Kniha Proč jedničkáři pracují pro trojkaře a dvojkaři pro státní správu je rozšíření knihy od stejného autora s názvem Bohatý táta a chudý táta. Obecně se autor v knize věnuje školnímu sytému, který připravuje studenty na zaměstnání, psychologii (Maslowova pyramida, kužel učení, učební období) a tomu, co je vysvědčení ve skutečném životě. Dalšími velmi důležitými tématy jsou daně a kvadrant.
Školní systém obecně vychovává studenty k tomu, aby byly zaměstnanci, ne k tomu, aby vytvářeli zaměstnání pro další lidi. Od mala nám rodiče i učitelé říkali dobře se uč, najdi si dobrou práci a šetři peníze, aby sis mohl koupit vlastní dům, který bude tvé největší aktivum. Je to ale opravdu to, k čemu systém vychovávat? Podíváme-li se na tom z pohledu daní, je to vcelku jednoznačný pohled. V levé části kvadrantu, kde jsou zaměstnanci a OSVČ, odevzdají velkou část svého příjmu státu právě díky daním. Naopak lidé, kteří nepracují pro peníze, v pravé části kvadrantu odevzdají na daních naprosté minimum svého příjmu nebo vůbec žádnou část. Je to způsobené tím, tito lidé dělají to, co státu vyhovuje, jako vytváření nových pracovních míst pomocí založení svých vlastních firem nebo kupování nemovitostí k pronájmu. Tímto dělají záslužné věci pro stát, který se o to nemusí starat a tímto jim na oplátku dává odměnu v podobě nižších daní.
Lidé v levé části kvadrantu jsou podle Kiyosakiho jedničkáři, specialisté ve svém oboru, které si najímáme. Patří tam například lékaři, advokáti nebo piloti. Naopak na druhé straně kvadrantu jsou trojkaři, lidé, kteří byli průměrnými studenti a nemají žádnou specializaci, ale vytváří pracovní příležitosti právě pro specialisty.
Shrnutím této části je to, že ve škole nás učí najít si zaměstnání, ale to je cesta, při které se státu odvádí nejvíce, na druhou stranu je to cesta jistoty. Jedničkáři nejsou ze školy zvyklí na neúspěchy, takže potřebují svou jistou, kterou zaměstnání z velké části je. Naopak trojkaři, kteří jsou zvyklí na neúspěchy a jsou v pravé části kvadrantu odvádí státu mnohem méně ze svého příjmu. Dvojkaři jsou taková speciální kategorie. Takový střet těchto dvou bodů. Nejsou nejlepšími ve svém oboru, ale zároveň se bojí vlastní odpovědnosti. Tito lidé nejčastěji končí ve státní správě.
Velmi zásadní a zajímavou částí knihy byla Maslowova pyramida potřeb. Tou autor z části zdůvodňuje rozdíl mezi bohatými a chudými. Všechno začíná v dolní části pyramidy, kde je především zdraví. Pokud není člověk zdravý, nemůže se posunout v pyramidě nahoru. Druhé patro jsou potřeby bezpečí a tady Kiyosaki říká, že vše začíná opět ve škole a doma. Pokud v jednom z těchto prostředí není faktor bezpečí splněn, nemůže opět jedinec schopen posunout se v pyramidě výše. Ovšem tady přichází zásadní problém, protože v tomto případě selhává školní systém a bezpečí není splněno, a tak celou dobu jedinec hledá pocit bezpečí a nemůže se posunout vůbec k poslednímu patru, seberealizaci. Proto lidé chodí do zaměstnání a hledají tam pocit bezpečí.
Kužel učení je velmi zajímavá věc, protože v TA využíváme ty nejúčinnější učební metody jako je například simulace reálné situace. Naopak v klasickém vzdělávacím systému se využívají metody jako poslouchání a čtení, ze kterého si zapamatujeme jen přibližně 10 % toho, co jsme si přečetli nebo poslechli.
Vysvědčení v akademickém životě Vaši banku nezajímá. Podobně to autor napsal v knize. Z toho vyplývá, že v akademickém životě dostanete známku, ale nemusí to pro Vás nic znamenat. Naopak ve skutečném životě je vysvědčení finanční výkaz, na kterém jsou aktiva, pasiva, majetek a cashflow. Toto je skutečné vysvědčení, podle kterého se pozná, jak byl člověk v životě úspěšný.
Část knihy věnovaná daním nebylo pro Českou republiku tolik relevantní z hlediska čísel, protože ta jsou dělaná pro USA. Ale bylo na tom skvěle vidět, jaký je rozdíl mezi levým a pravým kvadrantem. Zatímco levý kvadrant odevzdal velkou část příjmu zaplatil na daních z celkové sumy minimální podíl, na rozdíl od pravého kvadrantu, který odevzdal minimum v rámci svých příjmů odevzdal naprostou většinu celkové sumy daní. Je to právě způsobené tím, že když děláte něco pro stát, jako například vytváříte nová pracovní místa nebo nová místa pro bydlení pro občany státu, dostanete od státu odměnu v podobě daňové úlevy. Chudí často říkají, zdaňte bohaté, ale největší daně se platí právě z běžného příjmu, takže největší daně zaplatí právě chudí.
Kvadrant je velmi zajímavý pojem, na kterém Kiyosaki vysvětluje mnoho částí své knihy. Na kvadrantu se dá ukázat rozdíl v daních, rozdíl v přemýšlení nebo rozdíl ve vzdělávání. Velkou poučkou u kvadrantu je to, že chudý může naučit své dítě jen chudým zvykům, chudému chování a chudému přemýšlení, naopak bohatý člověk bohatým zvykům, chování a chudému přemýšlení.
Tato kniha je napsána jako kniha pro finanční vzdělání dětí. Je to psané jako návod, jak se chovat ke svým penězům, do čeho investovat a podobně. Tuto knihu bych určitě doporučoval stejně jako Bohatého tátu, chudého tátu. Kniha se mi velmi líbila a dobře se i četla, každopádně stejně jako již jmenované knihy se tam spousta věcí opakovala.
