Doporučení na tuto knihu jsem dostal od svého kouče Jonáše, protože je pro mě zcela zásadní dovednost chápat chování, cíle, potřeby a pocity Teampreneurů z mého týmu. Potřeboval jsem tedy nepochybně doplnit teorii, kterou měla obsahovat právě kniha Nastavení mysli.
Nastavení mysli se dělí v zásadě na dva základní druhy, nastavení fixní a nastavení růstové.
Fixní nastavení mysli (nemoc ředitelů)
Lidé s fixním myšlením jsou přesvědčeni, že lidé se rodí se speciálním talentem, inteligence je předem daná. Neúspěch vidí jako selhání, neučí se z chyb, neustále se vymlouvají na okolnosti a nepřijímání odpovědnosti za své činy. Věty typické pro lidi s fixním myšlením. „To už jiné nebude.“ „Kdybych měl takový talent jako on, taky bych byl na mistrovství světa.“
Růstové nastavení mysli
Člověk s růstovým nastavením mysli chápe, že někteří lidé mají zvláštní talent a že inteligence se liší od člověka k člověku, ale je to také něco, co lze rozvíjet a zvyšovat úsilím a tvrdou prací. Věří v neustálé zlepšování se a učení se z chyb. Nepochybuje, že veškeré vlastnosti se dají rozvíjet. Tito lidé se nevzdávají ani při vytváření a hledání nových strategií nebo překonávání složitých úkolů.
Zcela zásadní pro správné fungování týmu a celé komunity TAP je, aby ideálně každý student měl růstové nastavení mysli. Bez růstového nastavení mysli člověk nevidí v chybách a nezdarech příležitost k učení. Místo toho, aby člověk sledoval svůj posun, stále se fixuje na výsledky. V momentě chyby nebo neúspěchu považuje sám sebe za neschopného, případně svádí chybu na ostatní osoby nebo podmínky, při kterých chyboval. Já sám se příliš orientuji na výsledek a uznání, někdy tak zapomínám, jak velký úspěch je posun celého týmu i jednotlivců, kterého jsme společně dosáhli. Skvělou zprávou je, že nastavení mysli se dá kdykoliv změnit a prvním krokem je přečtení právě této knihy.
I přesto, že se pohybuji v růstovém prostředí TAP, jsme často zaseknuti ve fixním nastavení mysli a obrovsky nás to brzdí! Bojíme se neúspěchu a chyb. „Pokud nevyděláme dostatek peněž, celý TAP a týmové učení nedává smysl.“ „Nikdy nemůžeme vydělat tolik peněz, jsme přece studenti a nic vlastně neumíme.“ „No jo, ale oni už jsou firma, co tu je dlouho a mají více zkušeností.“ Mohl bych s výčtem podobných vět pokračovat dlouho, ale místo toho se na to podívejme z druhé strany. „Pokud nevyděláme dostatek peněž, celý TAP a týmové učení nedává smysl.“ V případě, že opravdu podnikáme, chybujeme, prodáváme se, chodíme na zákaznické schůzky, získáváme nové kontakty, čteme knihy, chodíme na Training sessions, rozebíráme své chyby a učíme se z nich, dává týmové učení v TAP opravdu smysl! „Nikdy nemůžeme vydělat tolik peněz, jsme přece studenti a nic vlastně neumíme.“ Proč bychom nemohli? Podle čeho soudíme, že nic neumíme? Už jsme/jste někdy opravdu zkusili hledat a využít naše silné stránky? Vymýšleli a pracovali jsme/jste jako tým? „No jo, ale oni už jsou firma, co tu je dlouho a mají více zkušeností.“ Kdo myslíte, že v těch úspěšných firmách pracuje, jsou to všechno zkušení lide s několika vysokoškolskými tituly xy lety zkušeností? Ne, velmi často jsou to mladí lidé jako my, kteří třeba vůbec nemají ponětí, jaké možnosti kolem nich jsou, vystupují jen pod jménem úspěšné značky, proto jejich práce stojí více peněz. Pojďme změnit nastavení mysli na růstové a objevujme nové příležitosti. Věřím, že každý, kdo si přečte mou esej až dokonce a odpoví si na položené otázky, bude o něco blíže růstovému nastavení mysli. V praxi proto budu šířit své poznatky z knihy v týmu i mimo něj a doufám, že tak přispěji k rozvoji jednotlivců i týmů v TAP i mimo ni.
