PROČ TATO KNIHA?
Stejně jako u většiny z nás, hlavním důvodem byly zkoušky. Ovšem ne jediným. Dalším důvodem byl také náš tým, který se momentálně nachází ve vývojové fázi Storming. Proto jsem knihu četla za cílem získání informací o možných užitečných nástrojích, inspiraci a strategii pro zlepšení týmové produktivity, inovaci a týmové spolupráce.
ÚVOD
Pojem Sprint představuje revoluční metodu pro rychlé řešení problémů a vytváření inovativních produktů. Tato kniha poskytuje cenný návod pro týmy v oblasti designu a vývoje, jak efektivně spolupracovat a dosáhnout výsledků pomocí procesu nazvaného „sprint“.
Kniha "Sprint" není ale jen průvodcem, jak vytvářet produkty, ale je také inspirací k tomu, jak změnit způsob, jakým přistupujeme k problémům a inovacím. Je to důkaz toho, že i složité výzvy mohou být řešeny s jasným cílem, spoluprací a efektivním procesem.
HLAVNÍ PRINCIP SPRINTU
Hlavním principem Sprintu je zkrácení času potřebného k dosažení výsledku za pouhých pět dní s tím, že na každý den je vymezeno 7 hodin práce a poslední (pátý) den 8 hodin. Tým pracuje na jednom problému až do vyřešení, přičemž každý den se věnuje jiné fázi procesu, včetně sběru informací, návrhu a testování prototypu. Tento rychlý a koncentrovaný přístup umožňuje týmu rychle identifikovat klíčové problémy a přijít s inovativními řešeními.
OBSAH
Jednotlivé fáze Sprintu:
1. Den – Porozumění/Mapování
Představte si tým plný nadšených jedinců, kteří se shromáždili v jedné místnosti s jediným cílem: najít inovativní řešení pro zásadní problém. Tato fáze je úvodem do světa strukturované kreativity a produktivity. V prvním dni, během "Porozumění", se tým ponořuje do hloubky problému a definuje cíle, kterých chce dosáhnout. Je to jako stavět základy pevné budovy – pokud nejsou správně položeny, celá konstrukce může zkolabovat.
Představení je prvním krokem v tomto procesu. Tým se shromáždí, představí se navzájem a sdílí svá očekávání a naděje ohledně nadcházejícího týdne.
Následuje mapa. Tým se ponořuje do hloubky problému, analyzuje souvislosti a vizuálně si zaznamenává možnou strategii. Je to jako hledání pokladu, kdy každý krok vede k objevu nových informací a pochopení situace z různých úhlů.
Během dne bychom se správně měli pobavit také s expertem na danou problematiku a díky nesdíleným vědomostem si následně definovat finální cíl Sprintu. Přípravná fáze Sprintu je jako první tah šachu – klíčový, strategický a určující směr hry. Je to čas, kdy se tým sbližuje a jsou také mimochodem určené role po celou dobu Sprintu.
Jak by měla mapa vypadat:
Role ve Sprintu:
- Facilitátor – Zajišťuje dodržování stanoveného harmonogramu
- Finanční expert – Zohledňuje finanční aspekty projektu
- Marketingový expert – Význačná pomoc při zavádění produktu na trh
- Product Owner (jakýsi rozhodovač) – Má hlavní odpovědnost za výsledky Sprintu a obvykle má poslední slovo
- Technický expert – Pokud je projekt technicky náročný, může být pro tým užitečné mít tohoto experta, který má hlubší porozumění technickým aspektům projektu
- Scribe – Osoba, která během jednotlivých fází Sprintu zaznamenává důležité informace, myšlenky a rozhodnutí
2. Den – Návrh
Během druhého dne Sprintu se tým ponořuje do světa informací. První krok je doplnění znalostí, kdy členové týmu provádějí výzkum a popřípadě studují dosavadní materiály. Jednou z mnoha klíčových metod v této fázi je divergentní myšlení, což znamená aktivně hledat různé perspektivy a přístupy k řešení problému. Členové týmu jsou povzbuzováni k uvolnění svých myšlenek a k přicházení s co nejvíce různorodými nápady. Pro tento krok je ideálním nástrojem Brainstorming, díky kterému se efektivně vygeneruje co nejvíce nápadů bez reakcí a vysvětlivek.
