Myšlení rychlé a pomalé
Daniel Kahneman
Knihu jsem si vybrala, protože jsem o ní četla a slyšela mnoho dobrých hodnocení. Tato kniha je považována za velmi významné dílo, svým významem je přirovnávána např. k Freudovému Výkladu snů. Získala spoustu výborných recenzí a je uznávána odborníky v oboru psychologie i ekonomie.
Daniel Kahneman je nositel Nobelovy ceny za ekonomii a zároveň celosvětově uznávaný psycholog, který velkou část svého života zasvětil zkoumání na poli lidského rozhodování a uvažování. Poznatky ze svého bádání shrnuje právě v této knize. Na mnoha studiích spolupracoval s izraelským psychologem Amosem Tverskym.
Kniha nás v první části seznamuje se dvěma systémy (modely) a ukazuje nám případy, které ze systémů využívat v daných situacích.
Systém 1 je (zjednodušeně řečeno) rychlý, automatický, instinktivní, emocionální a nevědomý a je první složkou, která většinou „naskočí“ při běžném fungování a myšlení, běží bez námahy a neustále kontroluje situaci v naší mysli a kolem nás a předkládá rychlé návrhy a řešení. Neustále vyhodnocuje bezpečí, nebezpečí, příležitosti, přítel, nepřítel, apod. Neumí mluvit, takže s námi komunikuje přes různé impulzivní nápady, nutkání, pocity.
Systém 2 je systém, se kterým se identifikujeme a kontroluje návrhy, které předkládá Systém 1. Jedná se naopak o sytém vědomý, pomalejší, váhavý, namáhavější, logický, vyžaduje soustředění, analyzuje, řeší složitější výpočty, má omezenou kapacitu. Modifikuje nápady a pocity, vyhodnocuje a vytváří postoje a přesvědčení.
Ve většině situací tedy fungujeme tak, že něco uděláme impulzivně, dle našeho podvědomí, tedy Systém 1 automaticky jednal a pak si sami sobě i světu vysvětlujeme ze Systému 2, proč jsme to udělali tak, aby to zapadalo do naší představy o světě a o nás samých.
Ve druhé části rozvíjí autor studii „heuristiky úsudku“ (neboli mentálních zkratek) . Tam ukazuje, jak Systém 1 není uzpůsoben ke statistickému myšlení, které je mnohdy důležité. Přivádí nás také k uvědomění si zkreslení a iluzí v našem myšlení v každodenním životě. Systém 1 vyhodnocuje totiž novou situaci s již existujícími vzorci nebo myšlenkami, místo toho, aby pro novou situaci vytvořil nový vzorec. To tedy vede k předpojatému myšlení a reakcím, které nemusí být v dané situaci vůbec vhodné. Heuristika je původně z řečtiny a znamená „nepřesný a naučený způsob myšlení, vytváření úsudku a rozhodnutí a nahrazuje algoritmus, který je kognitivně náročnější“. Je to jakási zkratka, která nám pomůže se rozhodnout rychle. Typickým příkladem heuristiky je „pokus – omyl“.
Třetí část ukazuje záhadné omezení v naší mysli: naši přehnanou víru v to, co víme, a naši neschopnost rozpoznat plný rozsah naší nevědomosti a nejistoty. Máme sklony nadhodnocovat to, jak rozumíme světu, a podhodnocovat roli náhody v událostech.
Čtvrtá část je mimo jiné diskuze s ekonomií ohledně povahy rozhodování a ohledně předpokladu, že ekonomičtí činitelé jsou racionální. V této části knihy je nejprve představen aktuální pohled na klíčové prvky prospektové teorie (teorie modelu volby, který autor spolu s Amosem Tverskym, publikoval v roce 1979), která zahrnuje model dvou myšlenkových systémů. V následujících kapitolách se pak seznámíme s několika typy voleb, které se odchylují od pravidel racionality.
Pátá část zahrnuje nejnovější výzkum autora, který se zabývá rozlišováním mezi dvěma „já“, a to prožívajícím já a pamatujícím já – které nemají stejné zájmy. Rozdílnost mezi dvěma já lze vidět například na hodnocení blahobytu, kde opět zjišťujeme, že to, co dělá šťastným naše prožívající já, není úplně totéž, co uspokojuje pamatující já. Způsob, jakým se dvě já uvnitř jednoho těla snaží dosáhnout štěstí, vyvolává řadu složitých otázek jak na úrovni jednotlivce, tak na úrovni společnosti.
Některé termíny použité v knize:
„Priming“ – zjednodušeně řečeno podnět z dřívějška (zkušenost) ovlivňuje vaše pozdější chování a myšlení. Jak je důležité volit slova v určitém pořadí. První slova mají na mě větší vliv než pozdější v řadě slov, těm prvním přikládám větší důraz. Patří sem i první dojem, který na někoho uděláme.
Co se týká primingu a zaujalo mě:
- strávit první dvě minuty po probuzení projevováním vděčnosti za věci, které už máme, má výrazně pozitivní vliv na náš den a můžeme tím také silně změnit postoj, jakým se vypořádáváme s problémy.
