Simona Sinka zná každý z nás. Jeho tedtalks a jeho bestsellerový knížky. Tuhle jsem četla už na střední, ale nedalo mi to a chtěla jsem si jí přečíst ještě jednou.
Jeho hlavní myšlenka, kterou předává dál je, že všichni, kteří jsou úspěšní, začínají s otázkou “proč”. Poslední dobou jsem se díky tomu naučila trochu pozastavit, zpomalit a zamyslet se nad tím, proč nějaké věci dělám, proč mám z něčeho strach, proč tedy nedělám to, čemu se chci věnovat,.. proč..
Sinek a jeho zlatý kruh
Zlatý kruh je složen ze tří vrstev - Proč (why), Jak (how) a Co (what). Spoustu lidí to dělá přesně naopak, klíčové ale je, začít s onem proč.
Proč (why) je první a základní kámen celého kruhu - Jaký je smysl naší činnosti? Proč jsme a proč děláme to nebo to. Jak (how) se zaměřuje na procesy a hodnoty, které nám pomáhají dosáhnout našich cílů. Co (what) je to, co konkrétně děláme - produkty a služby, které nabízíme.
Motivace a inspirace ostatních je něco, co se mi v knize velmi líbilo. Vůdcové mají jasně definované “proč” a dokáží to předat ostatním. Mezi jejich nejhlavnější silné stránky patří autentičnost a empatie. Autentičnost pro vytváření safe space a důvěry a empatie pro upevňování vztahů a motivaci k dosahování společných cílů.
V esej bance najdeš miliardu výčtů a výkladů obsahu knihy. Já tuhle esej chtěla pojmout trochu jinak, praktičtěji. A tak sem chci sepsat svoje myšlenky a události z praxe na toto téma. Enjoy.
Co se týče projektů - např. v SOLE, kde jsem spravovala sociální sítě, jsem nejdříve plavala v tom, co za obsah chceme na sítě tvořit. Nevěděla jsem z jakého šálku to uchopit. Neustále jsem analyzovala jakou cílovku oslovit a nevěděla jsem, jakým směrem jít. Pak jsem si ale sama pro sebe dala otázku. Proč bych chtěla sledovat tenhle profil? Jak by to mělo vypadat, co předávat? A bylo to.
Teď si uvědomuju, že celé Exceptional generation je o PROČ. Zmínila jsem, že něco takového budeme dělat a dostalo se mi spoustu otázek: Jaká je vaše konkurenční výhoda? Co za značkou stojí? Jak to děláte? To šijete sami? Kolik vás to stojí? Za kolik to budete prodávat? Máte pošéfený tohle? A co tohle? Proč tohle děláte? Proč vy? Proč něco takovýho?
Tyhle otázky mě donutily se zamyslet a plně si to definovat. Exceptional generation není jenom značka oblečení. Těch je okolo nás hafo (bejby ty si hafo, bejby tak pojď na too, hihi). Je to o příběhu. O tom všem, co je za tím. Je to o tom, že každý z nás je jedinečný. Stejně tak i samotné kousky. Když si je vezmeš na sebe, tak můžeš být sám sebou a nebát se. Nebát se toho, co si o tobě budou druzí myslet. Jak vypadáš nebo co jsi zač. Každý z nás je jedinečný a svůj, stejně tak i kousek, který se dostane k tobě.
Teď, když jsem si stanovovala cíle na mou novou roli lídra do třeťáku uvědomila jsem si, že sice máme stanovené goals a cíle, které chceme splnit. Došla jsem ale k tomu, že je potřeba, abych všem připomínala proč to děláme. Věřím, že když si naše PROČ budeme pravidelně komunikovat. dosáhneme nejlepšího výsledku. Uvidíme za tím tu přidanou hodnotu.
Co se týče mé manažerské pozice - na leadership programu jsme se učili, že při zadávání cílů nebo delegaci je vždy fajn vyslechnout si od onoho člověka rekapitulaci. Nejdřív jsem absolutně nechápala, jak to v praxi udělat. Přišlo mi, že z daného člověka dělám idiota. Ovšem opak je skutkem (tak nějak to je ne? to je fuk, chápeš co tím myslím). Naučila jsem se efektivně po zadání úkolu zeptat na shrnutí od druhého a výsledky jsou boží (a to není všechno Horste). Ne jen, že nedocházíme do rozporu, že se udělalo něco jinak než jsem chtěla, protože se obě strany dostatečně nepochopily, ale daná osoba to nebere tolik jako buzeraci, ale vidí za tím ten pravý smysl a důvod. Trvá to sice trochu déle, ale je to o dost kratší než případné opravování. Vřele doporučuji naučit se to. Je to zlato a ušetří to mnoho nervů.
Mám velmi ráda historku, kterou ukončím tuhle esej. Už několik let (fíha, třeba klidně 5) jsem mluvila o tom, že chci tetování. Můry. Proč? Protože jsou nádherný a jsou degradovaný. Protože motýli jsou idealizovaný a můry přehlížený. Protože když někomu řekneš můro je to v negativním slova smyslu. Protože to jsou nádherný stvoření (jen chci podotknout, že bytostně nenávidim motýli - tím pádem i můry - a mám z nich panickou hrůzu - už se ale zlepšuju fakt). Protože z nich mám tak trochu strach, hihi.
Byla jsem v práci a kolegyně je tatérka. Pracovala jsem tam něco přes rok a furt jsem o tom mluvila. Jednoho dne za mnou přišla a řekla: Koukala jsem na směny. V pondělí máš volno. V deset jdeš ke mně do studia a vytetuju ti jí. A bylo to.
Když jsem seděla ve vlaku, jenom mi hlavou lítaly myšlenky. Co to dělám? Co si pomyslí ostatní? Ježis jak to bude vypadat? Co mi na to řekne tenhle a tenhle? Co když se mi to nebude líbit? On přece říkal, že toho svýho lituje. Co budu dělat? Achjo.
Z ničeho nic vlak zastavil v jedný stanici a já se podívala ven z okna. Začala mi hrát ve sluchátkách písnička, kterou jsem poslouchala na střední. V dobách, kdy mi bylo ouvej a ještě hůř. V dobách, kdy jsem myslela, že už není cesty z toho začarovanýho kruhu ven. V dobách, kdy jsem snila o tom, že budu taková jaká jsem teď. V dobách, kdy jsem si vysnila tohle tetování. V dobách, kdy jsem začala pořádně mentálně růst. V dobách, kdy jsem myslela, že už nebude nic lepšího.
Na obří zdi bylo obrovskym písmem napsáno:
PROČ TO DĚLÁŠ?
Jenom jsem se usmála a vlak se rozjel.
Protože chci.
Tu knížku si přečti, je fajn :).
