Pátá disciplína

The Fifth Discipline (Pátá disciplína)

Peter Senge

Peter Senge v knize The Fifth Discipline (Pátá disciplína) uvádí pět klíčových disciplín, které jsou nezbytné k tomu, aby se organizace mohly stát učícími se organizacemi:

1.   Systémové myšlení:

Tato disciplína zahrnuje schopnost pochopit vzájemnou provázanost různých částí organizace a jejich vzájemné ovlivňování. Pomáhá jednotlivcům i organizacím vidět širší souvislosti a vyhnout se úzkému, krátkozrakému myšlení. Zahrnuje pohled na organizaci jako na komplexní systém složený ze vzájemně propojených částí, nikoli jako na soubor izolovaných částí, které lze řídit nezávisle.

K hlavním bodům systémového myšlení patří:

• Uvědomění si, že organizace je komplexní systém složený ze vzájemně provázaných částí.
• Identifikace vazeb a provázaností mezi těmito částmi.
• Pochopení toho, jak změny v jedné části systému mohou ovlivnit části jiné.
• Předvídání možných důsledků rozhodnutí.
• Vyhledávání a zvažování více perspektiv při přijímání rozhodnutí.

2.   Osobní mistrovství:

Tato disciplína zahrnuje rozvoj hlubokého porozumění vlastním cílům, hodnotám a motivacím, jakož i závazek k neustálému učení a osobnímu růstu.

Osobní mistrovství zahrnuje několik klíčových prvků, mezi něž patří:

• Jasné pochopení vlastních cílů a hodnot a schopnost sladit s nimi své jednání.
• Schopnost stanovovat si a sledovat náročné cíle.
• Ochota riskovat a přijímat nejistotu, stejně jako učit se z neúspěchů a selhání.
• Závazek k neustálému učení a růstu, včetně rozvíjení nových dovedností a znalostí.

Osobní mistrovství je nezbytné pro to, aby jednotlivci mohli plně přispívat svému potenciálu v organizaci a aby byli schopni přizpůsobovat se a růst v reakci na měnící se okolnosti. Je také důležitým faktorem při rozvoji učící se organizace, protože podporuje kulturu neustálého učení a zlepšování.

ATP:

Rozvíjím-li sebe, rozvíjím i tým. Proto se nadále angažuji ve svých zájmech o datovou analýzu, udržitelá města, či politické dění.

3.   Mentální modely:

Tato disciplína zahrnuje zkoumání a zpochybňování základních předpokladů a přesvědčení, které utvářejí způsob, jakým vnímáme a chápeme svět kolem nás.

Mentální modely jsou často nevědomé a vytvářejí se prostřednictvím našich

zkušenostmi, pozorováním a podmíněností prostředím. Mohou být užitečné především proto, že nám umožňují pochopit složité situace a rychle se rozhodovat,

ale mohou být také omezující, pokud jsou založeny na zastaralých nebo nesprávných informacích.

Senge tvrdí, že je důležité, aby si jednotlivci a organizace byli vědomi svých mentálních modelů a pravidelně je zpochybňovali a revidovali. To může znamenat zpochybňování předpokladů, vyhledávání odlišných perspektiv a otevřenost novým myšlenkám a informacím.

Zkoumáním svých mentálních modelů můžeme lépe porozumět světu kolem nás, orientovat se v něm a být efektivnější ve své práci.

ATP:

Sleduji své zažité chování a snažím se jej reflektovat a hledat altternativní reakce. Jak tvrdí první návyk ze Sedmi návyků skutečně efektivních lidí - mezi podnětem a odezvou máem možnost svobodné volby a to mám neustále na mysli, když přemýšlím jak reagovat.

4.   Týmové učení:

Tato disciplína zahrnuje schopnost skupiny jednotlivců efektivně spolupracovat při řešení složitých problémů. Vyžaduje otevřenou a spolupracující kulturu, v níž jsou členové týmu povzbuzováni ke sdílení svých nápadů a zkušeností a k učení se jeden od druhého.

Týmové učení vyžaduje několik klíčových prvků, mezi něž patří např:

• Společný smysl pro účel a závazek ke společnému cíli.
• Důvěra a otevřenost mezi členy týmu, která jim umožňuje být zranitelní a sdílet své myšlenky a pocity.
• Aktivní naslouchání a dialog, kdy členové týmu mají skutečný zájem vyslechnout si navzájem své názory a myšlenky.
• Různorodost myšlení a zkušeností, která umožňuje členům týmu přinášet různé pohledy a přístupy k řešení problémů.
• Schopnost reflektovat úspěchy i neúspěchy a poučit se z nich.

Týmové učení je nezbytné pro to, aby se organizace dokázaly přizpůsobit a reagovat na změny ve svém vnitřním i vnějším prostředí. Umožňuje týmům inovovat a přicházet s kreativními řešeními složitých problémů a neustále se zlepšovat a vyvíjet v čase.

ATP:

Týmové učení, jest našim nástrojem učení skrze Training Sesions, avšak aktuálně se spoustou potenciálu pro zlepšení. Pokulhává, ticho v dialogu, poučení z reflexí, společný cíl, možnost být zranitelný jelikož často čelím osobním útokům.

5.   Společná vize:

Tato disciplína zahrnuje vytvoření jasné a přesvědčivé vize, která inspiruje a motivuje jednotlivce k práci na společném cíli. Zahrnuje také schopnost sladit činnost organizace s touto vizí.

Vize by měla být dostatečně konkrétní, aby poskytovala směr a vodítko, ale zároveň by měla být dostatečně flexibilní, aby umožňovala přizpůsobivost a inovace. Měla by být něčím, na čem může organizace pracovat a o co může v průběhu času usilovat.

ATP:

V týmu jsme nastavili vizi, jenž není dostatečně konkrétní a uchopitelná, tudíž nám jako motivátor ani vodítko neslouží.

Celkově kniha Pátá disciplína poskytuje účinný rámec pro pochopení toho, jak se organizace mohou stát přizpůsobivějšími a efektivnějšími prostřednictvím kultivace učení, spolupráce a systémového myšlení.

Osobně jsem se s tím to konceptem předtím nikdy nesetkal a vnímám jej jako chybějící článek řešení problémů dnešní dynamické a rychle se rozvíjející doby.

Velká část principů z knihy prostupuje metodikou Tiimi jako například týmové učení v rámci našich TS, či systémové myšlení při společném rozhodování, anebo nastavení týmové vize. Dalo by se tvrdit, že jsme, či se snažíme být učící se organizací.