Platební schopnost podniku je v dlouhodobém měřítku ukazatel, zda-li firma dokáže platit všechny potřebné náklady. Pod náklady může spadat spoustu věcí, jako například vybavení, mzdy a mnoho dalších. Zohledňuje se již ve strategickém finančním plánování, které se zpracovává v rámci podnikové dokumentace. K jejímu zpracování nám napomáhají finanční analýzy.
Obecné chápání platební schopnost podniku je jakási životnost podniku, tím je myšleno, že podnik má vybudovanou finanční stabilitu. Tedy poměr závazků, které podnik měsíčně splácí je roven poměru rentabilit, které měsíčně, semestrálně atd. přivádí do podniku peníze. V dlouhodobém hledisku není možné řídit podnik a vycházet čistě jen z nákladů a výnosů. Je potřeba vzít v potaz stav peněžních prostředků, příjmů a výdajů a celkovou podnikovou strategii. Je nutné nastavit si finanční strategii.
Pod pojmem řízení platební schopnosti podniku je myšleno především řízení zásob, řízení pohledávek a neposledně řízení peněžních toků. V případě řízení zásob jsou našimi primárními metodami pro měření – Optimální velikost výrobních zásob, majetek podniku v nedokončené výrobě a výše zásob hotových výrobků.
Při řízení pohledávek jsou našimi primárními nástroji plány inkasa a uvěrová politika. Úvěrová politika nám stanovuje dobu splatnosti pohledávek, splátkový kalendář, slevy, úvěrové standardy a inkasní politiku.
Pod platební neschopností si můžeme představit dlužníka, který nám naše pohledávky (jeho závazky vůči nám) splatit chce, avšak toho není schopen (do 30 dnů od lhůty) z důvodu nedostatku peněžních prostředků. Jiný pojem pro platební neschopnost je pojem insolvence.
Existuje i druhotná platební neschopnost, která vychází ze situace, kdy nám dlužník není schopný zaplatit své závazky, jelikož například nedostal materiál, či nedostal zaplaceno on od jeho dodavatelů.
Nicméně je důležité, si tento pojem nezaměnit s pojmem platební nevůle, kdy nám dlužník nemá v úmyslu dluh splatit.
Je vázán na oběžná aktiva, jelikož se neustále v rámci podniku někam přesouvá a cirkuluje. Představit si můžeme schéma, které nám určuje především dvě věci. Zaprvé nám stanovuje ideální stav všech oběžných aktiv – tedy kolik a jakých zásob je potřeba pro zdravý chod podniku. Druhá věc, co nám řízení pracovního kapitálu odkrývá je způsob, kterým by měl podnik financovat svá aktiva v oběhu.
V této oblasti pracovního kapitálu je potřeba nastavit optimální hranici, jelikož pokud máme zásob/majetku moc, dochází k jeho nevyužívání do takové míry, jak by bylo možné. Na druhou stranu tu funguje stejně, avšak máme majetku k dispozici málo, tudíž dochází ke zpomalení růstu podniku.
Je chápán jako služba, co je poskytována firmám, jenž má možnost podniku odkrýt informace nejen o finančním trhu, ale především o finančních tocích firmy, jak v hotovosti, tak na bankovním účtu. Dále pod CM může spadat sledování stavu cizích měn či bankovních institutů.
Cash pooling také spadá pod záštitu cash managementu, avšak tento jev se vyskytuje spíše u větších firem. Znamená to tedy, že pokud firma využívá více bankovních účtu, dojde k akumulaci peněz na jednom vybraném, za účelem zkrácení nákladů na provoz zbylých BÚ.
Pojem cash flow je používán k popsání stavu odchozích a příchozích financí do firmy za dané časové období. Existují dvě metody, jak cash flow změřit.
Metoda první je metoda přímá a vychází primárně ze sledování firemních příjmů a výdajů. Druhá metoda se nazývá metoda nepřímá a zaměřuje se na náklady a výnosy podniku.
