Od nápadu k podnikatelskému plánu
Knížka detailně popisuje to, jak rozjet svoje vlastní podnikání. Přesně jak říká název. Od samotného nápadu až po sestavení podnikatelského plánu. Od úvodu, kde se řeší spolumajitelství podniku, skrze realizovatelnost nápadu až po vyhodnocení úspěšnosti podnikatelského plánu. Ačkoliv většina spolužáků knížku odsoudila, mně přišla velmi užitečná a jsem ráda za to, že to byla první kniha, kterou jsem v rámci studia tady na Timi přečetla. Po čas čtení jsem si zvýrazňovala zajímavé informace a vím, že se k nim budu minimálně po dobu studia vracet.
Jedna z pro mě důležitých poznatků, ke kterým jsem v rámci čtení došla bylo uvědomění si, že bych nechtěla podnikat sama. Nedokážu si představit to velké břímě, které by mi leželo na bedrech. Proto jsem i ráda, že mám tu možnost vzdělávat se v rámci týmového podnikání. Nemít s kým sdílet své pocity a obavy při velkých strategických rozhodnutí. O všem důležitém rozhodovat sama – prodej firmy, vstup investora. A nechtěla bych takhle těžké strategické kroky řešit se zaměstnanci nebo rodinou, kteří si neprošli náročným budováním firmy a nedokážou do problému nahlížet stejně jako majitelé. Na druhou stranu si uvědomuji i rizika spoluvlastnictví. A za velmi důležité považuji hledat osoby s podobnými hodnotami s kterými se shodnu v klíčových strategických otázkách, ale zároveň typově odlišné, co se týká charakteru a dovedností. Tam vnímám rozmanitost jako přínos.
Kapitola hledáme nápady, která radí s tím, jak najít nejlepší nápad na podnikání, pro mě byla nejužitečnější. Především kvůli tomu, že jsem v prvním ročníku studia a touhle problematikou se momentálně zaobíráme. Techniku brainstormingu jsme použili hnedka v druhém týdnu studia při vymýšlení nápadu na splacení naší faktury za Forest and Back, dále při vymýšlení názvu družstva, názvu našeho projektu atd. Při našich training sessions jsme několikrát využili myšlenkové mapy a došlo mi, že je spoustou možností jejich využití, např při stanovení si osobní vize.
Tahle část knihy mi taky pomohla s tím, co vlastně znamená kreativita a jak je úzce spojena s podnikáním. Podobně tak u termínu inovace. Vysvětlila mi pojem Startup.
Kreativita = schopnost představit si budoucí stav a řešit komplikované situace na cestě za ním (rozporovat zaběhnutá klišé, hledat nové přístupy)
- Pokud ji chceme rozvíjet, musíme vystoupit z komfortní zóny. Největším zabijákem kreativity je rutina.
Inovace = proces tvorby či přijetí nového nápadu a následné úsilí rozvinout ho do nového produktu s očekávanou přidanou hodnotou pro potenciální uživatele (př. Uber)
Startup = rychle rostoucí mladá firma nabízející takový produkt, který má potenciál ovlivnit lidi na větším území – ideálně na celém světě. Nejčastěji technologické firmy ohrožené rizikovým kapitálem
Zjistila jsem, že myšlení má dvě nastavení – konvergentní a divergentní. Kdy při úvodní fázi podnikání je důležité myslet divergentně – rozvíjet kreativitu, aktivně hledat nápady. Potom nastává čas pro konvergentní, které se snaží z hromady nápadů a variant vybrat to nejlepší.
Brainstorming jsem předtím už znala, ale přijde mi důležité neopomíjet jeho pravidla, protože pak zbytečně ztrácí na efektivitě. Jedno z nich je určení facilitátora, který představí důvod setkání a zdůrazní pravidla – sezení v kruhu, zápis všech nápadů, naslouchat nápadům ostatním, nekritizuj a neodsuzuj, podporuj odvážné nápady, čím více tím lépe.
Variantou brainstormingu je i painstorming, který se zaobírá hledáním nových podnikatelských nápadů. Hledá trápení a problémy u lidí, co jim chybí. Pozorování reálného světa je totiž skvělým zdrojem inspirace pro podnikatelské nápady. (př. Káva v kapslích Nespresso)
Dalším mou načerpanou znalostí bylo, že spoustu podnikatelských inspirací lze získat ze zahraničí. Zjednodušeně k nám přivezeme něco, co tu chybí a v jiném státě to prosperuje. Nebo že je důležité všímat si lokálně neuspokojených potřeb zákazníku i v rámci naší republiky. Chápat to, co zákazníci chtějí nebo potřebují a jsme schopni jim to dodat. (př. v malém městě není kavárna)
Na začátku podnikání je důležité zhodnotit nápady. Formálně – vedeme vnitřní dialog, využíváme své znalosti, zkušenosti. Pomocí internetu zkoumáme konkurenci a plánujeme budoucí realizaci. Neformální – rozhovory se známými a rodinou. Získáme názor svého okolí.
