Tuto knihu jsem přečetla už v prvním ročníku, ale nikdy jsem z ní nenapsala esej. Proč čtu knihu znovu a píšu z ní esej? Protože jsem se k ní v myšlenkách několikrát vrátila a chyběly mi zápisky, které by mi objasnily mé otázky. Často jsem v praxi přemýšlela, jaký má firma business model a nemohla si vzpomenout na jeho označení. Právě proto jsem se rozhodla knížku znovu přečíst a zapsat si, co mi chybělo.
Business model lze nejlépe popsat pomocí 9 stavebních prvků. Představme si to jako plátno s 9 kolonkami:
(Pro mě je to obdoba Lean Canvasu)
Zákaznické segmenty
Na jaké skupiny osob či subjektů se chceme zaměřit?
Hodnotové nabídky
Proč dávají zákazníci přednost naší službě/výrobku před ostatními?
Kanály
Jak firma komunikuje se zákaznickými segmenty?
Vztahy se zákazníky
Jaké typy vztahů se zákazníky si budujeme s jednotlivými zákaznickými segmenty?
Zdroje příjmů
Představuje hotovost, kterou firma generuje z každého zákaznického segmentu.
Klíčové zdroje
Popisuje nejdůležitější aktiva, která jsou nutná k tomu, aby business model fungoval.
Klíčové činnosti
Popisuje nejdůležitější činnosti, které jsou nutná k tomu, aby business model fungoval.
Klíčová partnerství
Síť nezbytně nutných dodavatelů a partnerů.
Struktura nákladů
Popisuje veškeré náklady související s fungováním business modelu.
K čemu je takové plátno dobré?
• Uvažování o firmě jako o širším celku.
• Ověřování smyslu business plánu.
• Sjednocení názorů a zavedení společného jazyka.
• Transformace celkového plánu na jednotlivé procesy.
Vzory business modelů
Un-Bundling business modelů (koncepce rozděleného podniku)
Tři typy podnikatelského zaměření:
1. Zaměření na vztahy se zákazníky
2. Zaměření na inovaci produktů
3. Zaměření na infrastrukturu
Příklad: Telekomunikační společnost předá správu sítě někomu jinému a místo toho plně rozvíjí vztahy se zákazníky – jejich klíčovou a nejdůležitější činnost pro profit firmy.
Dlouhý chvost
Zaměřují se na nabídku širokého sortimentu okrajových („nikových“) produktů, každý z nich se přitom prodává relativně zřídka.
Příklad: Společnost Lulu.com tiskne knihy od okrajových autorů pouze na základě objednávky – těmto amatérským autorům tedy odpadají náklady spojené s tiskem knih bez záruky, že se prodají. Vzhledem k množství takových autorů firma vydělává, i přesto, že od jedné knihy nemá ihned deset tisíc výtisků.
Vícestranné platformy
Spojují alespoň dvě specifické, avšak vzájemně provázané skupiny zákazníků. Pokud platforma přitahuje další uživatele, vzniká „síťový efekt“.
Příklad: Deník Metro je zadarmo rozdáván ke čtení cestujícím v metru: díky tomu zaujal inzerenty, kteří v těchto novinách platí za své reklamní místo.
Business model zdarma
V business modelu zdarma může alespoň jeden významný zákaznický segment neustále profitovat z bezplatných nabídek. Neplatící zákazníky financuje jiná část business modelu.
Příklad: Freemium – fotobanka nabízí rozsáhlou a bezplatnou základnu pro všechny uživatele. Prémiové služby jsou za poplatek a ty pak dotují bezplatnou část.
Návnada a háček
Klíčovým prvkem tohoto modelu je úzká spojitost mezi levným úvodním výrobkem a následnou položkou – zpravidla jednorázovou – u níž firma dosahuje vysoké marže.
Příklad: Firma Gillette nabízí za malou finanční částku holicí strojek, avšak zákazník si do něj musí poté kupovat drahé náhradní žiletky. Firma Gillette si nechala žiletky patentovat, aby konkurence nemohla vyrábět stejné a levnější.
Otevřené business modely
Firmy je využívají k tvorbě a získání hodnoty prostřednictvím spolupráce s externími partnery.
Firma využívá interní zdroje výzkumu a vývoje prostřednictvím externích partnerů. Výsledky interního výzkumu a vývoje transformuje na hodnotovou nabídku a nabízí zákaznickým segmentům, které projevily zájem.
Fungování neziskovek
• Business model neziskovek, které se nezaměřují na zisk, se nazývá termínem „podnikový model“.
• I tak musí neziskové organizace generovat příjem, aby pokryly své základní náklady.
• Rozlišujeme mezi dvěma kategoriemi modelů:
1. podnikové modely financované třetími osobami: stát platí školám, aby poskytovaly vzdělání.
2. business modely založené na tzv. trojí zodpovědnosti (triple bottom line): zohledňuje vedle finančních také sociální a ekologické náklady.
Tuto knihu bych doporučila každému v TAP, aby získal základní přehled a dokázal se dívat na firmy kolem sebe s hlubší znalostí a mohl zkoumat, jak fungují. Kniha je mnohem obsáhlejší, ale já jsem do eseje vypsala to, nad čím jsem se opravdu zamyslela v praxi.
