Proč jsem si knihu vybrala
Inu bylo to jednoduché. Tato kniha je, jak jsem za velmi krátkou dobu pochopila, absolutní základ pro komunikaci vlastně s kýmkoliv. Ať už je to v TAPu, v práci, s kamarády,... vždycky se hodí komunikovat na úrovni. Být radikálně otevřená není jak jsem se dozvěděla potřeba jen v “profesionálním” prostředí. Je to potřeba vždycky, pokud si teda chceme budovat vztahy, které jsou postavené na důvěře, nikoli na (ničivé) empatii.
Ačkoli je kniha primárně napsaná pro lídry nebo manažery, myslím že z jejího přečtení profituje každý.
Jak je ze slavného obrázku nahoře vidět, pro radikální otevřenost jsou nejdůležitější dva aspekty:
Dají se považovat za názvy přímek. Znamená to, že pokud by osobní zájem a přímá konfrontace nebyli vyvážené nemusí se již jednat o radikální otevřenost, nýbrž o ničivou empatii nebo útočnou agresi.
Osobní zájem je zásadní pro dávání dobré zpětné vazby mimojiné z toho důvodu, že druhý člověk si je vědom toho, že to myslíme dobře. Lidé si pak kritiku i chválu berou více k srdci. Například, v prosinci jsem s týmem dělali Halo theory, jejich zpětnou vazbu, která byla podaná jednoznačně, jasně, “bez servítků” jsem vzala mnohem lépe a díky tomu, že mi dali i akční kroky, jsem se mohla zlepšit poměrně rychle. Nadruhou stranu, zpětnou vazbu random pána na ulici který na mě křičel že mám divný kalhoty jsem vzala a vyhodila do nejbližšího koše.
Přímá konfrontace je odvaha říct věci naplno (lehce jsem to popsala již u Halo theory), nebát se a věřit že když to daný člověk ví je to pro něj lepší. Koneckonců když se dozvídáme naše nedostatky od sousedky které to řekla teta spolužačky její vnučky nic moc s tím nenaděláme.
Další témata o kterých autorka mluví jsou motivace zaměstnanců. Zaměstnance dělí na “rockstars” a “superstars”, s tím že RS zajišťují stabilitu, nemají potřebu posouvat se na hierarchickém žebříčku a SS (ano není to dobrá zkratka) přinášejí posun a změnu. To je model, který si myslím že je dobře přenesitelný i na náš tým. Máme naše stabilní články i dynamické jedince u kterých nikdy nevíme co vymyslí dál. Myslím, že je důležité uvědomovat si, že jeden bez druhého by nemuseli fungovat - stabilita je důležitá stejně jako růst.
Další zajímavá myšlenka, bylo dosahování výsledku bez toho abychom lidem museli říkat co mají dělat. “Get stuff done” funguje následnovně:
Všechny části jsou důležité a všechny se opravdu musí stát.
ATP
Již jsem zmiňovala Halo theory, která ačkoliv v knize přímo popsaná není, způsob kterým jsme se ji snažili provádět je - radikálně a otevřeně. Nejsem samosebou experti, nicméně si myslím že na první pokus jsme to zvládli skvěle a co víc, odnesli jsme si z toho mnoho tipů, triků, ponaučení a tak vůbec pro příště.
Zároveň v týmu děláme “jedničky” nebo face2face s každým, což mi velmi pomáhá nejen si uvědomit, na čem bych měla pracovat, ale umožňuje nám to také prohloubit vztahy, které v týmu budujeme.
Pro teď poslední myšlenka, vyblokovat si do kalendáře čas na relaxační nebo odpočinkové činnosti. Je to něco o co se již velmi dlouho snažím, ale často mi to nevychází. Tak mám radost, že mi opět další kniha připomněla, že je to opravdu důležité.
