Úvod
Knížku mi dětství předčítala mamka a ukazovala mi obrázky a ptala se mě jakým způsobem je vnímám a co v nich vidím. Malého prince jsem poté četl ještě dvakrát, jednou v 15 letech a naposled již tady v Tiimi.
Dojmy
Když jsem byl malý, neviděl jsem v knížce nic jiného než poměrně hezkou, ale velmi smutnou pohádku. Při dalším čtení jsem už pronikl hlouběji do příběhu a dokázal jsem se zamyslet nad věcmi, které jsem jako malý nechápal. Kniha dle mého názoru moc hezky ukazuje nezávislý, otevřený a kreativní pohled dítěte proti dospělému člověku, který má pohled daleko více rezervovaný a řídí se již nabytými zkušenostmi. Obecně je zde hezky ukázáno, jak velká škoda je, když je člověk uzavřený vůči svému okolí, nevidí všechny zajímavé věci a příležitosti, které mu život nabízí.
Co jsem si odnesl?
Je velmi důležité mít otevřený pohled na svět a naslouchat názorům různých lidí, od který se můžeme učit. Sám jsem někdy příliš rezervovaný a těžko se mi připouští jiná pravda než ta moje. Vidím to jako z nedostatky, na kterém musím pracovat. Po přečtení jsem si opět připomněl, jak moc důležité je si hledat na všem něco pozitivního. Častokrát se rozčiluji nad naprosto zbytečnými věcmi, které se nepovedly přesně tak, jak jsem si představoval. Ve skutečnosti tak přehlížím přidanou hodnotu, kterou jsem například získal při cestě k cíli. Poslední myšlenkou je podpora kreativity a snaživosti jedinců. V knize je zmíněn krátký příběh, kdy tehdy ještě malý chlapeček nakreslil hada, který snědl slona. Dospělí lidé vůbec neviděli skrytou hodnotu obrázku a zrazovali chlapečka od kreslení, že to prý neumí. Všechno to vyplývá ze skutečnosti, že pokud dospělý člověk něčemu nerozumí, má automaticky tendenci nápadem opovrhovat a považovat ho na špatný (neuskutečnitelný).
Závěr
Myšlenky knihy jsou opravdu zajímavé a pro úplné pochopení podstaty knihy je důležité číst ji vícekrát v různých fázích života. V každé fázi si totiž uvědomíte jiné myšlenky a budete na knihu nahlížet odlišného úhlu pohledu, alespoň já to tak vnímám. Velmi dobré je podle mého názoru číst knihu s dětmi a pozorovat, jak ji vnímají ony svým ještě málo ovlivněným a z pravidla optimistickým přístupem k životu.
