Týmové role v práci
Autor: R. Meredith Belbin
Proč právě tato kniha?
Knihu jsem si vybral primárně kvůli tomu, že mě poslední dobou dost zajímá další vývoj našeho týmu, který chci pomoci pořádně nakopnout. Vím, že už dlouho o Belbinovo týmových rolích nikdo ani neceknul, což bych rád změnil. Zároveň vidím v knize potenciál, který bych mohl zužitkovat ve prospěch své bakalářské práce, kde bych se týmovým rolím rád věnoval.
Co mi kniha dala:
Belbinovy týmové role jsou další afektivní metodou, kterou lze použít ke zlepšení týmové práce a rozvíjení dovedností. Teorie se skládá z devíti různých rolí, ke kterým bude každý člen týmu tíhnout kvůli svým jedinečným mentálním modelům. Jak řekl sám Belbin:
„Jednotlivci přirozeně tíhnou ke konkrétním rolím v projektových týmech a podávají nejlepší výkon, když jsou do těchto rolí zařazeni.“
Některé z těchto rolí budou týmu prospěšné při dotahování cílů, jiné naopak při plánování strategie. Belbin tvrdí, že operativní týmy potřebují, aby jejich účastníci splňovali těchto devět rolí:
1. Inovátor (Plant)
2. Vyhledávač zdrojů (Resource investigator)
3. Koordinátor (Co-ordinator)
4. Usměrňovač (Shaper)
5. Vyhodnocovač (Evaluator)
6. Týmový pracovník (Teamworker)
7. Realizátor (Implementer)
8. Kompletovač / Finišer (Completer / Finisher)
9. Specialista (Specialist)
Člen týmu může vykonávat více než jednu roli. Dokonce se členové ve svých rolích mohou střídat a vzájemně se zdokonalovat = přesně to, co bychom měli dělat my v TA.
Když jsem si během čtení udělal znovu Belbinův test, tak mi opět vyšlo, že jsem VYHLEDÁVAČEM ZDROJŮ. Upřímně jsem tím nebyl vůbec překvapený, protože to je něco, v čem se doslova vyžívám :D. Jsem rád, když můžu komunikovat s jinými lidmi a zjišťovat jejich možnosti. Zároveň se i částečně vidím v tom, jak Belbin popisuje vyhledávače zdrojů ve své knize. Podle Belbina je vyhledávačem zdrojů:
„Jedinec, který nadšený a komunikativní extrovert, který hledá vhodné příležitosti a rozvíjí kontakty.“
Dalším důvodem, proč tak perfektně sedím do role vyhledávače zdrojů je i fakt, že Belbinův popis na mě sedí i v případě negativních stránek mého charakteru. Belbin popsal slabé stránky VZ takto:
„Jedná se o příliš velkého optimistu, který po počátečním nadšení ztrácí zájem dále pracovat.“
Celkově si myslím, že Belbinovy týmové role jsou skvělým nástrojem ke kategorizování silných a slabých stránek chování jednotlivců na pracovišti. To znamená, že v organizacích může Belbin zaručit, že se lidé a týmy propojí a budou spolupracovat s lepším porozuměním.
Tuckmanův model = Vývojové fáze skupiny
Jedná se o časové úseky, kterými musí projít každá skupina (pracovní i projektový tým) a během kterých se skupina vyvíjí. Nehledě na délku trvání, která bývá různá, je podle Tuckmana pořadí jednotlivých fází neměnné. Fáze se skládají z celkem PĚTI stádií:
1) Formování (forming) – testování skupiny, charakterizované určitou závislostí a silným zaměřením na cíle.
2) Bouření (storming) – charakterizované silným vnitroskupinovým konfliktem a silnými emocionálními reakcemi jako odpověď na požadavky pro dosažení cílů.
3) Normování (norming) – vyvíjí se skupinová koheze (soudružnost), otevírá se optimální výměna relevantních informací a fungování vztahů, formují se skupinové normy.
4) Optimální výkon (performing) – funkční role jsou ustanoveny a vynořuje se schopnost řešit problémy.
5) Ukončení činnosti (adjourning) – pomalý rozklad a rozvolnění vztahů v souvislosti se ztrátou významu skupiny.
