Knihu pravidlo žádných pravidel jsem si chtěl přečíst po tom, co jsem o ni již mnohokrát slyšel na našem TS.
Tato kniha se celá točí kolem firemních kultur a zde přímo Netflixu. Popisuje, co tato firma dělá jinak a proč je díky tomu úspěšná a velice atraktivní na trhu práce. Píše se v ní o tom, jak si Netflix vytvořil vlastní kulturu a proč a jak u nich funguje pravidlo žádných pravidel. To prakticky znamená, že v Netflixu se neustále testují nové nápady. Funguje vlastně „Agilně“. Při těchto testováních se totiž nedrží žádných blueprintů o tom, jak by se věci měli dělat.
Podle Hastingse a Mayerové jsou pravidla v klasickém řízení příliš pevná a neflexibilní, a to brání podnikům v reakci na rychle se měnící trhy a zákaznické potřeby. V jejich novém modelu se klade důraz na autonomii zaměstnanců a jejich schopnosti přijímat rozhodnutí, spíše než na přísnou hierarchii a řízení seshora dolů. Tento přístup řízení se také soustředí na důvěru mezi zaměstnanci a vedením a na vytvoření firemní kultury, ve které se podporují odpovědnost a inovace.
Například se firma soustředí na tvoření nezávislých skupin, které se samy řídí a vytváří si vlastní rozhodnutí. Tímto stylem si Netflix vlastně zajišťuje prostor a podporu pro kreativitu a inovativní myšlenky.
Dalším velice důležitým bodem této knihy je tzv. 360stupňová zpětná vazba.
360stupňová zpětná vazba umožňuje zaměstnancům získat zpětnou vazbu o svých silných a slabých stránkách od všech lidí, se kterými pracují na různých úrovních, a tak ji získá ze všech úhlů, včetně nadřízených, podřízených, kolegů a zákazníků.
ATP:
Již delší dobu se snažím o dávání a získávání 360stupňové zpětné vazby. Hodně k tomu využívám našeho kouče, protože je to jediný člověk, který je blízko našemu týmu, ale není plně jeho součástí. Snažím se se doptávat na ty správné otázky, když mi někdo dává zpětnou vazbu, abych skutečně pochopil, co se mi druhá strana snaží říct.
Také jsem díky tomu zjistil, že nejsem moc dobrý v dávání, ale ani přijímání zpětné vazby, protože se mi do hlavy vždycky dostanou argumenty, proč jsem věci udělal, tak jak jsem je udělal a často je i vyslovím ještě před tím, než skončí daná zpětná vazba. Pomalu mi dochází, že to, že mně něco přijde logické nebo adekvátní, tak to tak většině připadat nemusí.
