Klíčová myšlenka knihy: udělej ten nejdůležitější (často nejtěžší) úkol hned na začátku dne. Tracy tomu říká „žába“. Většina lidí dělá přesný opak – plní si nejdřív menší úkoly, aby měli pocit, že „už něco udělali“. Jenže tím posouvají to, co je skutečně důležité. Tohle si přenáším rovnou do praxe – každý večer si napíšu úkoly na druhý den a ráno začínám tou největší „žábou“.
Skvělý nástroj, jak si prioritizovat úkoly:
Největší síla je v tom, že si člověk uvědomí, kolik času dává úkolům typu C nebo D, místo aby šel rovnou po A.
Další praktický tip – vytvořit si „falešné“ termíny odevzdání. Funguje to na mě. V TAPu často fungujeme v režimu „rychle, v tlaku“, ale to neznamená, že si nemůžeme vytvořit prostředí, ve kterém tlačíme sami na sebe vědomě.
V knize mě zaujalo, že by se člověk měl dlouhodobě zaměřit na 2–3 své nejsilnější oblasti a tam se rozvíjet. Pomohlo mi to si znovu definovat, kde je moje síla a kde chci budovat expertizu.
Tracy připomíná, že největší brzda výkonu bývá často to jedno klíčové slabé místo, které si nechceme přiznat. Tahle myšlenka mě přinutila se zamyslet nad tím, kde si sám „stavím zeď“ – a začal jsem to rozpracovávat.
