Od nápadu k podnikatelskému plánu
Autor: Michaela Svobodová, Michal Andera
Proč právě tato kniha?
Knihu jsem si vybral primárně kvůli hlubšímu pochopení Analýzy rizik analýzy, na kterou se ptal Dan Zelinka v naší Facebookové skupině. Věděl jsem, že jisté znalosti mám, ale cítím, že je to pro rozvoj podnikání vážně důležitá věc a my v Holy Smoku tuto metodu neděláme tak, jak bychom ji mohli dělat (není na 100 %). Zároveň jsem chtěl propojit své znalosti z knihy StartUp za pakatel a IdeaBoxu. Fascinuje mě celý proces, který je třeba absolvovat od nápadu, kterých já mám hodně, až po samotné vypracování podnikatelského plánu. Knihu jsem si také vybral kvůli tomu, že jsem si vědom toho, že v životě budu tento proces absolvovat ještě mockrát a chci si být jistý, že to dělám tím správným způsobem. Neodradilo mě ani to, že si autoři vybrali nakladatelství GRADA, vůči kterému jsem trochu skeptický :D.
Hlavní PROČ, které si chci z knihy odnést:
- Analýza rizik a jak na ní, aby byla kompletní
- Jak tvořit správné podnikatelské plány
Co mi kniha dala:
Kniha mi dost připomínala již zmíněnou knihu StartUp za pakatel i příručku od Dalibora Pulkerta. Myslím, že samotná kniha se dá nazvat jako taková příručka, ve které jsem našel již známé informace, které jsou nezbytné pro ověření nápadu. Z mého pohledu je kniha napsaná jako příručka pro zjištění potřebných informací pro začátek každého podnikání. Kniha mě provedla tím, jakým oblastem při realizaci podnikání, je třeba věnovat pozornost mezi tyto oblasti patří:
- Hledání nápadu,
- zjišťování realizovatelnosti nápadu,
- ověřování zájmu zákazníků,
- byznys model,
- samotný podnikatelský plán,
- crowdfouding.
Moc se mi líbilo, že jsou v knize uvedené i jednotlivé příklady podnikatelských plánů od různých autorů, kteří s nimi nastartovali úspěšné podnikání. Tyto PP jsou uvedeny i s konkrétními příklady a jsou včetně detailů, ve kterých se od sebe odlišují.
Hlavní myšlenky:
Během čtení jsem objevil spoustu nových informací, které doplnily mé stávající znalosti a ověřil jsem si také známé rčení: „Opakování je matkou moudrosti.“ Tuto esej jsem napsal na základě nové metody, kterou jsem začal při čtení praktikovat, a kterou bych chtěl tímto všem doporučit – začal jsem používat barevné lepíky, které si nalepím na jednotlivé stránky, kde mě něco zaujalo a napíšu na ně podstatné informace z dané stránky. Je to praktické do budoucna, až se budu chtít ke knize vrátit.
Podnikání je podle autorů vytváření hodnoty, která je následně zdrojem finančních prostředků, pro všechny zúčastněné. Všichni, kteří se na dané činnosti nějak podílí by měli neustále čerpat nové znalosti a zkušenosti (měli by se učit). Tuto informaci jsem musel zmínit i přes to, že je mi již dávno známá. Proč? Protože věřím, že bych měl na učení se dbát větší důraz a nebránit se tomu. Měli bychom vytvářet něco, co uspokojí naše i zákaznické potřeby. Osobně myslím, že je tato věc mnohdy zanedbávaná, protože bychom neměli něco začít tvořit jen proto, že nám to zrovna přijde jako super nápad. Před každou realizací je třeba věnovat velké množství času tomu, jestli to má SMYSL.
„Podnikatelé odhalují nenaplněné potřeby a mění věci, které lidi štvou, na podnikatelské příležitosti.“
Podnikáním vytváříme hodnoty pro:
- sami sebe
- naše zákazníky
- společníky
- společnost obecně
- naše zaměstnance
Motivace pro začátek podnikání může plynout z nutnosti (= jsme k podnikání dotlačení okolnostmi) nebo na základě příležitosti (= vidíme díru na trhu, kterou se rozhodneme zaplnit).
Jít podnikat sám nebo s někým?