Během odpoledne přichází čas na další část, kterou je vizualizace předešlých nápadů prostřednictvím kreslením a náčrtů. Zde se především využívá kritické myšlení (systematičnost, analýza) a zároveň se tímto procesem výrazně zúží výběr daných návrhů. V rámci výběru je důležité jednat podle těchto kritérií:
- Potenciál
- Proveditelnost
- Dopady (negativní/pozitivní)
- Relevance provedení
3. Den – Rozhodnutí
V tuto chvíli již existují návrhy na řešení. Následujícím krokem je vybrat ty nejlepší a dále je rozvíjet. Tým se rozhoduje na základě toho, jaký prototyp má potenciál největšího přiblížení se k cíli. Proto zde přichází čas na kritickou část procesu, kdy každý jednotlivec prezentuje jiný prototyp a externisté mu následně podávají konstruktivní zpětnou vazbu. Na základě zpětných vazeb má tým možnost vybrat a shodnout se na finálním výběru návrhu. Může být jeden i více, to už záleží pouze na členech, jakým směrem se vydají. Zpětnou vazbu nepodávají jen externisté, ale i členové týmu mezi sebou.
K možné realizaci plánu je silně doporučeno použít storyboard, kde si tým zvizualizuje krok po kroku každého z vybraných návrhů na řešení daného problému.
Storyboard může například vypadat následovně: 
4. Den – Prototyp
Čtvrtý den je o vytváření funkčního prototypu pomocí kreseb, programování či použití různých kreativních metod. Cílem je vytvořit fyzický prototyp pro testování, aby jeho plán chápal každý člen stejně a nedocházelo tak k nedorozumění. Jednotlivé kroky ze Storyboardu se rozdělí konkrétním členům týmu, tak aby práce byla kvalitní a efektivní.
Pro efektivnější vývoj strategického plánu jsou také rozděleny role jako je například Tazatel a Rozhodovač. Tito jedinci mají za úkol být jakýmisi oposery a hledat možné chyby na již vytvořeném plánu. V případě nelezení chyb je v pořádku plán v průběhu Sprintu pozměnit a přizpůsobit ho lepší použitelnosti pro budoucí uživatele.
Nejdůležitější poznatek z tohoto dne:
Prototyp lze vytvořit na všechno.
Nebojme se „nafingovat“ náš prototyp.
5. Den – Testování
Pátá fáze Sprintu představuje závěrečnou etapu procesu, během které tým testuje prototypy vytvořené v předchozích fázích s reálnými uživateli, od kterých sbírá zpětnou vazbu. Ta týmu umožní posoudit úspěšnost navržených řešení a identifikovat možné oblasti zlepšení. Tato fáze je velice důležitá pro ověření správnosti a funkčnosti navržených konceptů před jejich finálním zavedením na trh nebo do praxe.
Jedná se zde o rozhovor mezi cílovou skupinou uživatelů a daného konzultanta. Veškeré reakce uživatelů jsou zaznamenávané a ze získaných dat tým může identifikovat a analyzovat temné a světlé stránky navrženého prototypu. V knize se také doporučuje, na základě ověřené studie, počet testujících uživatelů, kterých by mělo být pět.
Rozhovor či aktivita s uživatelem by měla být dopředu připravená, aby měl proces testování strukturu, díky které se lépe vyhodnocuje závěr. A na konci celého dne se v týmu odprezentují vyplývající závěry Sprintu a jejich realizační možnosti.
V tento moment je proces Sprintu u konce, ze kterého vyplývá spoustu základních informací pro vydání prototypu na trh. Získaná reálná data vypovídají o tom, jak uživatelé s daným prototypem interagují a jakou potenciální úspěšnost produkt či služba bude mít v praxi. Čímž se tým krásně vyvaruje nepředvídatelným situacím, jako jsou např. „Černé labuťě“. (Z knihy Černá labuť.)
ATP OKÉNKO
Metodu Sprint jsme v žádném projektovém týmu zatím nevyzkoušeli. Ale dalo by se říci, že mám zkušenosti s něčím velice podobným. Při práci na projektech souvisejících s BG (Birth Giving) s různými týmy využíváme často stejné kreativní metody a postupy, jak je popsáno v knize Sprint. Aplikujeme zde klasické metody, jako je např. Brainstorming, Mind maps či jiné „Sprint“ postupy. Časová relace je též skoro stejná jako u Sprintu. BG je totiž buď to 8hodinové či 24hodinové. Na konci projektového dne se výsledky prezentují externistům, kteří hrají hlavní roli v dané firmě, pro kterou pracujeme. Rozdílem je, že výherní prezentaci určuje porota, a ne tým samotný.
Určitě bych si ráda metodu Sprint chtěla vyzkoušet i v praxi. Vnímám, že se na tomto procesu dá nejlépe identifikovat zájem zákazníků, což se nám v momentální situaci hodí. Aktuálně pracujeme na projektu Blazzin, kde je hlavním produktem up-cyklované sako, které právě vychází oficiálně na trh.
Metoda Sprint zároveň pomůže i týmovému vývoji a lepší spolupráci a efektivitě práci na projektech.
