Proč jsem si knihu vybral?
Tato kniha na mě vykoukla v moodlu, konkrétně v předmětu Učící se organizace. Rozhodl jsem se tedy knížku přečíst a alespoň trochu si přiblížit, o čem daný předmět je.
Každopádně mě kniha navnadila přečíst si Pátou disciplínu.
Styly organizačního učení:
Experimentování – hlavní zdroj učení jsou zaměstnanci a zákazníci, kde je proces založen na experimentu.
Akvizice kompetencí – snaží se o podporu a povzbuzování ostatních členů k tomu, aby získávali nové kompetence (zkušenosti)
Benchmarking – organizace se učí prostřednictvím tomu, že zkoumají jak fungují ostatní organizace a díky tomu různé zkušenosti implementují k sobě a adaptují se.
Trvalé zlepšování – zlepšuje se tedy tím, co se už v minulosti stalo a díky tomu se zdokonaluje.
K tomuto tvrzení mě napadá docela vystihující souvětí: „Neúspěch je nejlepším učitelem, nesmíme se jim ale nechat zcela potopit.“
Jak se vlastně může organizace učit?
Celkově jsou 4 typy učení:
1) Získávání znalostí
Učit se co.
2) Získávání dovednost
Jak se danou věc naučit?
3) Osobní rozvoj
Naučit se jak co nejvíce využít svůj potenciál.
4) Společné bádání
Jak dosáhnout cílů společně.
Pět disciplín učící se organizace
Již samotný název prozrazuje, že se bude vztahovat ke knize The Fifth Discipline od Petera Senge, sám si tuto knihu chci přečíst, protože mi přijde velice obsáhlá a určitě i nápomocná.
1)Osobní dokonalost
Každý chce být dokonalý, musíme si tedy uvědomit naše přednosti a co nejvíce se v nich zdokonalit.
2) Sdílení mentálních modelů
Každý má své zažité způsoby, předsudky a mnoho dalšího. Celá učící se organizace je postavena na dialogu a debatě, kde se sdílí tyto osobní způsoby apod.
-Každý žije svůj život, který je jiný. (může ostatním i něco dát a pomoct)
3) Sdílená vize
Cílem je, ať se jednotlivci v organizace neučí, protože musí, ale protože chtějí. Nejlepší cíl je cíl společný, který se dá společně získat. Díky společnému cílu se organizace více propojí a žene ji k dokončení daných problematik, které zrovna probírá.
4) Týmové učení
Sdílení svých předností a zkušeností je dle mého jedna z nejdůležitějších disciplín pro správnou učící se organizaci. (Sdílená vize je taky velice důležitá). – Pro sdíleních těchto předností se nejlépe využívají různé dialogy a diskuzí.
5) Systémový přístup
Systémové myšlení jsem pochopil tak, že bychom se měli na věci dívat z “druhé” strany. (Nedívat se na produkt jako na produkt hotový, ale jak produkt vznikl apod.)
Key sentences:
”Nejefektivnější učení je společné a aktivní, nikoliv individuální a pasívní.”
“Organizace se učí ze dvou základních zdrojů; z vlastní zkušenosti a ze zkušenosti ostatních.”
“Myšlenky a nápady se nejlépe rozvíjejí v diskusi.”
Závěrem
Knížka se mi líbila, ačkoli je velice těžká na čtení. Konečně jsem si mohl udělat menší obrázek o čem je předmět Učící se organizace. Zároveň se těším na další Training session, kde s týmem plánujeme tuto knížku rozebrat a snad se úspěšně stát “učící se organizací”.
