Tuto knihu jsem začala číst na doporučení Lucky Opočenské, jelikož mě zajímalo budování firemní kultury (resp. týmové kultury). A knížka mi opravdu pomohla si leccos uvědomit, pokud vás toto téma zajímá, mohu doporučit!
Kmen = skupina o 20-150 lidech (pak se rozdělí na dva). Poznáte je tak, že s nimi na ulici prohodíte pár slov. Představují základní stavební prvek jakéhokoliv rozsáhlejšího lidského úsilí. Rozhodují o tom, kolik se udělá práce a jaká bude její kvalita. Příčinou rozdílu ve výkonnosti jsou jejich kmenový vůdci. Ty se soustředí na rozvíjení kmenové kultury.
Kmeny se utvářejí podle jazyka, který lidé používají k popisu sebe sama, své práce a ostatních lidí. Kmenový vůdci vědí, jak využívat jazyka způsobem, který povede k jeho proměně.
Kmenové vůdcovství je cesta, která umožňuje lépe porozumět sebe samému i lidem ve svém okolí a díky tomu získat přesnou představu, jaké jednání či kroky ovlivňují dění na pracovišti. Proto otevři oči a vnímej kmenovou dynamiku.
Autoři knihy rozdělují firmy a jejich firemní kultury do 5ti stupňů, dle toho jakým způsobem mluví mezi sebou a o životě (to reflektuje to, jakým způsobem přemýšlejí) a jaké typy vztahů vytváří. Tyto různé stupně pak dále a mnohem hlouběji definují. Každý stupeň má přitom 3 fáze – ranou, prostřední a závěrečnou (samozřejmě je to systém, abychom se v tom mohli zorientovat, může se to prolínat).
Výchozí bod tedy určíte tak, že budete naslouchat, jak mluví většina lidí a jak většina lidí z daného prostředí buduje své pracovní vztahy.
Cestu na vyšší stupně nemůžete absolvovat sami. Váš kmen vám buď cestu usnadní nebo vám v ní bude bránit. Dopředu se můžete přesunout jen tehdy, když s sebou vezmete i ostatní.
1. Stupeň jedna
Pro ně je typický přístup "Život stojí za prd". Pro ně je to fakt, skutečnost.
Naleznete zde agresi na úrovni gangů a vězení (fyzická agrese).
Jak se dostat odtud dále? Zdůrazňujte možnost volby. Lidé se zde cítí být izolování. Stanovte jasné hranice, ale nikdy lidi neodepisujte. Každému poskytněte šanci a pracujte s těmi, kdo projeví zájem.
Zapojujte je do dění.
Posun vpřed vyžaduje vzdát se jazyka, který říká, že sama podstata života je špatná.
Indikátor úspěchu: člověk přesune pozornost od obecné naštvanosti ke konkrétnímu zdůvodňování, proč zrovna jeho život nefunguje, jak by měl. Zoufalé nepřátelství nahradí pasivita a apatie. Přestane se stýkat s lidmi stupně jedna.
2. Stupeň dva
Jejich motto je: „Můj život stojí za prd“. Lidé zde bojují slovně, nepřátelství se projevuje v jejich úsudcích. Typický je pro ně sarkasmus a rezignace.
Lidé st. 2 jsou spíše apatické oběti. Mají pocit, že jsou obětí okolností, a že neexistuje žádný způsob, jak uplatnit vlastní nápady a ambice. Dělají jen minimum nezbytné práce.
Typicky je poznáte dle věty: "tohle už jsme zkoušeli, nefungovalo to tenkrát ani nebude teď."
Setkáváme se s nimi nejčastěji tam, kde jsou lidé přesvědčení, že nemají vůbec žádný prostor k vlastní iniciativě, kde jsou pracovní úkony mechanické.
Dokud setrvávají na stupni 2, jsou přesvědčeni, že nemají svůj osud ve vlastních rukou. Výsledkem je, že se vyhýbají převzetí odpovědnosti. Někdy bývá příčinou systém, ne člověk.
