Tuto knihu jsem si vybrala, protože jsme po úpravě Símou už víckrát zkoušeli a chtěla jsem se dozvědět více o metodě jako takové, nejen to mít přeříkané od ostatních.
Sprint nabízí rychlé a efektivní řešení, jak v pěti dnech vyřešit problém nebo navrhnout a otestovat úplně nový produkt či službu. Jedná se o druh inovačního procesu, který využívá schéma diamantu tzn. Nejdřív jde do šíře (konvergentní myšlení) a poté se postupně zužuje (divergentní myšlení) k finálnímu prototypu.
Příprava
V rámci sprintu musí předcházet příprava, to zahrnuje jak lidi, tak pomůcky a čas.
Proces sprintu
Proces sprintu se dělí na pět dní, kdy v každém dni probíhá něco jiného. Zpočátku se tým snaží definovat a poznat problém, který řeší až nakonec pátý den vytvoří prototyp řešení.
Den 1 (pondělí) - zmapování
První den je zaměřen na pochopení problému a identifikaci klíčových otázek. Tým se seznámí s cílem sprintu, provede si důkladnou analýzu situace a identifikuje různé aspekty problému.
Den 2 (úterý) - generování nápadů
Druhý den je věnován generování různých nápadů a možných řešení problému. Tým se zapojuje do brainstormingu a kreativních cvičení, aby vyprodukoval co nejvíce možných nápadů. Poté se vybere několik nejlepších nápadů, které budou dále zkoumány.
Den 3 (středa) - rozhodování: Třetí den se tým zaměřuje na rozhodnutí, které z vybraných nápadů bude převedeno do prototypu. Tým se podrobně zabývá vybranými nápady, hodnotí jejich proveditelnost a schopnost řešit problém. Poté hlasuje a vybere jeden nebo více nápadů, které budou dále zkoumány.
Den 4 (čtvrtek) - prototypování: Čtvrtý den je věnován vytváření prototypů zvolených nápadů. Tým vytváří rychlé a jednoduché prototypy, které umožní testovat a získávat zpětnou vazbu od uživatelů. Prototypy nemusí být dokonalé, ale musí být dostatečně funkční, aby umožnily testování hypotéz a konceptů.
Den 5 (pátek) - testování: Poslední den design sprintu je věnován testování prototypů s reálnými uživateli. Tým předvádí své prototypy uživatelům a sleduje jejich reakce a chování. Zpětná vazba od uživatelů je důležitá pro určení úspěšnosti a efektivity zvolených řešení.
Sprint jsme už jsme několikrát zkoušeli s týmem - poprvé na TS, kdy jsme byla ohromená, co jsme za 4 hodiny vytvořili a poté víckrát při BG. Bylo to poprvé, kdy jsme dali BFG nějaký systematický rámec, kterého se držet. Do té doby jsme jen používali metody jako brainstorming, které pomáhají, ale neprovedou nás celým procesem. Spolu se systémem naše řešení nabyly taky nějakou hodnotu. Subjektivně mi přijde, že jsme kolikrát nepřicházeli s řešením, které mělo nějakou nosnou myšlenku, ale při sprintu mám dojem, že jak procházíme jednotlivými fázemi, tak si zodpovídáme otázky a promýšlíme celý proces ta, že nás moc otázek od zákazníka při prezentaci nezaskočí. Dále jsme si uvědomila, jak důležité je na začátku definovat problém a stanovit si cíl. S tím s spojí ještě jedna myšlenka, která říká, že zákazník neví, co chce. Na to narážíme my při BG, ale zároveň na to naráží i lidé z praxe, kteří se inovacemi dennodenně zabývají. Další zajímavý poznatek je i to, že ačkoliv s neustále učíme týmové práci, komunikaci a sdílení, sprint si hýčká i prostor pro samostatnou práci, ze které se potom těží díky různorodosti nápadů - není šance se vzájemně ovlivnit a je zde prostor pro tlené uhly pohledu.
Fascinující mi přijde, že v rámci BG pro Decathlon týmy, které využili obdobu sprintu došli k podobným výsledkům.
Kniha se mi líbila moc, to téma mě zajímá, ale hlavně jsem nadšená z metody jako takové. Knihu bych doporučila všem, kteří řeší nějaký problém nebo zkrátka nechtějí zanevřít na inovace.
