojů.
- Druhořadé námitky uznejte a vynuťte si analogicky uznání vlastních chyb i u protistrany
- U klíčových námitek relativizujte zdroje (jsou tito lidé neomylní géniové?)
- Snažte se získat spojence (rozšířit diskuzi o lidi, kteří vám budou nakloněni)
- Křičí-li protistrana, křičte též
- Krajním řešením je diskuzi přerušit
- Dávat zajímavé téma pro všechny hned na začátek, aby všichni měli zájem přijít včas
- Netýká-li se záležitost všech nebo podstatné části přítomných, buďte nemilosrdní v odebrání slova. Ihned stanovte čas a místo náhradní miniporady té dvojice (trojice, …), která je do sebe zakousnutá – a nadneste další bod, který se týká všech.
- Každý závěr z porady, každý úkol musí mít zapsánu konkrétní zodpovědnou osobu a termín splnění.
- Neklaďte otázky uzavřené, ale otevřené.
- Navažte na poradu něco příjemného. Takového, na co by se účastníci těšili.