Dilema, které má před sebou každý začínající podnikatel. Schválně se teď na chvilku zastavte a zamyslete se nad tím, jakou variantu byste si vybrali a především proč. Samozřejmě je důležité si vše pořádně promyslet a vědět, z jakého důvodu jste se rozhodli právě pro tuto variantu. Na začátku tohoto rozhodování musíte zvážit veškeré klady i zápory vašeho rozhodnutí a jaké dopady to na budoucí podnikání může mít. Můj subjektivní názor je takový, že bych určitě nechtěl podnikat (aspoň ze začátku) sám. Rozhodnul jsem se tak právě proto, že víc hlav přece víc ví, což je tím hlavním tahounem. Každý máme jiné mentální modely a jiný pohled na danou věc. Proto jsem třeba tak rád za ty moje dva šuliny, kteří mě neustále drží nohama na zemi. I když byl náš tým vytvořen spíše spontánně, tak si myslím, že to bylo velké štěstí. Píšu to proto, že je nesmírně důležité si vybrat ten správný kolektiv a diverzifikovat v něm společné schopnosti. U nás jako velký zádrhel to, že se každý stále učíme, ale chybami se přece člověk učí, takže vím, že na konci studia budeme prostě ideální tým, se kterým budu chtít i nadále řešit ty mé ztřeštěné nápady.
Z této části knihy jsem si odnesl dva nové pojmy a to je:
1) Outsourcing = považuje se za obchodní rozhodnutí, které má vést ke snížení nákladů nebo k soustředění na hlavní činnosti firmy. Jinak také získávání znalostí externě mimo firmu.
2) Vesting = postupné rozdělování určitého podílu společnosti svým společníkům nebo zaměstnancům.
Každý správný podnikatel by si měl uvědomit, že na samém začátku má jeho firma nulovou hodnotu a teprve zkušenostmi, prací a následnými úspěchy (i neúspěchy) její hodnota roste. To je i jeden z důvodů, proč bychom si do týmu neměli vybírat stejné lidi jako jsme my sami. Měli bychom vybírat z řad lidí, kteří mají především stejné hodnoty, ale ne stejné schopnosti. Líbí se mi v tomto případě také přístup Dana Zelinky, který pro rozvoj svého Modrého žraloka zapojuje různé externí lidi, kteří jsou profíky v daných oblastech, ale co si budeme, ten kluk ušatej si to může dovolit :D.
Hledání nápadu
V této kapitole se podrobně vysvětlují pojmy jako jsou brainstorming, metoda 6 až 8 nápadů v 5 minutách, myšlenkové mapy a painstorming. Rád bych také zmínil i nám již známe divergentní a konvergentní myšlení, kdy divergenci používáme při hledání nápadů a konvergenci při výběru toho nejlepšího nápadu. Já se budu věnovat celkem třem pojmům, kterými jsou:
Metoda 6 až 8 nápadů v 5 minutách – Jedná se o takový konkrétnější brainstorming, který je zaměřený na větší kreativitu. Každý účastník této metody má svých pět minut, během kterých se snaží vymyslet a popsat svých šest až osm nápadů, které ho napadnou. Pro větší kvalitu této metody je dobré si své myšlenky také vizualizovat někam na papír.
Myšlenkové mapy – Slouží jako navigace na to, abychom věděli, jak jsme k dané myšlence dospěli. Líbí se mi, jak je používají Jonáš a Viky při naších TSkách a následně jsou schopni rychle popsat cestu, kterou jsme absolvovali k danému závěru. Myšlenkové mapy vyžadují schopnost strategického rozhodování a zaznamenávání toho, co bylo podsítnými milníky pro danou věc. Na základě MM jsme schopni jasně odprezentovat celý proces.
Painstorming – Byl pro mě úplně nový pojem, který nás nabádá k tomu, abychom udělali krok zpět a hledali trápení společně s problémy v našem okolí. Painstorming vytváří zadání pro hledání příležitostí a napravení nesrovnalostí.
Realizovatelnost nápadu
Co je důležité udělat před skočením ze srázu? Zkusit si létání nanečisto. Zaujala mě tzv. Hra na investory, kterou jsme v Holy Smoku udělali pouze jednou, a to v momentě, když jsme si trénovali prezentování před opravdovými investory v závěru Idea Boxu. Tato metoda nás staví do pozice investorů. Během Hry na investory, bychom měli určit životaschopnost nápadu a společně hlasovat o tom, do kterých nápadů bychom rozdělili své peníze. Upřímně vůbec netuším, proč jsme si na investory nezahráli znovu – myslím, že by to mohlo přinést nová uvědomění, které by nás určitě posunuly kupředu (určitě to na příští schůzce HS nadhodím).
