Zejména z důvodu zkoušek, ale zároveň tuto metodu využívali naši třeťáci během komunitních BG a týmy, které sprint využívali je často vyhrávali, tím pádem mi došlo, že na sprintu něco opravdu bude a těšil jsem se na jeho přečtení.
Co je to vlastně Sprint?
Je to strukturovaná metoda pro rychlé prototypování a testování nápadů během krátkého časového období, obvykle pět pracovních dní. Cílem sprintu je zkrátit časový rámec mezi vznikem nápadu a získáním zpětné vazby od uživatelů pomocí rychlého prototypování a testování. Sprint se skládá z několika fází, včetně stanovení cíle, vypracování návrhů, prototypování, testování a rozhodování o dalším postupu, které si nyní blíže popíšeme.
Fáze sprintu:
Den 1: Porozumění
Cíl: Jasně definovat problém a shromáždit relevantní informace.
Nejdůležitější úkoly:
Určení cílů sprintu: Jasná definice cílů sprintu je klíčová pro jeho efektivní průběh. Tým by se měl shodnout na tom, čeho chce dosáhnout a jak bude měřit úspěch.
Vytvoření mapy problému: Mapa problému je vizuální nástroj, který pomáhá strukturovat informace o problému a identifikovat jeho klíčové aspekty. Může zahrnovat brainstormingové seznamy, diagramy a časové osy.
Provedení průzkumu uživatelů: Pochopení potřeb a perspektiv uživatelů je nezbytné pro vývoj řešení, které je pro ně relevantní a užitečné. Průzkum může zahrnovat rozhovory, dotazníky, pozorování a testování použitelnosti.
Přínosy:
Zajištění sdíleného chápání problému a cílů sprintu.
Identifikace klíčových faktorů, které ovlivňují problém.
Získání cenných poznatků o potřebách a preferencích uživatelů.
Den 2: Návrh
Cíl: Vygenerovat co nejvíce kreativních řešení problému.
Nejdůležitější úkoly:
Brainstorming nápadů: Tým by měl svobodně generovat co nejvíce nápadů bez ohledu na jejich realističnost. Kreativní prostředí a techniky jako brainstormingové hry a mind maping můžou podpořit kreativitu.
Skicování prototypů: Rychlé skicování prototypů umožňuje vizualizovat nápady a zpřítomnit je pro diskusi a hodnocení.
Vyhodnocení nápadů: Tým by měl zhodnotit nápady na základě jejich relevance pro cíle sprintu, proveditelnosti a potenciálního dopadu.
Přínosy:
Podpora inovativního myšlení a vytváření netradičních řešení.
Získání hmatatelných prototypů pro snadnou diskusi a hodnocení.
Zúžení rozsahu a výběr nejlepších nápadů pro další rozvoj.
Den 3: Rozhodnutí
Cíl: Vybrat a dále rozvíjet ten nejlepší nápad/y.
Nejdůležitější úkoly:
Prezentace prototypů: Každý člen týmu prezentuje svůj prototyp a zdůvodňuje jeho výhody.
Získání zpětné vazby: Tým a externí experti poskytují konstruktivní zpětnou vazbu k prezentovaným prototypům.
Vybrání vítězného konceptu/ů: Na základě získané zpětné vazby se tým shodne na výběru jednoho či více konceptů, které budou dále rozvíjeny.
Přínosy:
Získání komplexního přehledu o všech prototypech a jejich potenciálu.
Konstruktivní kritika a sdílení poznatků z různých perspektiv.
Jasné rozhodnutí o tom, které řešení má největší šanci na úspěch.
Den 4: Prototyp
Cíl: Vytvořit funkční prototyp vybraného konceptu.
Nejdůležitější úkoly:
Vytvoření prototypu: Tým se zaměří na detailní a funkční prototyp vybraného konceptu. Může to zahrnovat programování, design a tvorbu obsahu.
Testování prototypu s uživateli: Prototyp se testuje s malou skupinou uživatelů, aby se získala zpětná vazba a odhalily se případné problémy
Získání zpětné vazby: Uživatelé testují prototyp a poskytují zpětnou vazbu na jeho použitelnost, funkčnost a celkový dojem
Přínosy:
Rychlý vývoj hmatatelného prototypu pro testování.
Zjištění, zda prototyp skutečně řeší problém a jak na něj uživatelé reagují.
Možnost iterovat a vylepšit prototyp na základě získané zpětné vazby.
Den 5: Testování
Cíl: Ověřit, zda vybrané řešení skutečně řeší problém.
Nejdůležitější úkoly:
Provedení uživatelského testování: Uživatelské testování se provádí s pečlivě vybranou skupinou cílových uživatelů. Uživatelé plní předem definované úkoly a jejich interakce s prototypem se pozoruje a zaznamenává.
Analýza výsledků: Získaná data z testování se analyzují a vyhodnocují se silné a slabé stránky prototypu.
Prezentace závěrů: Tým prezentuje závěry sprintu a doporučení na základě výsledků testování.
Přínosy:
Získání reálných dat o tom, jak uživatelé interagují s prototypem.
Validace, zda vybrané řešení skutečně naplňuje potřeby uživatelů.
Základ pro informované rozhodnutí o dalším vývoji testovaného řešení.
Sprintový tým
Ve sprintovém týmu by měly být zastoupeny různé role, které pokrývají potřebné dovednosti a perspektivy pro úspěšné provedení sprintu.
1. Facilitátor sprintu: Facilitátor je zodpovědný za vedení celého procesu sprintu, organizaci jednotlivých fází a udržování tempa. Má na starosti správu času a zajišťuje, aby se všechny části sprintu řídily harmonogramem.
2. Rozhodovač: Někdo, kdo má autoritu rozhodovat, má vždy finální slovo, může jich být více než 1
3. Finanční expert: Člověk, který se vyzná ve financícha dokáže popsat finanční toky ve firmě.
4. Marketingový expert: Někdo, kdo utváří to, co firma sděluje.
5. Expert na styk se zákazníky: Ten, který je pravidelně v kontaktu se zákazníky, rozumí jejich potřebám.
6. Expert na technologie/logistiku: Člověk, který se vyzná v technických aspektech produktů a zná technologické možnosti firmy.
7. Expert na návrh: Ten, kdo je schopen vyrobit prototyp během 1 dne, někdo, kdo navrhuje a designuje stávající produkty.
ATP
Sprint jako takový jsem ještě neměl možnost vyzkoušet, ale po přečtení bych to opravdu rád v rámci nějakého projektu vyzkoušel, protože mi tato metoda přijde extrémně efektivní a mohla by pomoci buďto stagnujícím projektům nebo naopak v rozjezdu nového. Určitě bych také sprint rád využil v rámci příštího BG.
