Knihu jsem si vybral protože mě zajímá psychologie spotřebitele. Chci co nejpřesněji vědět co si zákazník myslí a chápat jeho chování.
Psychologie reklamy od Jitky Vysekalové je kniha, která se zabývá vlivem reklamy na naše myšlení a chování. Autorka se zaměřuje na to, jak reklama ovlivňuje naše rozhodování a jaké psychologické principy reklama využívá k ovlivnění našeho chování.
Jedním z klíčových témat knihy je učení a jeho vliv na spotřební chování. Vysekalová zdůrazňuje, že reklama může využít různé formy učení k ovlivnění našich nákupních rozhodnutí. Například reklama může využít princip napodobování, kdy se člověk učí chovat podle vzoru osob, které jsou mu blízké nebo které považuje za autority. Reklama může také využít odměňování a trestání, aby ovlivnila naše chování. Například reklama může nabídnout slevu nebo dárek jako odměnu za nákup určitého výrobku, nebo naopak může použít negativní emoce, aby nás odradila od nákupu konkurenčního výrobku.
Význam učení pro spotřební chování
Učení je proces získávání zkušeností a utváření jedince v průběhu jeho života (Čáp, 1997). Všechno, co není v projevech lidského chování vrozené, se utvořilo v v procesu učení. Jinými slovy to je hledání optimálního způsobu přizpůsobování se organismu proměnlivému prostředí. Reklama opakovaně nabízí učební látku a snaží se o to, aby se spotřebitel “naučil” chovat žádoucím způsobem. Aby nakupoval zboží určité značky atd. Jak bylo zmíněno v předchozí větě, důležitý je počet opakování. Vhodně navržená reklama s vysokým počtem opakování zvyšuje křivku učení a zapisuje se do paměti, viz. obrázek.
V realitě je reklamní kampaň rozdělená do časových intervalů, proto je graf níže reálnější. Časové rozdělení má vliv na učební výkon. Při masivní kampani bývá učení rychlejší, ale taky se rychleji zapomene. Při kontinuální propagaci je učení pomalejší ale stabilnější.
Emoce
Dalším důležitým tématem knihy je vliv reklamy na naše emoce a emocionální rozhodování. Autorka ukazuje, že reklama často využívá emoce k ovlivnění našich nákupních rozhodnutí. Například reklama může využít pozitivní emoce, jako je radost nebo nadšení, aby nás přiměla k nákupu výrobku, nebo může využít negativní emoce, jako je strach nebo vina, aby nás přiměla k nákupu výrobku, který například už nebude skladem nebo za stanovenou cenu.
Autorka také ukazuje, že reklama může využít naše emoce k ovlivnění našich představ o nás samých a o tom, co považujeme za důležité nebo cenné. Vysekalová také zdůrazňuje, že reklama může využít naše představy o společenském postavení a identitě k ovlivnění našich nákupních rozhodnutí. Reklama může například využít představy o tom, co je pro určitou skupinu lidí důležité nebo cenné, aby přiměla tyto lidi k nákupu určitého výrobku.
V závěru knihy Vysekalová navrhuje několik opatření, která by mohla pomoci omezit vliv reklamy na naše chování. Například navrhuje zavedení povinného označení reklamy jako reklamy, aby lidé věděli, že se jedná o cílenou formu ovlivňování, a také navrhuje zavedení povinného označení reklamy s negativními emocemi, aby bylo jasné, že se jedná o formu manipulace.
Zase o trochu více chápu “černou skříňku” spotřebitele. Pochopil jsem, že musím reklamou zakazníka “naučit” co si má o produktu nebo značce myslet. Je důležité, aby reklama byla jednoduchá a předala v pár sekundách potřebné informace. Proč jednoduchá? Znovu - jsme rychle myslící emoční bytosti a náš mozek šetří energii. Delší reklama vyžadující zamyšlení nemůže v dnešní rychlé a povrchní době fungovat.
V závěru lze říci, že kniha Psychologie reklamy od Vysekalové je velmi užitečná pro všechny, kteří se zajímají o to, jak reklama ovlivňuje naše myšlení a chování. Autorka ukazuje, že reklama může využívat různé psychologické principy k ovlivnění našeho chování, a zejména učení a emoce jsou klíčové pro spotřební chování.