Ve fázi ověřování realizovatelnosti nápadu je nutné se zamyslet i nad tím, jestli nám naše činnost vydělá dostatek peněz, ze kterých bychom později mohli fungovat. Jestli nás tato činnost bude zajímat i za dalších 10 let. Jestli dokážeme sehnat dostatečně kvalitní tým, se kterým se pustíme do podnikání a jestli jsme pro náš nápad ochotni obětovat svůj volný čas a prostředky.
„Nápad může být zajímavý a zlepšovat náš život, ale abychom mohli mluvit o podnikatelské příležitosti, musíme být schopni na jeho základě vybudovat firmu, která si na sebe vydělá.“
Zdroje příležitostí:
- Předchozí zaměstnání,
- inspirace ze zahraničí
- sociální a demografické změny
- nová technologie
- legislativní změny.
Co se mi hrozně líbilo bylo přesné definování jednotlivých bodů, podle kterých bychom na začátku měli postupovat. Podnikatelský proces by se měl řídit podle těchto šesti bodů:
1) Identifikace příležitosti (identifikace nápadu)
2) Rozvoj konceptu
3) Analýza zdrojů potřebných k realizaci
4) Získání zdrojů
5) Založení firmy a její rozvoj
6) Sklízení výsledků – prodej firmy, vstup na burzu, ukončení (ale také třeba krach, což je taky jednou z možností, kterou se opět můžeme mnohé naučit)
Během těchto šesti bodů bychom neměli zapomínat na důležitost jednotlivých kroků, které tyto body zahrnují. Měli bychom dané oblasti co nejvíce porozumět, pozorovat její vývoj a vliv, pohlížet na ní z různých úhlů pohledu (ze strany mince), generovat co největší množství nápadů, prototypovat (od skateboardu po lambo) a testovat funkčnost toho, co jsme vytvořili.
„Podnikání je trochu jako sázka. Nikdy si nemůžeme být jisti, jestli to vyjde, ale odměna je velkolepá.“
Ověřování zájmu zákazníků
Lean Startup – je metodika, která vede k minimalizaci rizika neúspěchu a zaměřuje se především na zákazníka. Cílem LS je zkrátit vývojové cykly produktů a rychle zjistit, zda je navrhovaný obchodní model životaschopný. Součástí LS je také tvorba MVP. Na základě informací z této knihy chci do svého Reading programu přidat stejnojmennou knihu. Myslím, že přichází ten správný čas v našem projektu, během kterého bychom LS mohli naplno využít.
U definování cílové skupiny je podstatné zaměřit se na to, kdo si náš produkt OPRAVDU koupí a ne, že by si ho pouze mohl koupit. To se mi pojí s knihou od Adama Štrunce Jak napsat knihu, za kterou ti utrhnou ruce, kde píše, že bychom měli psát pro konkrétního člověka (skupinu lidí), na které se daná kniha vztahuje. Stejné to je i u určování naší persony.
Byznys model
Každý začínající podnikatel by měl mít své eso v rukávu, které představuje skvěle a podrobně vypracovaný byznys model. Ten má určovat to, co je naší náplní a jak se odlišujeme od konkurence (+ všechny další body, které obsahuje Lean Canvas).
Freemium = je obchodní model, který nabízí základní část produktu nebo služby zdarma, ale využívaní celého produktu je zpoplatněné.
Podnikatelský plán
Jedná se většinou o písemný dokument, který popisuje všechny podstatné vnější i vnitřní okolnosti související s podnikatelskou činností. Každý podnikatelský plán by se měl ptát na to, kde jsem teď, kam se chci dostat a jak toho dosáhnu.
Často se může stát, že se zamění podnikatelský plán s byznys modelem. Mezi nimi je ale podstatný rozdíl. Byznys model je jen takový stručný popis toho, co je pro úspěch našeho podnikání třeba zohlednit. Podnikatelský plán je podrobný popis všech oblastí, které jsou podstatné pro fungování našeho nápadu. Správný podnikatelský plán by měl být srozumitelný, pravdivý, reálný, přehledný a SMART.