Tým Aconditor se podle mého názoru momentálně nachází ve fázi NORMINGU. Vzájemně si mezi sebou rozumíme, máme skvělé vztahy a začínáme postupně pracovat na tom, v čem jsme jako tým dobří. Ou yeah!
Definice týmu podle Belbina:
Pojem tým je překladem anglického slova TEAM, které je zkratkou následujících čtyř
slov:
T-ogether
E-verybody
A-chieves
M-ore
Rozhodování
To je tak, když má jedinec v úmyslu projít procesem volby a dosáhnout nejlepšího výsledku, pokud jde o rozhodování, jedinec, který se rozhoduje, musí identifikovat všechna pozitiva i negativa každé volby a také zvážit alternativní možnosti. Kromě toho by pro efektivní rozhodování měla být osoba schopna předpovídat také výsledky každé možnosti a na základě všech těchto položek určit, která možnost je pro danou konkrétní situaci nejlepší.
Jako společnost bychom měli postupně přistupovat k integrovanému procesu řešení problémů a rozhodování, jednou z výhod by byla skutečnost, že každý jednotlivec ve skupině se zaměří na svůj vlastní specifický úkol, který je mu zadán. Soustředil by se tak více na jeden cíl, a ne na několik cílů současně. To zdůrazňuje, že každý člen se může soustředit na jeden krok a poté předat získané informace dalšímu členovi týmu – to má výrazně větší účinek, než když všechno dělá jen jeden člen úplně sám.
Belbin uvádí, že před rozhodnutím začít budovat nějaký tým, musíme nejprve přemýšlet o tom, proč se některým týmům nedaří. Pokud zjistíme ty nejčastější důvody rozpadu nebo nefungování jiných týmů, můžeme se jim vyvarovat a poučit se z nich.
Dvě chyby, které autor definuje jako ty NEJČASTĚJŠÍ – zároveň obě tyto chyby souvisí se špatným sestavením a řízením týmu.
1) První chyba = pokud se sestavuje tým z lidí, kteří jsou vybíráni podle funkcí, které v organizaci zastávají a nepřihlíží se k jejich osobním vlastnostem – tento způsob sestavení týmu Belbin nazývá jako systém role Usměrňovač, protože lidé, kteří jsou jeho součástí, mají obvykle sklon k prosazování vlastních rozhodnutí a bývají cílevědomí, což logicky vede k tomu, že týmová spolupráce je zde v pozadí.
2) Druhá chyba = je vlastně opakem té předchozí, páč v tomto případě je primární komunikace a spoluúčast. Lidé usilují o to, aby jejich práce neodporovala firemní kultuře a nastane-li ve společnosti nějaký problém, nikdo není ochoten sdělovat špatné zprávy svým nadřízeným. V takovéto organizaci se všichni snaží vyhýbat nepříjemným rozhodnutím, což se negativně odráží ve finančních výsledcích společnosti. Jednoduše zaměstnanci nejsou radikálně otevření vůči svým nadřízeným i celé společnosti.
Hlavní myšlenky:
Kniha Týmové role v práci se zabývá primárně rozdílem mezi tím, jestli jsme dostatečně:
1) kvalifikovaní pro práci,
2) vhodní pro práci.
V dnešní hektické době se to mnohdy různí a často se i stává, že méně kvalifikovaní lidé mají lepší práci než jejich vyučenější kolegové. Problém je ale v tom, abychom našli tu správnou práci, která odpovídá naší roli. Je třeba se zaměřit na to, jakou roli v daném kolektivu máme a s tím nadále pracovat. Například já cítím, že mě v mém týmu vnímají jako extroverta, který se nebojí mluvit, takže mám dnes dost nabídek na zákaznické schůzky se studenou klikou.
Každý „dospělý“ tým si je vědom svých předností, uvědomuje si své slabé stránky a vyhýbá se aktivitám, o nichž ví, že by je nezvládl na 100 %. My třeba jsem ještě „dětský“ tým, ale primárně je důležité, že už jsme tým. Momentálně jsme ve fázi, kdy pomalu přicházíme na to, v čem jsme vlastně jako kolektiv dobří.
