Proč jsem si knihu vybral?
Primární důvod byl, že jsme si ji dali jako přípravu na TS, tudíž jsme ji museli všichni přečíst. Dalším důvodem byla touha zlepšit se při dávání zpětné vazby, kritiky a zároveň při jejím přijímání. Na knihu jsem měl značné očekávání, protože můj spolužák na ní pěl samou chválu, toto mé očekávání a jeho doporučení se nakonec naplnilo.
Co je tedy radikální otevřenost?
Radikální otevřenost je způsob zpětné vazby, jejím hlavním cílem je vždy člověka, který ji přijímá, posunout dál. Může být buď kladná-pochvala něčeho, co se povedlo. Pochvala by měla být bezprostředně po okamžiku, co se to stalo. Pochvala by měla být konkrétní, aby dotyčný jasně věděl, co konkrétního se mu/ji opravdu povedlo. Nikdy nesmíme dávat neupřímnou chválu! Nebo naopak kritika, ta by měla být objektivní, bez emocí a jasně cílená na to, aby se dotyčný v něčem zlepšil a ne ho/ji naopak demotivovat. Aby byla zpětná vazba co nejúčinnější, tak je dobré si ji předem připravit a promyslet. Je zde hodně aspektů, které musíme zohledňovat: povaha, citlivost ke kritice, situace.. Ve zpětné vazbě musí být jasně zdůrazněn osobní zájem, naopak emoce by obsahovat neměla. (jo zní to složitě a v praxi je to ještě složitější, sám s tím bojuju :D) V knize bylo taky hezky zmíněno, že bychom neměli tlačit lidi tam kam se nehodí, byli zde popisováni Rockstars a Superstars. Rockstars mají rádi svoji práci a dělají ji opravdu dobře, nemají ambice být neustále povyšováni, a proto bychom je neměli tlačit tam kam nechtějí. Naopak Superstars jsou ambiciózní velice, nevydrží na stejné pozici dlouho, chtějí neustále růst. Tim bychom naopak v růstu bránit zásadně neměli.
Myšlenky, co se mi v knize líbili
· Nechat každý den 3 nepodstatné myšlenky nevyslovené.
· Nepouštět se do ostatních, dokud jim nedokážeme, že to sami sneseme.
· Mít zodpovědnost někdy znamená lidi pořádně namíchnout.
· Víc se učíme ze svých chyb než úspěchů, víc získáme z kritiky než z chvály.
· Nejdůležitější úkol manažera: dát hlas mlčenlivým
· Nezačínejte tím, že budete lidem něco nařizovat, začněte tím, že jim začnete naslouchat.
ATP
Pár dní po dočtení jsem radikální otevřenost převedl do praxe. Měl jsem problém s jedním členem v teamu a chtěl jsem si to s ním vyříkat, zároveň jsem chtěl, aby mě pochopil a ze zpětné vazby si vzal co nejvíce. Dle rad v této knize jsem si zpětnou vazbu náležitě připravil předem a stanovil si cíle jakých jsem chtěl dosáhnout: vysvětlit, co mi na jeho chování vadí, vysvětlit to tak, aby z toho nebyl naštvaný, ale naopak se nad tím zamyslel a najít řešení výhodné pro obě strany. Postupoval jsem tedy dle rad z knihy: 1. popsat situaci, již jsem byl svědkem, 2. chování dotyčného, 3. dopad situace. V pár krátkých a stručných větách jsem popsal, co jsem zažil a jaký to mělo na mě dopad. zároveň jsem ze všeho nejdříve zdůraznil, že mi na dotyčném záleží, a proto bych byl rád, kdybychom příště určité věci řešili jinak. Dotyčný zpětnou vazbu přijal dobře, tudíž jsem dosáhl jednoho z mích cílů: nenaštvat ho. Také jsme našli společné řešení: v nadcházejících situacích si dotyčný bude dávat pozor na věci, co mě vadí a kdybych ze své strany stále pociťoval nějaký diskomfort, tak si to hned řekneme a on se nad danou věcí znovu zamyslí. Nyní s odstupem mohu zhodnotit, jak to doopravdy dopadlo. Myslím si, že dotyčný v tom, na co jsem mu dával zpětnou vazbu má ještě jisté mezery, nicméně k pokroku určitě došlo a proto věřím, že při vzájemné komunikaci a další zpětné vazbě se určitě dostaneme do stavu, kdy problém bude zcela vyřešen. Proto jsem došel k názoru, že zpětná vazba je velmi důležitá a doteď jsem nedokázal plně docenit její potenciál. Také jsem si uvědomil, že není zdaleka tak lehká, jak se může zdát. Na zpětné vazbě budu do budoucna pracovat a co nejvíce ji prakticky využívat, abych v ní byl jednou opravdu dobrý. Myslím si totiž, že mi dokáže pomoci v drtivé většině konfliktů či nepříjemných situacích.
Závěrečné hodnocení knihy.
Kniha se mi velice líbila a troufám si říct, že to byla jedna z nejpřínosnějších knihy, co se mi kdy dostala do ruky. Vím, že se k ní budu ještě mnohokrát vracet, abych se dokázal ve zpětné vazbě zlepšit. Doporučil bych ji proto všem, kteří mají problém s efektivním dáváním zpětné vazby anebo naopak přijímáním, v obou těchto směrech je velmi platná. Na závěr bych ještě rád zmínil takové své osobní ponaučení: tuto esej píši až měsíc po přečtení knihy a cítím, že už se mi nějaké myšlenky, i přes mé poznámky, vytratili. Takže příště eseje budu psát bezprostředně po přečtení, abych své poznatky mohl hned zformulovat a esej byla o to kvalitnější.
