Úvod
Ezo knížka, kterou jsem četla na začátku nástupu do TAPu a teď jsem po ní sáhla znovu, protože ejhle ona je v bobovi. Knížka mě dost bavila a do teď z ní čerpám, je taková krásně pomalá, plná míst na zamyšlení a ukotvení se. Nenechte se zastrašit dnešní nenávistí k těmto věcem a nechte k sobě promluvit přítomný okamžik, nebojte není to pochybný jako Helena Houdová.
Ja mi kniha dala?
Mindfulness - chuť a čas se občas zastavit
Buduji už pěkně dlouho návyk se kdykoli během dne více zvědomit a ukotvit. Nejčastěji se mi to daří když někam jdu nebo v MHD. Když si na to člověk vzpomene je to potom úplně jednoduché, jen občas vystoupit z toho rozjetého vlaku nejde jen tak.
Jak to tedy probíhá?
Nemám konkrétní postup, nechávám to čistě na mé mysli, těle a okolí. Když mi do hlavy přijde myšlenka “jsi málo v přítomnosti” prostě se zaměřím na “teď” a používám mé smysly. Co cítím? Vůně stromů? Smrad výfuků? Co vidím? Město? Přírodu? Lidi? Jak to na mě působí? Čeho se dotýkám? Oblečení? Tyče v metru? Jakou mám chuť v puse? … Jde to dělat na 100 způsobů, jediné pravidlo je neutíkat do jiné časové linky než je teď a tady.
Co mi to dává?
Pocit uvolnění, pocit, že žiju teď a tady, vděčnost (uvědomění, že něco v mém okolí na mě působí pozitivně), impuls něco změnit (uvědomění, že se mi něco nelíbí a nedělá mi to dobře),...
Uvědomění, že vztah je o přítomném okamžiku
“Pokud nežijete v přítomnosti, všechny vaše vztah, zejména partnerské jsou dysfunkční.” Pro vztah je zásadní být v přítomnosti a vnímat druhého takového jaký je, překročit vlastní ego a osvobodit se od toho co by dle mě mělo být/ jaký by on měl být. Je to sakra těžký, protože člověk si často tyto vzorce vůbec neuvědomuje. Pokud se ale snažím být co nejvíc v daném okamžiku nestojí mi v cestě tolik představy o realitách které jsem zažila v minulosti, nebo představách, které jsem si vysnila v budoucnosti.
Závěr
Kniha má hodně co nabídnout a když člověk přehlédne pár (třeba na mě už) moc ezo slov, vět, sousloví, tak otevírá dveře do pro mě nepoznaného světa. V 21.století už se zastavujeme málokdy, všude nás pronásleduje zabavení - práce, sranda, sociální sítě,... a považuji za více než důležité se naučit zastavovat, žít s lidmi, které milujeme a aktivně se jim věnovat teď a tady.