„Jedině zralý člověk může poznat sám sebe.“
Týmové role:
Důležitou informací, kterou Belbin prostřednictvím své knihy předává je to, že ne každý se hodí ke každému. Zkrátka si nemusíme vždy sednou s kolektivem nebo s náplní práce. Z mého pohledu je tenhle fakt vážně náročná věc, protože ne každý je ve své práci spokojený s prací samotnou i se svými kolegy. Když si tuto problematiku začneme uvědomovat, tak si v budoucnu můžeme ušetřit spoustu nepříjemností. Ideálně bychom se měli stát členy týmu, ve kterém figurují vzájemně se doplňující Belbinovi role. Upřímně si myslím, že dosáhnout takového týmu je skoro utopie – minimálně je to běh na veeeeeeeelmi dlouhou trať. Bylo by zajímavé sledovat tým složený z devíti lidí, který vzniknul pouze na základě toho, aby každý jednotlivý člen zastával odlišnou roli.
- Inovátor – mívá neobvyklé nápady nebo být zapomnětlivý.
- Vyhledavač zdrojů – zapomíná sledovat cíl.
- Vyhodnocovač – bývá příliš kritický a pomalu postupuje k cíli.
- Koordinátor – kvůli častému delegování může zapomínat na práci.
- Realizátor – hájí své plány, kterých se nedokáže jen tak vzdát.
- Kompletovač / Finišer – bývá extrémním perfekcionistou.
- Týmový pracovník – bývá nerozhodný, když je třeba udělat nepopulární rozhodnutí.
- Usměrňovač – bývá výbušný ve snaze donutit tým k práci.
- Specialista – mívá tendenci zaměřovat se pouze na oblasti související s jeho odborností.
Může se stát, že můj vymyšlený experiment s týmem, složeným na obsažení všech rolí, nebude úplně kompletní, protože někteří členové budou mít stejnou roli. V tomto případě by měl jeden z členů zvolit svou sekundární roli a v ní se dále rozvíjet. Pokud se ti dva mezi sebou nebudou moct rozhodnout, tak zasáhne okolí, které rozhodne. Proč je to zrovna tak? Je to z toho důvodu, že lidé okolo nás kolikrát vidí věci, které nám nemusí ani dojít. Rozhodnutí je tak jednodušší a pro tým prospěšnější.
„Pokud dochází ke konfliktnímu zdvojování týmových rolí, měli by členové týmu přijmout sekundární roli.“
K čemu jsou role dobré:
Během práce na projektu budou třeba různé role, aby byl výsledkem úspěch. V každém projektu by měly být role jednotlivých členů známé a mělo by se s nimi pracovat. Každý člen by se pak měl sám za sebe snažit, aby byla jeho role prospěšná pro celý tým a aby byla zajímavá pro něj jako jednotlivce. K čemu jsou tedy různé role dobré:
- Nastavení správných cílů = Usměrňovači a Koordinátoři
- Jakým způsobem bude cíl splněn = Inovátoři a Vyhledávači zdrojů
- Plánování detailního průběhu projektu = Monitor vyhodnocovač a Specialisté
- Podpora při cestě za cílem = Týmový pracovník a Vyhledávač zdrojů
- Jasné pracovní postupy a jejich dodržování = Realizátoři a Koordinátoři
- Důsledné dotažení celého projektu = Kompletovači / Finišeři a Realizátoři
„Projevujte své role navenek. Nepřijímejte role, které odporují vaší přirozenosti.“
Závěr:
Upřímně kniha nebyla nic moc… měl jsem mnohem větší očekávání především kvůli tomu, že je napsaná nám všem známým Belbinem. Měl jsem za to, že ji použiji více, ale teď místo toho hledám jiné knihy, které by mohly být pro mou BP zajímavější – každopádně z ní určitě něco použiji, takže jsem rád, že jsem ji nečetl úplně zbytečně. Líbilo se mi, že je v knize hodně různých příkladů, které pomáhají čtenáři lépe se vcítit do děje. Hodnocení tak 5/10. Knihu bych doporučil především prvákům, aby se rychleji zorientovali a dokázali fungovat jako tým mnohem dřív než my.
