Knížku Proč spím jsme si vybrala z jednoduchého důvodu - spím málo, míň než bych měla a to dlouhodobě, tak jsem s znovu chtěla dovědět o tom, jak je spánek důležitý a čím vším nám pomáhá. Tady jsou mé poznatky, ale hlavně akční kroky, které jsem po přečtení sama pro sebe vyvodila.
Proč tedy spíme - s čím nám spánek pomáhá?
Jak a kolik bychom měli spát?
To, kolik každý z nás potřebuje spát, aby se cítil dobře a vše šlapalo, jak má, je do určité míry individuální, nicméně se pohybujeme mezi 7 - 9 hodinami denně v případě dospělého člověka. Měli bychom spát v temné, chladné místnosti. Temnou myslím to, že světla z ulice nejsou ideální, právě naopak, nejlepší je pořídit si nepropustné závěsy. Chladná znamená v rozmezí 18 - 21 stupňů. Dalším faktorem je ticho. Naprosto rozumím, že dnes už snad nikdo nespí v úplném tichu, ani to nejde, protože všude je slyšet bordel z ulic, silnic atd., ale zkusme si ticho aspoň vytvořit tím, že nebudeme mít zapnutý film, zvonění na mobilu nebo cokoliv, co vydává jakýkoliv zvuk. Čerstvý vzduch je další element, který nám může pomoct lépe spát, tzn. ideálně předtím než jdeme spát vyvětrat.
Je moc hezký, když se tohle vše pečlivě dodržujeme, ale stejně se probouzíme ráno úplně rozbití. Teď je otázka, čím to ale sakra je? Jedna z možných příčin může být to, co děláte předtím než jdete spát. Před spánkem bychom neměli koukat do mobilu, pít kafíčka a být nastartovaný kofeinový fredky, být fyzicky aktivní (to je podle mě mýtus, vysvětlím níže) nebo se přejíst. Samozřejmě alkohol také nepomáhá kvalitě našeho spánku.
Je tu pár zásad i na ráno, když už jsme se krásně vyspali. Opět zapomeňte na mobil - ne, neměla by to být první věc, které věnujeme v ten den pozornost. Je spousta výzkumů o tom, jak ranní čučení do mobilu ovlivňuje náš psychický stav, samozřejmě negativně. Dalším trikem se vstát hned - nezamačkat budík, neválet se v posteli a přemlouvat se, zkrátka to udělat. Bolí to, ale když se to naučíte, poděkujete si.
Obecně platí, že tělo má rádo rutinu a podvědomě se jí vždy snaží najít. Chodit a vstávat ve stejný čas každý den nám tedy jedině prospěje a pokud to zvládneme dostatečně dlouho, stane se, že e začneme probouzet před budíkem, právě protože naše tělo už dokáže vycítit a načasovat si, že se blíží čas vylézání z postele - adaptuje se.
ATP
Úplně na rovinu, moje spací návyky jsou tragické. Dělám snad skoro vše, co by se dělat nemělo, nehledě na to, že můj dlouhodobý spánkový průměr je okolo 6 hodin. Se spánkem bojuju dlouhodobě, stávají se mi totiž dvě věci, které mě odrazují od chození spát včas. V první řadě častokrát večer zažívám “noční energii” (tak tomu říkám já). Děje se mi to už od dětství, zkrátka večer najednou dostanu energii a rozhodně nejsme ve stavu, kdy bych cítila chtíč nebo potřebu jít spát. Druhým důvodem, který nepociťuju teď je, že i když spím 5 hodin, tak nejsem unavená a dokážu fungovat. Nevím, čím to je, ale je to tak a “nejhorší” na tom je, že to se mnou často vůbec nic nedělá - spím v pohodě, usínám v pohodě, mám energii. Jestli někdo zažíváte to stejné a víte, co s tím, let me know!
Jediné, co reálně pociťuju je, že se mi špatně vstává. Mám několik budíků a nevstávám rozhodně na ten první. Samozřejmě pociťuju rozdíl, když spím 5 hodin vs 8 hodin, ale ne tak velký, abych si vyloženě řekla, tak a tohle ne.
V létě jsem se svůj spánkový režim snažila napravit - chodila jsem spát před půlnocí, okolo 11, vstávala podobně, okolo 7 a světě div se, určitě mi bylo líp. Snažím se si tenhle režim udržovat, ale vzhledem k okolnostem se mi to ne vždy daří. Jeden z posunů, který jsem zaznamenala je celkový pohled na spánek - dřív jsem si říkala, že je to jedno, že to stejně nějak zvládnu. Tohle už nepropaguju a opravdu se snažím spát, jak nejvíc můžu. V týdnu to není ideální, o víkendu to doháním.
Akční kroky
Knížku bych doporučila, určitě je fajn se dozvědět víc o tom, proč bychom měli spát. To, že si ji přečtete ještě neznamená, že to, co se v ní píše začnete ztělesňovat (mluvím hlavně sama k sobě), ale řekněme, že je to dobrý start.
