I did it! přelouskala jsem tu nejtlustější bychli (za 2 bodiky💀) v BoBu. Po přečtení už chápu, že tahle biografie o legendárním muži Stevu Jobsovi by se vlastně na méně stránek ani nevměstnala.
Začátek byl krušný.
Musím říct, že jsem knihu po pár desítkách stránek musela odložit. Nezáživným (asi) IT/technickým pojmům jsem sotva rozuměla a čtení tak bylo trochu bolestivé. Nicméně po každodenním 10h nicnedělání na Virginských bazénech jsem se rozhodla dát knize ještě jednu šanci.
A vyplatilo se.
Zhruba ve třetině kniha začala nabírat obrátky a to převážně díky vývoji proslulého Macintoshe. Následoval Jobsův odchod od Applu, kariéra v NeXTu a Pixaru, návrat do Applu, vývoj iPodu, iPhonu, iPadu,… To vše je proloženo Jobsovým osobním životem. Kniha odhaluje vztahy s jeho přítelkyněmi/ženami, dětmi, přáteli, zaměstnanci i konkurenty.
Jobs byl skutečně génius, jeho cit pro detail a neústupné chování upevnilo společnost Apple tak, jak ji dnes známe. Jeho produkty jsou jedny z nejvýkonějších a rozhodně nejdesignovějších na trhu. Jeho styl vedení byl zcela ojedinělý. Potřeboval mít vždy kontrolu nad všemi a nad vším. Nicméně dokázal ocenit, když se mu někdo odvážil odporovat. Jobs rozhodně nenásledoval příklady správného vedení či managementu, který se neustále omílá ve všech knihách o podnikání, kterých jsme jistě všichni v Tiimi přečetli už plno. Jobs byl často skutečně krutý, neempatický a svýmu slovy dokázal své zaměstnance slušně demotivovat. Zastával totiž dělení společnosti na génie a kretény. A pokud jste byl kretén, nebylo pro vás v jeho společnosti ba ani v životě místo.
Své společnosti (Apple, NeXT, Pixar) skládal vždy z tzv. Ačkových hráčů, věřil, že jedině tak dokáže vytvořit ten nejlepší produkt. Vyhazování zaměstnanců mu tak nikdy nedělalo problém, stejně jako silné vyjádření nesouhlasu. Právě toto nekompromisní chování tak beze sporu pomohlo dovést Apple na vrchol žebříčku technologií.
Ačkoliv rozloučení se se členy vlastního týmu není vůbec jednoduché, sami jsme si s Kaamosi ověřili, že je to krok častokrát nevyhnutelný. I když se zpočátku objevovali jisté pochybnosti, atmosféra a motivace v týmu po pročištění vzduchu eskalovala. Někdy je tedy opravdu potřeba “zlomit pár srdcí” a posunout tak svoji společnost dál.
Zajímavá byla i Jobsova motivace, kterou překvapivě prý nikdy nebyly peníze. Svými produkty chtěl přispět k vývoji lidstva stejně, jak to před ním učinili lidé, co třeba vynalezli matematiku, jazyk, jídlo které jíme či šaty které nosíme. Do kontrastu stavil konkurenční firmy Dell nebo třeba Microsoft, jejichž motivace byla údajně právě finanční. To se odráželo na kvalitě jejich výrobků, převážně na odfláklém designu a celkovém propracování.
To mě přivedlo k myšlence, kdy jsme sami s Kaamosi v prvním roce studia zápasili s prvními projekty. Zpětně vidím, že naší hlavní motivací byly právě peníze. Chtěli jsme rozjet vlastní podnikání, vyplácet si pravidelně plat a zbavit se tak brigád. To ale samozřejmě nefungovalo. Věnovali jsme spoustu času a energie věcem, které nás ve finále ani nenaplňovaly a které nám ani nepřinášely vysněný obnos peněz. Až po tom, co jsme přestali usilovně hledat výdělečný projekt, spadlo nám do klína hned několik příležitostí. Naše motivace v týmu se hlavně díky květnovému Learning Circusu přesměrovala z peněz na cestování a zážitky. Peníze jsme tak začali vnímat pouze jako prostředek, kterým své cíle můžeme postupně naplňovat.
Lidí jako Steve Jobs bylo a je na světě opravdu jen pár. Byl to obdivuhodný podnikatel a umělec, kterému byl nadělen obrovský talent a cit pro detail. Jako člověk měl své mouchy a sám přiznal, že pro své blízké tu nikdy příliš nebyl. To ale jen potvrzuje, že jsme každý jiný a že každému je nám někde dáno více a někde méně. Jedno ale platí pro nás všechny - dělejme, co nás baví a naplňuje, jděme do toho se správnou motivací a úmyslem, vytrvejme a hlavně don’t settle for less.
Jobs je dnes považován za ikonu inovace. Jeho přístup k tomuto tématu zahrnoval několik klíčových prvků:
Spojení technologie a umění: Jobs věřil, že spojení technologie s humanitními vědami a uměním vede k vytváření produktů, které jsou nejen technicky vyspělé, ale také intuitivní a esteticky přitažlivé. Tento přístup se odráží ve vývoji produktů jako je Macintosh, iPod, iPhone a iPad.
Minimalismus a design: Jobs kladl důraz na jednoduchost a eleganci v designu. Jeho filozofie "méně je více" se projevuje v čistotě a funkčnosti produktů Apple.
Zaměření na uživatelský zážitek: Jobs vždy klade uživatele do středu procesu designu. Jeho produkty jsou známé snadnou použitelností a zaměřením na hladký a intuitivní uživatelský zážitek.
Perfekcionismus a detaily: Jobs byl známý svým perfekcionismem a neústupností ve věcech kvality a detailů. Tento přístup byl klíčový pro úroveň inovace, kterou produkty Apple dosáhly.
Znovudefinování trhů: Jobs nejenže vytvářel inovativní produkty, ale často také předefinoval celé trhy a zavedl nové kategorie produktů, jako je osobní počítač, digitální hudba, smartphone a tablet.
Integrace hardwaru a softwaru: Jobs věřil v důležitost kontroly nad celým ekosystémem produktu – od hardwaru po software, což vedlo k výjimečnému spojení a optimalizaci mezi hardwarovými a softwarovými komponenty.
Odolnost vůči status quo: Jobs byl známý svou schopností ignorovat tradiční myšlení a jít proti proudu. Jeho schopnost myslet jinak a vyzývat existující paradigma byla základem jeho inovačního myšlení.
