Proč jsem si vybrala tuto knihu?
Kniha je podložena fakty. Není stereotypní. Je stručná, vtipná a trefná. Fakt, že jedna myšlenka je rozvedena maximálně na stranu a půl a samotní autoři původní vydání zúžili na téměř polovinu mě přiměla si knihu přečíst. Jedná se o bestseller od zakladatelů firmy 37Signals, což je softwarová společnost fungující už přes 10 let. Tato kniha se zaměřuje na to, jak dělat věci co nejjednodušší a jak se nerozptylovat nad zbytečnostmi.
Moje očekávání:
Čekala jsem, že si připomenu základy, jak se má podnikat, přečtu si několik metod, které budu moct využít a dostanu další pohled, jak se na celkové podnikání můžu dívat.
Kniha je koncipovaná do 11 hlavních kapitol, které vždy obsahují několik trefných myšlenek, které jsou potom jednotlivě rozepsány a skvělé na tom je, že si během knihy nemusíte dělat poznámky, protože to podstatné, co byste si z knihy měli odnést jsou právě tyto věty, které byste ale správně nepochopili, kdybyste si nepřečetli kontext. Myšlenky, co jsou v knize uvedeny jsou vysvětleny na reálných příkladech, takže není žádný problém s pochopením plus jsou některá „pravidla“ použita na businessu samotných autorů knihy. Kniha není napsaná jako příručka, ale jako možná inspirace a uvedení jednoho z pohledů, jak se na podnikání lze dívat a jak ho co nejefektivněji převést do praxe. Jak bylo v knize řečeno: „Inspiruj se vším a potom použij vlastní hlavu“.
Co jsem si z knihy odnesla:
· Nesvazujte se pravidly a nemyslete si, že podnikání musí být vždy podložené detailním plánem podle kterého budete postupovat. Hlavní pravidlo, které se kniha snaží předat zní „Žádná pravidla neplatí“. Každý business je jiný a potřebuje jiný přístup a je jen na nás, jak si ho povedeme. Důležité je, abychom měli jasnou vizi, cíl za kterým podnikáme a hlavně mít dobře zodpovězeno Proč to děláme.
· Zaměřit se na to, aby byla firma co nejmenší. Není cílem mít hromadu zaměstnanců, ale vést dobrý podnik. Vždy je lepší začít s málem a až když je potřeba a vidím, že nezvládám, přijmout další lidi.
· Není důvod upínat se na lidi v okolí, dá se spolupracovat i s lidmi co žijí na jiném kontinentu a nikdy je nevidět. Firma autorů knihy se skládá ze 14 členů a porady nevedou, protože jim přijdou neefektivní-když už chcete schůzku, tak si ji dobře odůvodněte, stanovte si časový limit, témata a osu, podle které pojedete. Když vám čas nestačí, tak máte smůlu. Cílem je být co nejproduktivnější a neplýtvat časem ostatních.
· "Někdy je třeba ignorovat svět." Tím se myslí neupínat se na stereotypy. “Vítězí známé a všemi používané postupy i když jsou třeba chybné a neefektivní.“ Proč? Protože jim věříme a bereme je za danou pravdu. Tak to ale není. „Reálný svět neexistuje, je to jen výmluva. Pouze ospravedlňujeme pasivitu. S vámi ale nemá nic společného.“
· Učení se z našich chyb? Ano je dobré vzít si ponaučení, ale je mnohem lepší soustředit se na úspěch než se chlácholit, že většině firem to na začátku nevyjde. Mnohem efektivnější jít do podnikání na maximum a počítat s úspěchem. Chybami se člověk učí, ale po jednom úspěchu máte mnohem větší pravděpodobnost úspěchu dalšího, než kdybyste několikrát za sebou zkrachovali.
· „Plány umožňují minulosti tvořit budoucnost.“ Plány jsou důležité a musíme mít v hlavě naše budoucí kroky, ale je důležité brát plány jen jako odhad, jak v budoucnu budeme pracovat, a ne jako jasný cíl, kterého musíme dosáhnout. A s tím souvisí další bod. Ne vždy je důležité dosáhnout toho, co jsme si určili a „hrát si na hrdiny“, co práci splní. Někdy je třeba se na náš plán podívat realisticky a posoudit, zda mají naše kroky ještě smysl a naše cíle jsou aktuální. Mnohem lepší by pro nás bylo, kdybychom naše plány zaměnily se slovem odhady. Protože když toto slovo zaměníme, tak mu dáme hodnotu, kterou reálně má. To, že teď máme plán neznamená, že se v budoucnu nemůže změnit. Odhadování je dobré, ale v rámci dnů, týdnů, maximálně měsíců.
· „Chcete-li dosáhnout úspěchu, musíte cítit, že vybočujete z průměru.“
· „Měli byste pracovat s pocitem, že když pracovat přestanete, ostatní si toho všimnou.“
-Když budeme podnikat, tak je třeba, abychom cítili, že s něčím hýbeme a naše služba je ojedinělá- má nějakou přidanou hodnotu. Pokud chceme být úspěšní, měli bychom pro někoho být nepostradatelní.
· Nejlepší je začít podnikat v něčem, co řeší můj osobní problém. Díky tomu jsem si sám sobě zákazníkem, dokážu posoudit, zda je mým produktem/službou problém vyřešen a jak jsem se svou prací spokojen.
· Když chceme, aby byla naše práce co nejefektivnější, tak bychom měli využívat všechno co produkujeme. Například firma, co tvoří dřevěné panáčky prodává i piliny, které během tvorby vznikají.
· „Každá firma musí mít svůj názor, a ne jenom prodávat svou službu.“ Je důležité vědět, co chceme a stát si za tím. Pokud má firma určitou vizi, tak by ji neměla měnit ani na základě toho, že přijde o některé potenciální zákazníky.
· „Příjmy ke mně, výdaje ven. Vytvoříš z toho zisk nebo jdeš pryč.“ Myšlenka, že i když nemáš dost peněz, tak by ses měl snažit jít do podnikání se svým, nezkoušet Startup, ale jít do toho na vlastní kůži a zodpovědnost.
· Frázi „promyslím to“ přetvořit na „rozhodnu to“. Projekt se musí hýbat a rozhodnutí se musejí dělat. Když se chceme posouvat, tak musíme rozhodovat. Některá rozhodnutí se dají zpětně přehodnotit, ale alespoň máme něco a posunuli jsme se dál než stále tápat na místě.
· Když nestíhám a produkt není kvalitní-proškrtat seznam. Vždy je lepší mít méně prvotřídního než hromadu průměrných věcí. Prodává se kvalita ne kvantita.
· „Udělej cokoliv, co ti pomůže odstranit abstrakci.“ Vždy je nejlepší něco reálně předvést než se jen snažit slovy popsat, co chci vytvořit. „Abstrakce dělá iluzi dohody.“ Proto později vznikají nedorozumění a komplikace, kvůli špatné představě obou stran.
Závěr:
Kniha pro mě byla obrovským přínosem a díky ní jsem získala nový pohled na svůj rozdělaný projekt. Příliš se zastavuji nad nepodstatnými detaily, které brzdí mou kreativitu a neposouvám se kvůli nim z místa. Po přečtení mám mnohem jasnější vizi, jak bych chtěla své podnikání vést a být efektivnější. A jsem přesvědčena o tom, že knihu nečtu naposledy.