- První dojem – vždy první dvě věci se zapíší nejvíce – jdu na schůzku, dát velký pozor, jak toto člověka pozdravím, stisk ruky, jak vypadám, jak působím, co řeknu jako úvod.. podobně jako web – které dvě první věci příchozí vidí a jaký na něho udělají dojem.
- Negativní priming – negativní myšlení a neustálá kritika sama sebe, „nezvládneš to“ – rychle se tato negativita změní v chování a člověk podvědomě jedná proti sám sobě a přitahuje tak potvrzení i z okolního světa. Myšlení je silné, protože u něj zahrnujeme i představivost a emoce a ty mají pak silný vliv na vytváření naší reality.
- Prostor pro negativní emoce je v našem mozku až 3x větší než pro emoce pozitivní. Negativní pocit ze ztráty je mnohem větší a zasáhne nás více než pozitivní pocit z výhry.
Termín „utopené náklady“ – těžko se nám opouští něco, do čeho už jsme dali naše investice, ať už finanční nebo jiné, což z dlouhodobého hlediska nemusí být dobré rozhodnutí, je řízeno strachem ze ztráty. To, co jsme doposud do určitého projektu, vztahu apod. vložili nemá až tolik společného s budoucím úspěchem nebo neúspěchem. Nechci vyřadit staré oblečení, nábytek, sladkosti, protože jsem za něj zaplatila. Abych mohla udělat rozhodnutí věci vyřadit, potřebuji k tomu Systém 2, aby vyhodnotil, že mi zabírají staré věci místo.
„Efekt rámování“ – volby, které děláme, jsou silně ovlivněny, jakým způsobem jsou nám představeny (prezentovány). Hlavně jde často o to, jestli jsou prezentovány jako ztráta nebo zisk. Pokud je argument pozitivní, lidé mají tendenci riskovat, zatímco pokud je negativní, lidé se riziku vyhýbají.
Např. (ten se netýká zisku nebo ztráty, ale je dost ilustrativní): jdu k lékaři a ten mi řekne, že jsem nemocný mám 10% možnost, že zemřu, budu se z toho cítit strašně. Jiný lékař zvolí slova jinak: řekne, že mám 90% možnost na přežití. Fakta stejná, pocit naprosto odlišný.
„Haló efekt“ – dobře ukazuje, jak je náš Systém 1 ovlivněn fyzickým zjevem, přitažlivostí. Hezké ženě je mnohem více odpuštěno a je považována většinou za sympatičtější, chytřejší a zábavnější, i když to tak nemusí vůbec být. Dát pozor, když vybírám nového zaměstnance na Systém 1, který mě vždy bude ovlivňovat tímto Haló efektem a nemusím vybrat správně.
„Heuristika kotvení“ –je to tendence lidí řídit se první informací, která se ukotví a rozhodování se pak přizpůsobuje této kotvě
Např.: když jdu kupovat bundu a vidím na cenovce 5.000,-, řeknu si, že je příliš drahá, ale vzápětí zjistím, že to byla cenovka špatná a bunda stojí „jen“ 3.500,-. Najednou se mi zdá bunda levná, i když bych si za normálních okolností takto drahou bundu nikdy nekoupila.
„Konfirmační zkreslení“ – je tendence hledat a nacházet důkazy, které podporují naše názory a přesvědčení a sklon přehlížet jakékoli ostatní. Vybíráme si informace tak, aby naše předchozí názory a přesvědčení zůstaly nedotčeny. Zapomínáme - mince má dvě strany. Pokud chceme něčemu věřit, vždy najdeme důkazy, internet toto velmi podporuje. Může se stát i např. u lékaře, který při vyhodnocování diagnózy hledá spíše informace, které podporují jeho počáteční diagnosu a utíkají jim jasné příznaky, které by dokázaly, že se mýlí. Nedělají to naschvál, je to právě konfirmační zkreslení. Příkladem mohou být např. radikální názory na očkování.
Je velmi těžké se vlastnímu KZ bránit.3 kroky, jak na to:
1. Přijmout, že existuje určitý problém
2. Dívat se na druhou stranu mince
3. Nepokládejte sami sobě otázky tak, aby potvrdili to, čemu chcete věřit, ale snažte se pokládat více neutrálních otázek
Závěr a shrnutí:
Kniha se zabývá fungováním naší mysli. Zahrnuje mnoho let autorova výzkumu a přečtením knihy mění způsob, jak přemýšlíme celkově o myšlení, rozhodování i o světě a životě. Je shrnutím toho, jak odhalovat různé zkratky naší mysli a jak se vyhnout chybám při rozhodování.
Protože jsem od přírody člověk nerozhodný, jsem ráda, že se mi dostala do ruky právě tato kniha a věřím, že se budu teď lépe orientovat, který systém při rozhodování využívám a jestli je pro něj ta vhodná chvíle.
Při každém rozhodování se snažím aplikovat teorii z této knihy a identifikovat, který ze Systémů se rozhoduje, a který bych měla teď poslechnout. Snažím se také rozpoznat při hodnocení a utváření názorů, jestli se nejedná o Konfirmační zkreslení, které je v dnešní době tak rozšířené a podle mého názoru jím trpíme do určité míry všichni.
