Esej - Cashflow kvadrant
Knihu jsem si vybral, protože se mi líbil název. Kniha volně navazuje na knihu Bohatý táta, chudý táta od stejného autora, kterou jsem já ale nečetl. Nevěděl jsem, co od toho čekat. Kniha mě ale hned ze začátku zaujala vyprávěním toho, jak se autor potýkal s tím, že nechtěl být zaměstnanec, všichni ho přesvědčovali o tom, ať si najde práci a on i přes chudobu, ve které žil do zaměstnání nikdy nešel (leda když potřeboval na pár dní přežít). Tato mentalita se mi opravdu líbí a sám jsem ještě před přečtením této knihy na lpěl na tom samém - nebudu zaměstnanec, dokud mi nebude hrozit, že umřu.
Po krátkém vyprávění přichází uvědomění, ve kterém kvadrantu se nacházíte.
Samotné schéma podle mě krásně ukazuje, jak určité kvadranty fungují, ale v rychlosti:
Z - zaměstnanec - člověk, který pracuje (vydělává peníze) pro někoho jiného, volí jistotu před svobodou
S - OSVČ - pracuje sám na sebe, vydělává sice pro sebe, ale vše musí dělat on, nikdo ho nenahradí (např. pokud onemocní, přichází o příjem)
M - majitel podniku - vlastní podnik(y), pracují pro něj zaměstnanci (jiní lidé)
I - investor - investuje, pracují za něj peníze
Žádný kvadrant není špatný, každý má své výhody a každému vyhovuje něco jiného. Kniha je ale napsána pro ty, kteří chtějí být na pravé straně kvadrantu a chtějí docílit finanční svobody. Nacházet se na pravé straně kvadrantu totiž znamená, že nepracujeme my, ale pracují za nás jiní lidé, nebo samotné peníze, tím pádem máme my čas na jiné věci, na rodinu, na to, co nás baví. Podle autora je ale ideální nacházet se ve více než jednom kvadrantu, protože tím získáváme přehled o každé oblasti a získáváme více úhlů pohledu.
Zní to jako něco, co nám poslední dobou hučí do hlavy spoustu vlivných lidí v médiích, věci jako pasivní příjem, dlouhodobá strategie, finanční svoboda apod. jenže přestože to zní jako klišé, těchto věcí jde opravdu dosáhnout, má na to každý a kniha se nám to snaží ukázat. Není to návod na to, jak zbohatnout, jak se stát majitelem podniku nebo jak vytvořit milionový byznys. Je to o přenastavení mysli. Je to o tom uvědomit si, že když jste zaměstnanec, vyděláváte tím peníze někomu jinému, ne sobě, vám jde do rukou jen malá částka, ale v realitě je (skoro) každý z nás schopen vytvořit něco, co bude generovat zisky. Být v kvadrantu M a I není lehké, ale jde to. Jen nás to nenaučí ve škole, tam nás naučí jak být Z, případně S. Ale na to, jak být M nebo I si musíme přijít sami. V dnešní době internetu je to podle mě ještě jednodušší, než kdy předtím. Máme přístup k tolika informacím, které nám ve škole neřeknou, ale které nám zjednoduší cestu do pravé strany kvadrantu, musíme se pouze naučit, jak tyto informace využívat. Studovat, zkoušet, dělat chyby, učit se z nicha zkoušt dál. Opět to vede k tomu, co se na Tiimi učíme. A dává to smysl, už od malička e přeci učíme věci tím, že chybujeme a následně se chybám snažíme vyhíbat, ale chce to čas. V knize je uváděn příklad s jízdou na kole. Já si ho vypůjčím a rozeberu trochu více do hloubky. Spoustukrát přeci musíte spadnout, opět se zvednout, nasednout na kolo a zkoušet jet znovu, už ale víte, že musíte kolo držet rovně a pevně držet řidítka. To vám sice mohl na začátku říct tatínek, ale také nemusel. Stejně tak u investování můžete mít někoho, kdo vám s tím pomůže, ale občas nikdo takový není. Dokonce je spoustu lidí, kteří vás od toho budou odrazovat, nebo vám v tom dokonce bránit. Stejně jako nám může maminka zakázat jezdit na kole, protože z něj přeci furt padáme a babička nám může říkat, ať se na to vykašleme. Pokud se ale opravdu chceme naučit jezdit na kole a budeme se stále snažit, padat, učit se z chyb, zvedat a jezdit dál, nakonec se na kole jezdit naučíme, a pokud budeme trénovat dál, můžeme časem jezdit na kole opravdu dobře. Někomu to jde rychleji, někomu pomaleji, někdo má mentora, někdo ho nemá, někomu v tom brání spousty lidí, někomu nikdo, někdo na to má větší talent a může se stát nejlepším cyklistou na světě, jiný nemusí. Ale (skoro) každý se to může naučit. A tak je to se vším, jak s jízdou na kole, tak s investováním, tak s managementem, tak s vyděláváním peněz, tak s mícháním drinků, nebo hraním fotbalu.
Kniha je velmi obsáhlá a nevěnuje se pouze kvadrantu. Místy je zdlouhavá a opakující se, ale vesměs mě utvrdila v mém mindsetu a opět mi rozšířila obzory. Doporučil bych ji každému, kdo o takových věcech alespoň trochu přemýšlí, nebo se dokonce aktivně chce přesunout do jiného kvadrantu.
