Knihu Sprint od Jaka Knappa k nám do týmu poprvé přinesli Síma s Honzou a rovnou na ní udělali TS. To TS bylo velmi úspěšné, jelikož bylo praktické, rovnou jsme si vyzkoušeli, jak sprint probíhá a nemuseli jsme tápat v teoriích. To bylo mé první setkání se sprintem a chtěl jsem se o tomto agilním vývojovém nástroji / postupu dozvědět víc, a tak jsem se rozhodl si celou knihu, která jej popisuje přečíst. Přiznám se hned na začátku, že v době, kdy tuto esej píšu jsem ho nepoužil v jeho plném rozsahu, ale čekám a aktivně hledám příležitost, kdy ho zrealizuji.
Co je to vůbec sprint? Podle knihy je sprint jedinečný proces z dílny Google Ventures, jehož cílem je zodpovědět rozhodující otázky na základě tvorby prototypů a testování nápadů se zákazníky. To vše v pouhém jednom pracovním týdnu, tedy pěti dnech (jak už název knihy napovídá). Funguje jako jeden z cyklů při lean vývoji a využívá divergentní a poté konvergentní proces myšlení.
Průběh sprintu
Sprint probíhá od pondělí do pátku a postupně se projde metodami na utvoření cíle sprintu, vymyšlení nápadů, rozhodnutí o nejlepších nápadech, tvorby prototypu, iterací se zákazníky a reflexe.
Před sprintem
Ještě než začne sprint je nutné připravit jeho průběh. Musí se ve spolupráci s rozhodující pozicí ve firmě zformulovat výzva, která není lehká ani moc obecná a komplexní. Sestavit ten správný tým, ve kterém bude jeden až dva rozhodovači – lidé v pozici ve firmě, který o produktu/službě rozhoduje a udávají i směr sprintu (ideálně ředitel, produktový manažer…). Nutné je i vybrat facilitátora, který bude sprint řídit, může to být externista i člověk, který je součástí firmy ale musí být ve sprintu nezaujatý. Ještě pozvěte experty na pondělí, kteří budou odpovídat na otázky týmu ohledně dané problematiky, které se sprint věnuje.
Sežeňte si dostatek tabulí, lepíků, papírů a dalšího. Všechno, co se ve sprintu děje se musí důkladně zapisovat. Naštěstí je v knížce i nákupní seznam s potřebami.
Pondělí
V pondělí se začne vysvětlením sprintu a pak hned cvičením Začněte od konce. Je nutné udat si dlouhodobý cíl – proč tento projekt děláme? Kde chceme za rok být? ... Z těchto cílů pak utvoříme sprintové otázky – čeho chceme tímto sprintem dosáhnout? Příklad takové sprintové otázky je „Budou zákazníci důvěřovat našim zkušenostem?
Potom co jsme si stanovili dlouhodobý cíl a otázky, je načase udělat si mapu. Vlevo sepíšeme aktéry, vpravo konec a mezi tím šipkami popíšeme cestu, jak se aktéři k cíli dostanou. Co nejjednodušeji to napsat samozřejmě.
Následují experti, ty bychom si měli pozvat na pondělí odpoledne a ptát se jich an co nejvíce relevantních otázek, které potřebujeme znát ohledně fungování projektu, zkušeností z podobných atd… Až si je vyslechneme tak opravíme tabule – přepíšeme otázky, překreslíme mapu či dlouhodobý cíl.
Aktivita Jak bychom mohli spočívá v tom, že poznámky a problémy k řešení napíšeme na posted notes formou otázky JBM něco?... O těchto otázkách budeme pak hlasovat pomocí samolepek (rozhodovač má více), vítězné pak přidáme do naší mapy.
Potom všem z mapy vybereme jednoho cílového zákazníka a jednu cílovou událost, na kterou se zaměříme. Rozhodovač má poslední slovo.
Úterý
Úterek se nese v duchu nápadů. Prvním cvičením jsou Bleskové ukázky, kdy má každý člen týmu možnost za tři minuty představit nějaký konkurenční produkt, u kterého se inspirovat a proč.
