Umění války v byznysu


2 body

Hodnocení: neohodnoceno

Přidáno: 01.11.2022

Umění války: Využití válečných strategií v byznysu   Mistr Sun-c´ a Vít Vojta

Knihu Umění války v Byznysu od Víta Vojty jsem si vybral z toho důvodu, že jsem o její existenci dříve neměl ani tušení a znal jsem pouze základní verzi Umění války, která vyšla před více než 3 tisíci lety. Právě proto, že je kniha i po takto dlouhé době stále aktuální a v té své byla bez pochyb nadčasová jsem došel k názoru, že principy, o kterých se v Praze pojednává byly nadčasové ve své době a protože se kniha tak dlouho udržela na knihovních poličkách, budou pravděpodobně stále uplatnitelné jak dnes, tak za dalších 3 tisíce let.


Oproti originálu, který je koncipován do básní s nejasným výkladem, přidává v této knize autor svůj vlastní komentář, jak báseň uchopit a propojit ji s podnikatelským prostředím. Což mi vyhovovalo, protože jsem měl něco, čeho se chytit, nasměrovat mě nějakým směrem, a přesto, pokud jsem byl s interpretací nespokojen či byla nedostatečná, stále má člověk prostor i na vlastní výklad.


Velikou výhodu pak spatřuji v tom, že umění války se nemusí dát uplatnit pouze v byznysu, ale zároveň i v mnoha dalších aspektech lidského života, ať už jde o mezilidské vztahy, nebo “boj” se sebou samým a např. svými nedostatky.


Je rozdělena do 13 kapitol, které bych v následujících řádcích rád stručně popsal, abyste měli představu, zda by vám kniha mohla nabídnout klíč k řešení vašeho problému.


1) Vstupní rozvaha

  • Pokud si uděláme dobrou vstupní rozvahu, můžeme zjistit, jestli je projekt předurčen k úspěchu i neúspěchu ještě předtím, než začneme. 
  • Zároveň nám pomáhá určit případná úskalí a být lépe připraven na reagování v případě změn oproti původnímu plánu.

2) Zdroje

  • Velice důležitá část pro zdárné dokončení projektu.
  • Je levnější přebrat pracovníka konkurenci, než si vycvičit nového od nuly.
  • Rychlá válka, rychlé rozhodování - čím déle bude válka trvat, tím více se vyčerpají naše zdroje

3) Důmyslný útok

  • Ať chceme dosáhnout čehokoliv, nejlepší je, dosáhnout cíle svým důvtipem, poté svými spojenectvími (známosti), až za ně se pak řadí otevřený konflikt a nejhorším způsobem je dobývání měst (snažit se zničit konkurenční fiirmu v odvětví, kde jsou nejsilnější)

4) Formace

  • První taktický cíl při měření sil není poražení nepřítele, ale zajištění, abych sám nemohl být poražen.
  • Do boje bychom se měli dát až v moment, kdy víme, že vyhrajeme
  • Najděme oblast, ve které jsme silní a opevněme ji, abychom se sem mohli stáhnout, pokud náš útok selže a přeskupit síly

5) Postavení

  • Vychází z formace, kterou pokud dobře naplánujeme, získáme lepší postavení a tudíž i výhody pro případný konflikt.
  • Pokud se míjím s člověkem na skalní římse nad propastí, zaujmu formaci u stěny, abych měl postavení u stěny a ne u propasti.

6) Prázdnota a plnost

  • v této kapitule se pojednává o důležitosti identifikovat silné a slabé stránky účastníků, příležitosti a získání výhod z náskoku (první mi na mysli vytanula SWOT analýza)
  • Budeme díky tomu vědět, kde zaútočit a kde naopak můžeme očekávat problémy v našich pozicích

7) Válečné zápolení

  • Nestačí myslet na zákazníka a skvělý produkt, ale také na to, kde a jak se utkáme s konkurencí.
  • Měli bychom se vyhnout sopeři, který je na vrcholu sil a počkat, až se oslabí
  • Musíme brát v potaz fyziopsychologické faktory (např. energie je nejvíce ráno, přes den slábne, večer je již vyčerpána)

8) Devatero proměn

  • je důležité, abychom byli schopni pružně reagovat na změny a byli flexibilní (díky vnímání prostředí, schopností určit, o jaké prostředí se jedná, mít znalosti, jak se chovat v jakých prostředích)

9) Pohyb vojska

  • V průběhu konfliktu musíme chytře a efektivně přesouvat své zdroje
  • Nevolit si postavení, kde bojujeme v nevýhodě (nebojovat do svahu, nevybrat si tržní odvětví, kde bojujeme do svahu proti přílišné byrokracii, která nás zpomaluje)

10) Projev krajiny + 11) Devět typů krajin

  • v těchto dvou kapitolách se dozvídáme o důležitosti prostředí, ve kterém vedeme boj a jeho dopady na lidskou psychiku/jednání

12) Útok ohněm

  • má za cíl zbavit soutěžní protějšek zdrojů a prostředků
  • směřuje na: lidi, provozní financování a zdroje, provozní zázemí (outsourcing), dodavatelé, logistika
  • měli bychom mít po ruce také vodu na hašení požáru v případě, že se rozšíří natolik, že začne poškozovat i nás
  • příkladem může být poplašná zpráva, že fidget spinnery způsobují pokles IQ → pokud se oheň rozšíří, může se stát, že lidé začnou mít averzi k používání veškerých hraček (ve kterých shodou náhod podnikáme my)

13) Užití vyzvědačů

  • Své zdroje na válku můžeme efektivně snížit, pokud využíváme výzvědné sítě
  • víme, co protivník chystá a můžeme se na to lépe připravit
  • ukradeno může být i know-how, díky které získáme konkureční výhodu
  • jde o nečestný způsob vedení války, ale pokud ho narozdíl od našeho oponenta nebudeme praktikovat, stavíme se tím do znevýhodněného postavení


Ke knize se do budoucna určitě ještě plánuji vrátit, protože kooperace je sice lepší forma, pro dosahování cílu, ale v dnešním světě se bohužel soupeření občas nedá vyhnout a v takovém případě je nezbytné být chytřejší než nepřítel a být vždy o dva kroky napřed.





Hodnocení: neohodnoceno

Nový komentář:







Komentáře (0):



Nejnovější eseje:

Kategorie: Učení

Body: 2

19.11.2024

Kategorie: Duchovní růst

Body: 0

17.11.2024

Kategorie: Duchovní růst

Body: 2

17.11.2024

Kategorie: Vedení

Body: 2

14.11.2024

Kategorie: Koučování

Body: 2

13.11.2024

Kategorie: Jiné

Body: 1

07.11.2024

Sleduj nás na sociálních sítích: