Pravidla úspěchu, Jack Canfield
Na knihu jsem narazila díky jejímu názvu. V bance esejí se několikrát objevila od tučňáků a o to více mě lákalo si ji přečíst. Kniha se skládá z 6 částí a řekla bych, že je to taková cestovní mapa pro každého. Jak je již skoro ze všech knížek známo, pro nás v TAP, ale i v životě je důležitý cíl. Bez cíle je snadné sejít z cesty. Je důležité si najít svou motivaci. Je důležité říct si, co je můj životní cíl.
U+R=V – událost + reakce = výsledek
Výsledek můžeme ovlivnit pouze svou reakcí, tak jak smýšlíme a činíme.
Uvědomění z knížky?
Pomocí knížky jsem si uvědomila, že se v životě dostanu často do situace, kdy zjistím, že jsem selhala. Docela nedávno se mi něco takového stalo. Měla jsem upravit fotky pro klienta a poslat je Theovi, který s klientem měl na starost komunikaci. Fotky jsem upravovala hrozně dlouho, strávila jsem nad tím víc jak 6 hodin. Dost jsem si s tím hrála a snažila se, aby ty fotky byly pěkné. Jenže pak přišla zpětná vazba od Thea: všechny fotky byly sice upravené, ale zrnité. Prostě jejich kvalita byla totálně na prd. Absolutně netuším, co se stalo a čím jsem ty fotky poškodila. Co si z toho odnáším?
Vím, že jsem pro to udělala maximum – nad fotkami jsem strávila dost času a s každou fotkou jsem si hrála a snažila se jí hezky upravit. Odnáším si z toho nové poznatky, jako třeba to, že stačí vybrat opravdu pouhých 15 fotek a ty pak upravovat. Zařídit si místo na disku v počítači. Naučila jsem se více pracovat s Photoshopem. Celkově si v hlavě říkám, že tohle se může stát každému a nebyla to žádná velká tragédie. Život jde dál a ponaučení z chyb semnou.
Velké uvědomění, které mi dochází postupem času, ale tahle knížka mě k tomu popošoupla. Jsem takový ten typ člověka, který má potřebu se ve všem vzdělávat. Není na tom podle mě nic špatného, ale spíš ta kapacita věnovat se všemu na 100 % je nereálná. Chci se soustředit maximálně na 3 věci najednou a dělat je na 100 %. To, čemu nerozumím nebo vím už dopředu, že nezvládnu udělat, předám někomu jinému.
Každý je nějaký, každý je něčím výjimečný a taky dokáže spoustu lidí naštvat. Je potřeba se přijmout takový, jací jsme i lidi okolo sebe. Pracovat s lidmi různého charakteru je vlastně takový dar. Kdybychom byli všichni stejní, bylo by to hrozně jednoduché a nudné.
Závěr
Život je hrozně krátký, tak proč všechno odkládat až bude lepší čas/ příležitost/ vhodná doba. Nikdy není vhodná doba. Nepromarněme zbytečně čas strávený v Tiimi. Vycucněme z toho co nejvíce se dá. Tiimi nás může hodně naučit a může nám pomoct se připravit do budoucna. Ať už se to týká podnikání nebo osobního života. Pokud chcete začít s něčím podnikat, začněte prostě teď. Nedělejme si věci zbytečně složité, nehledejme problémy tam, kde nejsou. To je akorát zbytečná brzda. Prostě začněme!