Největší kus dne potom zabere individuální kreslení nápadů. Každý člen si nejprve udělá zápisky k cíli, co jsme se dozvěděli včera atd., pak si každý sám bude kreslit nápady, které má ať je jich kolik chce, dál totiž musí každý sestavit šílenou osmičku. Na jednu A4 každý nakresli osm různých nápadů ve velmi limitovaném času. Finálně následuje nákres individuálního řešení.
Nákresy si v průběhu ani na konci nesdílíme, facilitátor je shromáždí a budou se hodnotit až ve středu.
Středa
Vylepí se všechny návrhy z úterý, okomentují se (autor až poslední) a pomocí lepíků se hlasuje, které části nebo celky se vám líbí. Rozhodovač na konci dá své superhlasy a je rozhodnuto, který návrh nebo která kombinace návrhů se bude realizovat v prototypu. Pokud je nelze zkombinovat tak budou prostě soupeřit dva prototypy.
Odpoledne se vytvoří storyboard, jak bude váš prototyp konkrétně fungovat.
Čtvrtek
Čtvrtek slouží k výrobě fasády – prototypu, který bude vypadat, že funguje ale v zákulisí vlastně vůbec nemusí. Hlavně neztrácet čas zbytečným laděním prototypu, vyrábíme ho na jedno použití, ale musí vypadat reálně.
Důležité je zvolit správné nástroje k výrobě fasády. Při tvorbě webových stránek to může být PowerPoint, nebo třeba Canva, když jde třeba o rozložení obchodu, tak ho prostě přeskládáme.
Při výrobě je potřeba rozdělit si role, kdo vytváří texty, kdo sešívá, kdo tvoří, kdo dělá rešerši…
Ještě ve čtvtrtek je dobré udělat si zkušební běh, kdy to vyzkoušíme sami.
Pátek
Nejdůležitější den sprintu. Obsahuje totiž rozhovory se zákazníky a poučení do příště. V průběhu týdne je nutné sehnat pět zákaznků , kteří otestují náš prototyp. Pět je podle knížky ideální počet – dostatečně dat za ne tolik času.
Rozhovory se zákazníkem vede jeden člověk a zbytek sleduje prostřednictvím vidohovoru a důkladně si zapisuje poznámky na tabuli.
Ještě je třeba výsledky vyhodnotit, vrátit se ke sprintovým otázkám z pondělí, které podle testování prototypu dají směr dalším krokům.
Vždycky vyhráváte – každá zpětná vazba od zákazníka vás posouvá správným směrem.
Pět lekcí, které jsem si ze sprintu odnesl
- Nevrhnout se hned do řešení ale nejdřív problém zmapovat
- Samostatná společná práce je lepší než překřikování
- Debaty nahraďte hlasováním a mějte rozhodovače u kormidla
- Tvořte fasádu, ne dokonalý produkt
- Místo odhadování správné cesty ji radši hned ověřit se zákazníkem
Cvičení a metody co chci používat i mimo sprint
- Hlasování lepíky
- Kreslení nápadů a šílená osmička
Jak jsem již zmiňoval, tak sprint jsme demonstrativně použili na TS, kde jsem byl ovšem pouze z pozice účastníka. Rozhodli jsme se, že sprint uděláme na naše webové stránky, což je ideální sprintový problém – není moc jednoduchý ani moc složitý. Rozdělili jsme se do dvou skupin, které si sprintem procházeli paralelně aby nás bylo po sedmi na tým. Honza se Simčou byli našimi facilitátory, které sprint vyžaduje a já s Ondrou rozhodovači. Vzešli z toho dva skvělé prototypy, které jsme i rovnou testovali se zákazníky (zrovna probíhal veletrh pracovních příležitostí na PEF, takže naštěstí o cílovku nebylo nouze). Výsledky si pak převzala akční skupinka, který by web přetvořila. Nestalo se tak a je to pravděpodobně tím, že tento problém nebyl dostatečně palčivý.
Knížku bych rozhodně doporučil všem, kteří se snaží vyřešit nějaký problém, vyvinout nový produkt, zasekli se s projektem nebo si jen chtějí rozšířit obzory a mít znalost Sprintu v záloze. Kniha je napsaná spíše stylem návodu, jak na to, doplněná příklady z autorovy praxe při vývoji tohoto procesu. Už se nemohu dočkat až najdu situaci kdy ho použiji v plném rozsahu. Třeba nápad na nový projekt? Uspořádání sprintu v jiné firmě? Uvidíme…