Zaujala mě taky Design thinking, což je kreativní metoda rozvoje nápadu. Tvrdí, že pokud chci navrhnout něco pro někoho jiného, musím ho pochopit a vcítit se do něj, nejčastěji právě pomocí rozhovorů, pozorováním. Kontaktovat potenciální uživatele
Další metodou je Lean Startup, zaměřuje se především na zákazníka. Jde o univerzální postup a sadu principů, který lze aplikovat na každý začínající projekt. Tvrdí, že největším plýtváním je tvorba výrobku nebo služby, které nikdo nepotřebuje. Aplikuje postupy, které vedou k minimalizaci neúspěchu. Čím silnější je potřeba nebo problém našich zákazníků, tím je větší pravděpodobnost úspěchu podnikání.
Klíčová věc při podnikání je také empatie – schopnost vcítit se do jiného člověka a porozumět jeho pocitům. Je nezbytná při výrobě služby nebo produktu pro někoho jiného než pro nás samotného. Můžeme ji rozvíjet čtením beletrie, kdy se vciťujeme do postav příběhu. Pro úspěšné podnikání je potřeba pochopit co zákazníci potřebují a přijít na to, jak jim to můžeme zajistit. Při rozvoji firmy také potřebujeme pochopit co je důležité pro naše zaměstnance a jak je motivovat.
Zákazník. Je velmi důležité určit si, kdo je vlastně náš zákazník, na koho cílíme. Při podnikání v týmu můžeme udělat nějaký typ brainstormingu. Ve velkých firmách se používá tržní výzkum, zaměřený na odhalení zákaznických segmentů. Cílem je uvědomit si, kdo si nejspíš koupí náš produkt.
Moderním nástrojem pro hlubší pochopení zákaznických skupin jsou Persony. Jedná se o fiktivní postavy, pro naši zákaznickou skupinu. Např. – žena, 30 let, vysokoškolsky vzdělaná, žijící v Praze. Jedná se o archetyp, který by měl mít charakteristiky a postoje, které jsou nejčastěji zastoupené v dané skupině obyvatel. Díky personám lépe porozumíme zákazníkům.
Extrémní uživatelé – ten kdo náš produkt, používá mnohem častěji než ostatní. Jsou zdrojem zajímavých informací pro případné zlepšení produktu a jeho vývoj (držák na telefon – řidiči taxi služby)
Dále jsem zjistila v části knihy, která se zabývá výzkumem potřeb zákazníků, co je to Hodnotový canvas. Je to jednoduchý vizuální nástroj, který nám pomůže strukturovat poznatky a podrobněji přemýšlet o budoucí službě. Zapisujeme do něj informace, kterých jsme si všimli v prostředí kolem nás. Příklad jsem si nejlépe zapamatovala na kavárně. Vyrazíme do kavárny a pozorujeme dění kolem nás – co je důležité pro zákazníky, jak se chová personál, hledáme inspiraci, sbíráme nápady, přemýšlíme co udělat lépe. Dále nám taky pomohou rozhovory, lepší je používat ty polostrukturované (vyvíjet otázky dle průběhu setkání, upravovat je, ale mít nějaké připravené). Lepší je neptat se přátel a rodiny, protože s velkou pravděpodobností získáme kladné odpovědi na otázky, které v nás vyvolají jistotu a nepomůžou rozvoji nápadu. Další možností je pozorování na prototypu našeho výrobku. Vidíme skutečné chování uživatele výrobku (lepší než zpětná vazba).
Zaujaly mě také různé typy byznys modelů. Byznys model zjednodušeně zachycuje to, jak dostaneme zákazníkovy peníze k sobě. Nejzajímavější jsou za mě společnosti, kde zákazník platí za něco jiného nebo jiným způsobem než u tradičních společností, což může být konkurenční výhodou. Příkladem je aplikace Uber, která umožňuje poptat z mobilu řidiče v okolí a bere si za to provizi.
Byznys model freemium nabízí zákazníkům služby na omezený čas zdarma. Očekává se, že budou spokojeni a budou pokračovat i po uplynutí bezplatného období. Oproti tomu model Lock-in pracuje s tím, že zákazník je nucen pro provoz jeho produktu opakovaně koupit určitou část od též firmy. Krásným příkladem jsou náplně do tiskáren. A posledním je předplatné, kdy si zákazník nekupuje službu jednorázově, ale platí za ní každý měsíc, např. Netflix nebo firma ponozkovice.cz kde za měsíční předplatné získáte každý měsíc barevné ponožky.
Poslední informací, kterou bych v této eseji chtěla zmínit a mě osobně zaujala, protože jsem jí předtím neznala, je Crowdfunding. Crowdfunding představuje alternativní zdroj financování zejména malých firem či projektů. Jedná se o online sbírku finančních projektů. Základem úspěchu je vytvoření dobré crowdfundingové kampaně, která se skládá z projektu, promo videa, odměny, kalkulací nákladů a komunikaci
Knížka byla pro mě hodně přínosnou. Přijde mi to jako vhodná četba pro všechny studenty Timi v prvním ročníku. Obsahuje všechny důležité znalosti pro rozjezd vlastního projektu. Pomohla mi např. s uvědoměním si toho, jak je důležité pro byznys znát potřeby zákazníku a zákazníka samotného, pozorovat dění kolem sebe a nedostatky lidí v okolí a ne čerpat jenom z vlastních názorů a domněnek. Ale i spoustu dalšího. Plánuji z knížky určitě v budoucnu čerpat.