Důležitá je zde nulová tolerance k chování stupně 1 (aby nespadli níže). Lidé ve fázi 2, hledají viníky za své problémy. V prostřední fázi stupně 2, zjevně platí, že jejich přesvědčení, „můj život stojí za prd“ je tak pevné, že s ním nehne ani odstranění důvodu jejich stížností. Pokud šéf změní to na, co si stěžovali, najdou si nějaký jiný důvod k nespokojenosti. Vnímají šéfy jako zlo a vyhýbají se převzetí zodpovědnosti, a proto si budou nacházet stále nové důvody, proč zůstávat patičkou obětí.
Jak je zvednout výš?
Řekněte lidem, že si jich vážíte. Jejich jazyk vyjadřuje téma "jsem nedoceňován". Projevte zájem o život svých zaměstnanců. Pracujte spíš s každým individuálně, než abyste se snažili řešit hromadné stížnosti. V komunikaci používejte pouze jazyk nejbližšího vyššího stupně (když byste přeskočili, moc vám to nepomůže, budete akorát více vzdálení, tímto stupněm si musí projít tak jako tak). Vytipujte si několik příslušníků kmene na stupni dva, kteří mají zájem věci změnit, a pracujte s nimi individuálně. Vysvětluje, jaký potenciál v nich vidíte, že chcete jim pomoct rozvinout své vůdčí schopnosti.
Využijte síly 3tiho člověka - které důvěřují a která již je na stupni 3
Podněcujte lidí, aby vytvářeli dyadické dvoustranné vztahy.
Stupeň 3
Dostávají ujištění, že jsou nejlepší, přesto je nakonec výsledkem frustrace ze systému, který jim taková ocenění uděluje. Tento stupeň se vyznačuje přístupem: "Já jsem úžasný", nevyslovený nicméně všudypřítomný dodatek zní "na rozdíl od tebe".
Dostává se sem člověk, ve chvíli kdy si osvojí určitý pracovní rytmus, získá sebedůvěru a okolí začne oceňovat jeho schopnosti. Mají touhu pracovat s lidmi, kteří se jim podobají, tedy s lidmi podobně nadanými a tvrdě pracujícími. Základním rozdílem je vznikající touha po dosažení úspěchu, která člověku pomáhá překonat pocit bezmocnosti. Sílí pocit sebejistoty. Mají sice pocit, že dosahují osobních úspěchů, ale zároveň zde lidé obvykle mají pocit, že je ostatní nechávají ve štychu.
Nečekejte, začněte věci dělat jinak už teď. Mají názor, že lidé se dostali tam, kde jsou, protože si to odpracovali, zatímco ostatní se nedostali tak daleko, protože nevynaložili dostatečné úsilí. Lidé zde často považují jakákoliv svá měřítka za standard, podle nějž hodnotí i ostatní.
Pokud je chcete zvednout výše, upozorňujte na výsledky, kterých dosahují týmy na stupni 4. Upozorňujte na fakt, že lidé mají různá nadání. Posun často sleduje křivku ve tvaru J - věci se nejdříve musí zhoršit, a teprve pak se začnou zlepšovat.
Stupeň 4
Je specifický přístupem „My jsme úžasní“. Stále je přítomno ego, ale to se teď zaměřuje na celý kmen nikoli na osobní zájem. Dyadické vztahy jsou nahrazovány triádami. Kmeny na této úrovni nevěnují žádnou pozornost vnitřním či vnějším hranicím organizací. Základem každého kmene s kulturou 4 jsou hodnoty. Pouze kmeny na stupni 4 si uvědomují vlastní identitu. Ztotožňují se se skupinou a jejími hodnotami. Firmy musí žít svými hodnotami - tzn. Včetně rozvržení pracovního prostoru. Ten musí ladit s potřebami nových pracovních kultur založených na spolupráci. Vše musí být v souladu s tím, co říkáte.
