Proč jsem si knihu vybral?
Harariho Sapiens jsem si přečetl po doporučení jiného Teampreneura. Chtěl jsem na chvíli opustit “odbornější” knihy k částem podnikání jako marketing, management, atd… Místo toho jsem se dostal k příběhu celého lidstva, který ve mne probudil více otázek, ale i zároveň v některých tématech otevřel oči a dal náš vývoj do nových souvislostí.
Poznámky z knížky
Lidé, homo sapiens sapiens, vytvořili nejdominantnější společenství v historii naší planety. Podmanili jsme si ostatní živočišné druhy a vyškrábali se na vrchol potravního řetězce, i když tam fyziologicky vůbec nepatříme. Jak to? Podle Harariho jsme to dokázali díky našemu mozku a jeho schopnosti přemýšlet a vymýšlet. Jednou z nejzajímavějších myšlenek mi v knize přišla významnost společných mýtů. Tyto mýty jsou koncepty, kterým všichni věříme, řídíme se podle nich ale nemají základ ve hmotném světě. Jsou to například zákony, hodnota peněz, firmy - jsou platné a hodnotné jen proto, že v ně lidé věří. Autor uvádí příklad na firmě Peugeot. Peugeot byl zakladatelem této automobilky, ale po jeho smrti firma nezanikla, zaměstnanci i zákazníci dále věřili ve značku Peugeot, i když tu její zakladatel už nebyl a stal se z ní imaginární koncept. Tento imaginární řád je pouze v našich hlavách, tato skutečnost ve mě vyvolává větší nebojácnost experimentovat, inovovat, protože když něco nejde tak to dost často je pouze společný mýtus, který ještě nikdo nezbořil.
Naše mysl přesto kam nás všude dostala je stále ovlivněna původním nastavením z ranných stádií vývoje našeho druhu. Pořád se řídíme základními instinkty a jsme naprogramováni na strach ze smutku a bolesti, a honbu za štěstím, kdy naše tělo generuje dopamin. Vede to k dlouhodobému neuspokojení těchto tužeb. Harari zmiňuje počátky buddhismu, kde Gautama říká, že je nutné změnit mysl a i smutek můžeš vnímat jako obohacující, nehonit se za tím co není, vnímat svět takový jaký je, být spokojen s tím co máš. Takové nastavení by mělo k větší spokojenosti a duchovnímu naplnění.
Knížka také přispěla k mému přesvědčení, že styl, jakým se v Tiimiakatemii učíme a fungujeme je velmi přínosný. Jsme sice jednotlivci, ale lidé jsou od přírody sociální stvoření a komunita je pro nás přirozená. Je to dáno už od dob, kdy jsme žili v tlupách, naše spokojenost se nejvíce odvíjí od trvalých vazeb v rodině a společenstvích. To vidím jako největší výhodu Tiimi, není to pouze studijní program ale tvoříme zde komunitu lidí se společným zájmem, kteří se navzájem podpoří. A to je ve světě, ve kterém jedinou jistotou je změna (což sám Harari zmiňuje), velkou výhodou.