Likvidita je měřena pomocí poměrových ukazatelů ve finančních analýzách a popisuje do jaké míry a za jak dlouhou dobu je podnik připraven a schopen přeměnit svá aktiva na peněžní prostředky. Zjednodušeně to je proces, při kterém dochází ke zjištění, s jakou pravděpodobností je podnik schopný včas zaplatit své peněžní závazky v nejbližší budoucnosti. Peněžní závazky by měly být mimo včas splaceny tak, jak bylo domluveno předem a v plné výše.
(1.5 – 2.5 doporučená hodnota) Běžná likvidita = Oběžná aktiva / Krátkodobé závazky
(1 – 1.5 doporučená hodnota) Pohotová likvidita = (Oběžná aktiva – zásoby) / krátkodobé závazky
(0.5 – 0.7 doporučena hodnota) Okamžitá likvidita = Finanční majetek / krátkodobé závazky
Hotovost, vklady, cenné papíry, šeky, a mnoho dalších, peněžních substitutů nazýváme aktiva. Tyto aktiva popisují, co všechno spadá do našeho majetku, tedy za nadřazené slovo pro tyto aktiva můžeme považovat slovo peněžní prostředky. Dostatek peněžních prostředků napomáhá značným způsobem k prospěšnému finančnímu zdraví firmy. Pod finanční zdraví firmy spadá i finanční riziko, které je charakterizováno pravděpodobností zachování podniku.
O nákladech a výnosech se bavíme hlavně̌ z důvodu zjištění hospodářského výsledku. Pomocí jeho sledujeme, zda-li firma dosahuje zisků či ztráty. Použitím vzorce výnosy - náklady dostaneme výsledek našeho podnikání před zdaněním. Jsou - li výnosy vyšší než náklady naše firma dosahuje zisku, ten však ještě není konečný a podléhá následovnému danění. Pokud však náklady převyšují výnosy, mluvíme o ztrátě a měli bychom vyhledávat způsob jakým navýšit naše výnosy. Pokud se náklady a výnosy rovnají jsme na nule.
Zisk je hlavní důvod z podnikaní́ a řadí́ se mezi nejsilnější motivace k činnosti. Čistý zisk podniku zjistíme díky finančnímu účetnictví, které provádíme na konci účetního období. Podléhá základní dani, která je pro fyzickou osoby 15% a pro právnickou 19%.
Náklady
Náklady vyjadřují peněžní spotřebu prostředků, služeb a práce, které jsou vynaloženy na vytváření statků a poskytování služeb, které slouží k ekonomickému prospěchu. Vnímáme je jako vstupy do podnikatelské činnosti na zajištění výkonů. Nezaměňujme je však s výdaji, které jsou úzce spojeny s úbytkem peněžních prostředků. V praxi můžeme mluvit o spotřebě mouky v pekařství.
Výnosy
Peněžní ocenění, které firma získala za veškeré své činnosti za určité období. Je evidován v určitém momentu realizace, předání výrobku na sklad, vystavení faktury odběrateli, který projevil zájem o náš produkt či službu. Díky momentu realizace odlišujeme výnos a příjem. Výnos může být již zmíněné vystavení faktury, ale o příjmu mluvíme až v momentu uhrazení faktury.
Řízení zásob
Jeikož jsou zásoby, jakožto aktiva firmy, velkou části celkového firemního kapitálu, je důležité je řídit – tedy mít o zásobách neustálý přehled. Od toho je stvořeno řízení zásob, za účelem snížení nákladů, zatímco rentabilita podniku zůstane stejná. Představit si tedy můžeme strukturu, která zajištuji ideální a plynulý stav zásob – aby něčeho nebyl přebytek a jiné věci zas nedostatek.
Druhy zásob
· Obratová – “Mini-objednávka“ mezi dvěma většími objednávkami
· Maximální – Horní hranice zásob
· Minimální – Dolní hranice zásob (nutno objednat)
· Pojistná – Vyrovnání nedorozumění, zpoždění při distribuci
· Technologickou – Vyplývá z nároků na převoz, či opracování zásob
· Havarijní – slouží jako rezerva všeho typu
· Spekulativní – vytvořena za účelem zisku
· Sezonní – Zásoba na určité období