Proč by si měl zákazník vybrat právě nás? Musíme si stanovit své silné a slabé stránky, podle kterých můžeme zákazníkům ukázat svůj přínos pro ně. Každý PP by měl obsahovat konkurenční výhody. V jakých oblastech mohou být? Abychom se odlišili od naší konkurence a zvýšili šanci, že si zákazník vybere právě nás, tak můžeme pracovat s těmito oblastmi:
- Cena
- Servis
- Kvalita
- Značka
- Inovace
- Individuální přístup
Abychom celý tento proces udělali co nejlépe, tak musíme perfektně znát naší konkurenci. Bez této znalosti nemůžeme správně zacílit a stříleli bychom do tmy. Pro analýzu konkurence si nejdřív stanovíme kritéria, podle kterých budeme hledat. Dále vybereme ty firmy, která splňují alespoň většinu z našich kritérií a na základě této konkurence si ujasníme, co můžeme udělat lépe, abychom byli lepší.
Důležitým faktorem jsou i naši dodavatelé, kteří jsou také členi našeho týmu – bez nich by to nešlo. Naši dýmku třeba vyrábí ten nejlepší výrobce vodních dýmek v ČR, ale bohužel jeho titul „nejlepší“ obnáší také to, že má nejméně času.
Co se naceňování týče, tak je opět nejlepší pracovat se všemi dostupnými informacemi. Je třeba se zaměřit na náklady, konkurenční ceny a ceny, které jsou naši zákazníci ochotni zaplatit. Do výsledné cenu se nesmí zapomenout započítat i MARŽE. Dále si můžeme hrát například s cenovými kotvami a psychologickými triky (3 990,- je méně než 4 000,-).
Analýza rizik – je něco jako SWOT analýza. Musíme si udělat si přehled všech možných rizik a roztřídit je podle důležitosti. Znát svá rizika je polovina úspěchu k tomu, aby nás neohrožovala.
Vyhodnocení úspěšnosti má několik podob, mezi které můžeme řadit:
- Dobu návratnosti,
- Současnou hodnotu,
- Výnos
Bod zvratu je hranice našich finančních scénářů, určovaná na základě našeho finančního plánu (optimistická, realistická a pesimistická). Je důležitá k tomu, abychom měli představu o tom, kdy začneme reálně vydělávat. Jedná se také o důležitou informaci, která zajímá každého investora.
Závěr:
I přes to, že pro mě obsah knihy nebyl žádnou velkou novinkou, tak jsem si odnesl plno hodnotných informací a pojmů, které určitě budu i nadále používat. Jsem rád, že jsem knihu přečetl, protože cítím, že jsem opět o něco prohloubil své znalosti o cestě od nápadu k podnikatelskému plánu. Všem potenciálním čtenářům, kteří absolvovali IdeaBox a četli StartUp za pakatel bych spíše doporučil přečíst si moji esej, protože jinak kniha nepředá nějaké extra nové poznatky. Moc se mi líbily příklady podnikatelských plánů v závěru knihy. Určitě znovu doporučím používání lepíků při čtení knihy, je to fakt super! Zároveň je kniha relativně krátká (asi 220 stran), takže to odsejpá. Ke knize se nebudu vracet tak často, jak jsem myslel. Spíše se budu vracet ke své eseji, kde jsem zmínil všechny důležité věci, které mi přinesla včetně kontextu.
Co se mých PROČ z úvodu knihy týče, tak to vezmu jen krátce.
- Analýza rizik a jak na ní, aby byla kompletní – zde necítím, že bych nějak více prohloubil své znalosti. Zeptám se na to radši strejdy Googla.
- Jak tvořit správné podnikatelské plány – v této oblasti si připadám schopnější a určitě jistější. Opět jsem si připomenul celý tento proces, který chci znát jako když bičem mrská.
Knihu bych doporučil všem, kteří si ještě nejsou jistí tím, co by měli od nápadu k podnikatelskému plánu dělat a čemu by se měli věnovat. Jinak si myslím, že kniha StartUp za pakatel byla o něco lepší kniha, ale na to už si udělejte názor sami.
PS: Myslím, že se zatím nejvíce zlepšuji ve psaní mega dlouhých esejí :D. Dejte mi prosím zpětnou vazbu na to, jak se vám mé eseje čtou a jestli z nich chápete, co tím chtěl básník říct. Děkuji.