Každý kmen potřebuje svého šerifa, k udržení pořádku a domluvených pravidel. Musíte veřejně popravit lidí, kteří porušují pravidla. Jinak se všichni budou domnívat, že to co říkáte, nemyslíte vážně. Cílem je posun celého kmene.
Budování nového kmene postupným nabírání jednoho člena po druhém. Jakmile zjistíte jejich hodnoty, začněte o nich s členy kmene mluvit. Ne všichni budou souhlasit, ale bude se o tom mluvit. Tak začne vznikat společná identita. Jestli je nějaký kmen založen na hodnotách nebo ne závisí hlavně na souladu jejich slov s tím, jak kmenovou kulturu uplatňují v praxi.
Úkolem kmenového vůdce je zjistit a naplňovat základní hodnoty kmene a směřovat k vznešenému cíli. Vše co kmen dělá, by se mělo pohybovat uvnitř mantinelu daných těmito principy.
Vedení a vůdce se musí řídit hodnotami, ať to stojí, co to stojí.
Nalezení vznešeného cíle
- dává pohybu směr, hodnoty jsou palivem
- umožní přenést se přes to, o čem lidí tvrdí, že není možné a nalézt řešení
- dává jim společnou vizi, která překlene rozdíly mezi jednotlivci a umožní je vést
- pokud pracujete s velmi odlišnou skupinou, požádejte každého, aby napsal svou verzi vznešeného cíle. Která vyjadřuje to nejvyšší, o co by měl kmen usilovat. A pak se zeptat ve jménu čeho?
opět se zeptat ve jménu čeho?
Jak stanovit vznešený cíl: co funguje dobře? Co nefunguje? Co můžeme udělat pro to, aby co nefunguje fungovalo? Co ještě můžeme udělat? Zachycují, jak skupina vnímá aktuální situaci, jaká je touha situaci změnit a proč.
Někdo tvrdí že proces vedoucí ke stanovení vize nebo cíle je důležitější než výsledek.
Kam naše úsilí směřuje?
„Je třeba najít rovnováhu mezi různorodosti a společným záměrem.“
Řešit konflikty se dá skrze triády - nescházet se s každým zvlášť, ale ať se sejdou oni dva spolu, s jeho spojením, s připomínkou společných hodnot či spolupráce. Nežere to tolik času a buduje to pochopení mezi lidmi
„Nejdůležitější prvek pro rozvoj zaměstnanců je potřeba připomenutí, že mají spolupracovat.“
Stupeň 5
Jejich přístup vyjadřuje přístup „život je úžasný“, tedy bez soutěživosti. Neznamená to, že by konkurence neexistovala, jen nehraje roli. Hodnoty jsou na tomto stupni zásadní. Na stupni 5 se těžiště přesouvá k „univerzálním" a rezonujícím hodnotám. Jde o spojení lidí, týmů, firem kvůli dosažení něčeho mnohem většího (téměř jde o dosažení „vyššího dobra“).
Pro přechod do 5ky ze 4 je dobré se ptát: Co by nás posunulo o úroveň výš? Vytvořte příležitost, která posun kultury na stupeň 5 umožní. Kmenový vůdci v závěrečné fázi č. 4, se chovají jako ekologové, aktivně odstraňují vše, co by mohlo kmenovou kulturu kontaminovat. Kontaminace prostředí je cokoliv, co kulturu kmene potáhne dolů na předchozí stupně. Abychom mohli postoupit na další úroveň, je vždy třeba vzdát se typických projevů průchozího stupně. Musíme opustit daná přesvědčení.
Esencí stupně 5 je činnost nezatížená ničím a nikým, kdo by říkal, že něco není možné.
Zavedené organizace jsou drceny firemními zásadami, postupy a systémy, které nepřinášejí žádnou hodnotu. Kmen, který bude mít schopnost utvářet příležitosti, bude stabilní na stupni 5.
Kmenové vůdcovství
Kmenové vůdcovství se zaměřuje na dvě věci: na slova, která lidé používají a na typy vztahů, které vytvářejí. Kmenový vůdci vědí, jak využívat jazyka způsobem, který povede k jeho proměně.
