Tvořivost a její význam je ve všech oborech. Tvořivost je důležitá při vytváření nových kulturních, technických a duchovních hodnot. A to jak ve vývoji výrobků, v reklamě, ale i při strategických úvahách. Tvořivost lze chápat i jako postoj ke světu.
Rozlišujeme různé úrovně tvořivosti:
· expresivní, imaginativní, intuitivní, fantazijní, výrazová
· řešení problémů
· technicky orientovaná – konstrukční činnost
· produktivní – řemeslná činnost, oblékání, zdobení
· invenční (vytváření nové kvality ze starých prvků) – zlepšovací návrhy
· inovační – hluboké porozumění problematice
· reprodukční – interpretace tvůrčího díla
· emergenční – nejvyšší stupeň tvořivosti – spojení nižších prvků do
nových souvislostí
BARIÉRY
Osobní zvláštnosti:
Každý jedinec reaguje a vnímá problémy jinak. Míra invence a tvořivosti je odlišná i u extroverta a introverta. Extrovert je flexibilnější a více kreativní, naopak sangvinik a cholerik jsou více tvořiví než flegmatik a melancholik. Jedinec s vyšší mírou emoční inteligence má větší předpoklady pro kreativní řešení problémů. Konzervatismus ničí tvořivost. Fyzické nedostatky jako kondice, únava, nemoc, nevhodné stravování, málo pohybu atd.
Percepční:
Jde o to, jak jedinec chápe a pracuje s informacemi, jak je dovede využít. Moc se upínáme na názory druhých a nepřebíráme iniciativu sami za sebe. Nadměrné množství informací nás vede k přesycenosti. Profesionální slepota nastává tehdy, když naše profesionální kvalifikace je pro nás vězením. Z tohoto vězení nejsme schopni vystoupit a vidět problém jednodušeji. Nevyužívání všech smyslových podnětů.
Myšlenkové:
Manažeři nesmí používat pouze logické postupy – problém ne vždy podléhá logice a množství získaných informací je omezené. Další problémy: sebekontrola, aktivní svědomí, tendence uchovávat již zaběhnuté postupy. Napodobování druhých lidí může být jak bariérou, tak inspirací. Nedostatek vůle pochybovat o věcech, které jsou považovány za samozřejmost, a vnímání skutečnosti v polarizovaném černobílém vidění svádí k volbě nejsnadnějšího řešení.
Emoční a motivační:
Jsme ovlivněni strachem z odporu, strachem z nezájmu, strachem z omylu, strach z riskování, strach z nového, nedostatečnou představivostí atd. Vnitřní dilema () na jedné straně zvědavost, touha po novém, ale na druhé straně také obavy ze ztráty určitých jistot, obavy z neznáma, strach z autorit, strach ze složitosti a nejednoznačnosti, strach z osobního zesměšnění, ztráty hrdosti, strach z hrozby konfliktu.
Snaha rychle vyřešit problém působí také negativně – s tímto se já setkávám v praxi docela často, že mám vnitřní pnutí a touhu problém vyřešit ihned – přijde nový email nebo někdo volá a já to chci vyřešit ihned. Neschopnost umět odpočívat.
Sociální a kulturní:
Společenské prostředí a kultura jsou významnými faktory, které můžou ovlivňovat kvalitu tvořivé práce v pozitivním směru. Nové kontakty a nové názory jsou velmi důležité pro tvořivost a kreativitu. Dostal jsem hodně nápadů jen díky tomu, že jsem s někým vedl běžnou konverzaci u které jsme si povídali co kdo dělá a čím se zabývá. Tento rozhovor jsem si večer znovu přehrával v hlavě a dostal jsem nové nápady. Říká se, že jsme průměrem 5 lidí s kterými nejvíce trávíme čas. Důsledné dodržování tradic není správné pro tvořivost. Limitace ze strany nedostatku prostředků, vybavení, časová tíseň. S tímto jsem se také setkal osobně v praxi.
Tvořivý člověk:
Živost smyslových zážitků a představivosti u tvořivých lidí působí motivačně, vzbuzuje hlubší zájem o objekt. Schopnost dobře pozorovat je nezbytným předpokladem pro tvořivé aktivity. Důležité je vidět do budoucna, nevnímat problém pouze v kontextu přítomnosti. Spojení smyslů může vyvolat intenzivnější tvůrčí proces. Do tvůrčí aktivity bychom měli proto zapojovat všechny smyslové orgány.
Pro tvořivost je velmi důležitá pravidelnost a rytmus! Musíme se naučit být trpěliví a zvykat si na trpělivost. To je velmi důležité pro naši práci. Cíle si rozdělovat na menší cíle a postupně je naplňovat.
Paměť má velký vliv na tvořivost, protože tvořivost je aktivita mozku. Dlouhodobá paměť ovlivňuje tvořivost a řešení problémů. Paměťový proces rozdělujeme na tři fáze: zapamatování, podržení a znovuvybavení.
Tvořivý proces vs Rutinní proces:
Rutinní:
· Touha po jistotě v dosažení pozitivního výsledku.
· Představy o situaci, postupech a cílech jsou přesné.
· Nedochází k transformaci prvků.
· Porovnání vede k přesnému řešení.
· Řešení je logické a přesné.
· Učení se je minimální.
· Správnost a preciznost.
Tvořivý:
· Neurčitá touha po výsledku a větším počtu alternativ.
· Představy o situaci a řešení jsou mlhavé.
· Transformace prvků je běžná.
· Porovnání vede k dalším transformacím.
· Řešení není vždy logické a bývá spíše přibližné.
· Učení se je doprovodným jevem.
· Chybování, nejistota a vzrušení.
Uvědomil jsem si, jaké existují bariéry tvořivosti a v praxi se na ně pokusím zaměřit a eliminovat je.
