Jak prokouknout kolegy i obchodní partnery
Joe Navarro, Toni Sciarra Poynter
Tuto knihu jsem si vybral proto, že mě psychologie, řeč těla a podobné vědy zajímají, ale nikdy jsem si nenašel čas a energii na to se o nich dozvědět něco víc. Knihu jsem začal číst s očekáváním, že po dočtení budu přesně vědět když mi někdo lže, když někdo podvádí a zároveň já budu schopný svou neverbální komunikací vysílat jasné signály a svým způsobem ovlivňovat jednání. Z všech těchto očekávání se mi naplnilo jen to poslední a to jen velmi částečně. Proč? Ono to není vůbec tak jednoduché jak by si člověk mohl myslet.
Joe Navarro je bývalý člen FBI který vedl nespočet výslechů a neverbální komunikací se zabývá celý život. Nyní působí jako poradce pro firmy a podnikatele právě v tomto oboru. V knize jasně říká, že pokud měl člověk od knihy stejná očekávání jako jsem měl já, tak je zkrátka nenaplní. Neverbální komunikace je totiž tak strašně složitá a komplexní záležitost, že není možné jasně určit pravdu. Fakt který mne překvapil je, že úspěšnost v určení pravdy u pracovníků FBI je pouze 50%, u těch nejlepších a nejzkušenějších 60%. V názvu eseje jsem zmínil pohodu a nepohodu. To je to o čem Navarro v knize mluví. Místo sledování pravdy a nepravdy sleduje pohodu a nepohodu. Z neverbální komunikace totiž nelze vyčíst zda člověk proti vám lže nebo ne, ale dokáže velmi jasně říct, zda je v pohodě nebo ne. Důvody k nepohodě však není jen lež. Může to být nervozita, smutek, strach a spoustu dalších aspektů. Klasický znak pohody jsou veškerá antigravitační gesta, tedy gesta jako jsou například špičky vyšponované směrem nahoru, hlava lehce v záklonu, palce na ruce směřující ke stropu a veškerá gesta která nás fyzicky zvyšují a zvětšují. Naopak gesta nepohody nás chrání a zmenšují. Člověk si od přírody chrání nejzranitelnější místa, tedy hrudník, krk a obličej. Pokud si člověk během jednání upravuje kravatu, dává ruce křížem nebo si jezdí rukama po krku, evidentně není v plné pohodě, důvodů k nepohodě je však jak jsem již zmínil mnoho. Důležité je podle Navarra otázkami zjistit důvod nepohody. V jednom příkladu vypráví o výslechu ženy, která byla vyšetřována z daňových úniků ve firmě kde pracovala. Celý výslech působila velmi neklidně, když se ale Navarro zeptal, jestli je něco důležitého co mu chce žena sdělit, řekla že na parkovišti zaplatila jen hodinu, protože neměla více hotovosti a bála se odtažení vozu. Navarro s ní došel na parkoviště, doplatil jí další čas parkovného a od té doby byla žena během výslechu v naprosté pohodě. Nezkušený vyslýchající by ji pravděpodobně podezříval ze lži, důvod k nepohodě zde byl však úplně jiný.
Konkrétních poznatků je v knize spousta a upřímně ji doporučuji všem, kteří chtějí trochu lépe číst situace nejen v obchodním jednání, ale také v osobním životě. Četla se mi dobře, kapitoly jsou dobře dlouhé a proložené příběhy z Navarrovi praxe. Jeho poznatky jsou dobře ilustrovány obrázky, takže si čtenář dobře představí jak popisovaná situace vypadá. Kniha vás dost často donutí si některá gesta zkusit aby jste zjisti zda je běžně děláte.
No a ATP? Knihu jsem dočetl předevčírem a mám trochu strach, že jsem si přečtením docela zavařil, jelikož od té doby pozoruji veškerá gesta která Navarro popisoval. Zatím jsem se nedostal do situace, kde bych si mohl vyzkoušet otázkování ke zjištění důvodu nepohody, ale určování, zda člověk vyzařuje pohodu či naopak si trénuju téměř neustále a musím říct, že mě to hrozně baví. Jak ale sám Navarro říká, zdokonalit toto pozorování trvá spoustu let. Knihu tedy doporučuji a varuju vás, dávejte si na mě pozor, čtu vás jak čítanku! : )