Kmenové vůdcovství je cesta, která umožňuje lépe porozumět sebe samému i lidem ve svém okolí a díky tomu získat přesnou představu, jaké jednání či kroky ovlivňují dění na pracovišti. Proto otevři oči a vnímej kmenovou dynamiku.
V komunikaci používejte pouze jazyk nejbližšího vyššího stupně (když byste přeskočili, moc vám to nepomůže, budete akorát více vzdálení, st.3 si musí projít tak jako tak) - to platí u všech stupňů.
Rozšiřte svou amplitudu, tedy schopnost používat jazyky různých kulturních stupňů, dvoustupňové třístupňová podle toho kolika mluvíte.
Jazyk vytváří realitu
Pokud někdo uvízl na stupni 3 (nebo jakémkoliv jiném) zjistěte, co jej ten drží
Když se dostatečně dlouho pohybujeme v kmeni s kulturou nějakého stupně, stává se z nás vyslanec této kultury, i když se ocitneme v jiných prostředích. Zároveň platí, že tento člověk pomáhal utvářet kulturu, kterou sám nasákl. Převládající nastavení jednotlivců a kultura, která je obklopuje, na sebe vzájemně působí a ovlivňují se.
Člověk není schopen myslet jinak než v souladu se svou úrovní vývoje. To znamená, že člověk na určitém stupni vývoje může používat jazyk nižšího vývojového stupně. Neznamená to kognitivní pokles. Kmenový vůdci mohou používat 5 stupňů vyjadřování, aniž by se vrátili na nižší vývojový stupeň. Tato schopnost je klíč k vedení lidí.
Lidé mají snahu naladit se na stejnou vlnovou délku. Převažující způsob komunikace vůdčí osobností má tendenci se stát převažujícím způsobem komunikace skupiny.
Také je důležité si uvědomit, že v jedné skupině existuje více kultur paralelně. K tomu abychom pochopili jednotlivce, je třeba sledovat jeho vztah k sociální skupině. Odmyslíme-li si skupinu, nemá jednotlivec nikoho, kdo by jeho charakter zrcadlil a utvrzoval. Kmenová kultura a jednotlivcovo vnímání sebe sama jsou neoddělitelně propojeny. Kmen utváří svého vůdce a obráceně, je to vzájemný vztah.
Schopnost typického kmenového vůdce, který buduje kmen od 0, je tzv. Kmenová anténa umožňující rozeznat potenciál lidí, kteří zatím ještě do kmene nepatří, ale mohli by něčím přispět. Dokáže takové přitáhnout a udržet si je díky společně sdíleným hodnotám.
Kdybychom měli sledovat, co z člověka dělá vůdce, znamenalo by to sledovat, jak moc lidé pečují o jiné.
ATP model:
S touto knihou se dá si vyhrát hodně. Bohužel jsem se zatím nedostala k širší aplikaci, než-li ke zvědomování si toho, co vidím a slyším v různých prostředích. Ke knize se ale stále dokola vracím, a neustále objevuji její rozsáhlost a komplexnost, vždy mě zaujme něco jiného a pomůže mi nad vedením týmů a kultuře v týmu přemýšlet jinak. U nás mi přijde, že jsme na pomezí 2. A 3. Stupně. Jak kdo a jak kdy. V komunitě i u nás v týmu. Pravděpodobně byli i momenty v naší historii, kdy jsme se třeba krátce zhoupli do 4. Stupně, ale jestli nastaly, tak neměly dlouhého trvání. Já se domnívám, že podle autorova popisu jsem na úrovni 3 a toto zařazení je mi dobrou reflexí a pomáhá mi si určit věci, na kterých chci zapracovat, a ve kterých nejsem třeba tak daleko, jak jsem si myslela, že bych mohla být. Vrací mě to na zem a pomáhá, kdykoliv ulítnu někam dál, čehož si cením.
Tuto knihu opravdu všem vřele doporučuji, je to opravdová pecka.
