Setkali jste se někdy s někým, kdo by ve vás probouzel pocit méněcennosti, strachu, nebo zesměšnění? Robert Sutton ve své knize mluví o “Kreténech” (z anglického “Assholes”), kteří jsou specialisté na znepříjemňování života svého okolí s přesně takovým efektem.. Doufám, že mi ti citlivější z vás odpustí, když nadále budu používat slovo “Kterén” jako terminus technicus. Souhlasím totiž s autorem v tom, že pro plné pochopení našeho nelibého exempláře, je zapotřebí využít slovo hanlivějšího rázu. Z pozice oběti mi to totiž působí zadostiučinění a také mám pocit, že pouze timto způsobem doopravdy pochopíte, o kom je řeč. Nepleťte si prosím našeho Kreténa s člověkem trpícím vývojovou poruchou endemickým kretenismem, která se vyznačuje nízkou inteligencí, malým vzrůstem, hluchoněmostí, nebo problémy s motorikou.
Za 24 let svého života jsem se setkala s lidmi, kteří mě napadali fyzicky, i slovně. Zastrašovali mě, ubližovali, vyhrožovali, posmívali se, kradli a ničili mé věci, přivlastňovali si mé úspěchy, chtěli vypadat důležitě a přenechávali mi tu nejtěžší práci. Skutečnost je taková, že se tito lidé nachází úplně ve všech sociálních sférách, ve kterých se pohybuji. Setkávám se s nimi v rodině, ve škole, v práci, i náhodně na veřejnosti. Nedávno jsem si uvědomila, že už se dlouho snažím o to, aby mi narostla hroší kůže, ale stále se nedaří. Šáhla jsem proto po této knize. Tady je to, co jsem zjistila..
Když se cítím ublíženě, chci v sobě racionalizovat to, co se mi děje. Začínám úvahou nad tím, kdo na mě vlastně útočí, jaký je mezi námi vztah a jak často se taková věc stává.
Existují dva základní druhy Kréténů. Prvních z nich je Příležitostný Kretén, což je člověk, kterému to občas z nějakého důvodu takzvaně ujede. To se čas od času stává každému, například kvůli stresu, nebo netrpělivosti. Příležitostný kretén nemá ve svém chování pravidelný vzor, ale i přes to zanechává ve svých obětech pocit zostuzení, méněcennosti a strachu.
Drhým typem je Certifikovaný Kretén, pro kterého je typické zaměřování se na osoby s nižší mocí ve snaze vyzdvihnout svoje ego ještě výše. To se může odrážet od autority, sociálního postavení, nebo i od pohlaví a fyziologie. Certifikovaný kterén taktéž vytváří ve svých obětech nežádoucí pocity, ale navíc i opakovaně.
Určitě existuje nespočet příkladů chování, které Kreténi exhubiují. Já jsem se setkala s nádávkami, narušováním osobního prostoru, hrozbami a výhruškami slovního i neverbálního rázu, sarkastickými vtipy a provokováním s cílem urazit člověka, přerušováním, přehlížením, a s dalšími vypočítavými způsoby boje o moc a uznání. V knize jsem se setkala s jedním hlavním důvodem, proč se Kreténi takto chovají: Myslí si, že čím více moci nad ostatními mají, tím jsou ve své práci lepší. A to platí pro jakoukoliv situaci. Těchto Kreténů je naprostá většina, ale existuje i určité procento Efektivních Kreténů, které mají svoje chování naprosto pod kontrolou.
Pravdou zůstává, že člověk nemůže být vždycky skromný, tichý a nikdy si nestěžovat. Díky této knize jsem si uvědomila, že je na místě umět ze sebe občas udělat drzouna, aby se po nás někdo přestal vozit.
Nesnažím se tím však říci, že je žádoucí bojovat proti ohni ohněm! Platí to přesně naopak.
Mít Kretény v pracovním týmu rozhodně neplodí ovoce, jelikož snižují výkon svých spolupracovníků a vytváří extra náklady. Vedoucí obvykle tráví spoustu času navíc kvůli interpersonálním konfliktům, investicemi do různých teambuildingových aktivit, nebo se mrhá časem na schůzkách a tak podobně.
Na základě jedné studie se ale dá říci, že míti jednoho výrazného Kreténa na očích může být i velice přínosné, pokud s ním vedení umí zákazet jako s odstrašujícím příkladem. Tato skutečnost je postavena na tom, že pokud jsme svědky nežádoucího chování a zároveň víme, že po nás někdo vyžaduje spořádanost, díváme se na rebela z výšky a cheme být lepší než on. Proto může být přínosné vymezovat se vůči Kreténovi aby ostatní členové týmu pochopili, že jako vedoucí toto chování nestrpíte.
Zjistila jsem, že mým nejtěžším úkolem je nebrat si útoky osobně. Kretén prostě chce mít pravdu. Možná je opravdu emočně nevyspělý a potřebuje se naučit dobrým mravům, anebo má ke svému chování pádnější dúvod, ale neumí se ovládat. V obou případech je nutné zachovat klid.
ATP
