Malý princ je moje srdcovka. Spolu s alchymistou se pere o první místo na mém pomyslném žebříčku knih. Četl jsem je už několikrát, a ještě mnohokrát je číst budu. Teď už ale k Malému princi.
„Všichni dospělí byli kdysi dětmi (ale jen málo z nich si na to vzpomíná).“
Tento citát se nachází hned ve věnování knihy. Jen ho tady odložím, protože spoustu z náš na to čím dál více zapomíná. I já se musím přiznat (se slzami v očích), že na to někdy zapomenu.
Test hroznýšem je něco, co možná děláme podvědomě. Letec tak zkoušel bystré dospělé a poté podle toho reagoval. Já osobně si rád otestuji, jestli někdo vidí slona v hroznýši nebo jestli si radši bude povídat o kravatách a o golfu. Nechci znít jako kazatel, já sám někdy vidím klobouk, ale už jsem si dříve řekl, že si dítě v sobě ponechám a otevřená mysl všemu je pro to základ.
S tím souvisí i osobní preference. Už jsem zde psal o tom, jak mají dospělí rádi čísla? Chápu, že nemůžeme ve světě dospělých žít zadarmo, ale proč to nezkusit i jinak.
Co vám symbolizuje beránek v krabici? Rád bych k tomu napsal své pochopení, ale celá knížka má své kouzlo v tom, co je nevyřčeno. Proto jestli chcete mé vysvětlení, najdete ho napsané na papírku v krabici s beránkem.
To, jak mám hluboce propojené hodnoty a malého prince jsem si uvědomil, když jsem cítil své srdce nakřápnout. Byly jsme na 3 přednáškách a jeden z přednášejících přednášel v ošuntělém svetru. Mí přátelé pak reagovali tak, že „jeho byla nejhorší, ani se nedokázal normálně obléknout.“ Sbohem přátelé, dobrý den dospělí. Jsem rád, že pro mě není tak těžké si uvědomit, že pod tím vším oblečením, jsme všichni stejní.
Dejte si pozor na baobaby! Jednak kdybyste cestovali, ale hlavně ať nedopadnete jako lenoši. Protože „někdy je příjemné odložit práci na později. Ale v případě baobabů je to vždycky katastrofa.“ Nevím, co jsou baobaby pro vás, ale já si svoje od teď vždy pohlídám včas.
„Miluji tě, to, že to nevíš, je moje vina.“
„Ale já byl příliš mladý, než abych se ji naučil milovat.“
Část knihy o růži a o lišce, je kouzelná. Proto ji nechám ležet v tichosti.
„Dobře vidíme jen srdcem. Důležité je to, co je pro oči neviditelné.“
Syndromy dospělosti, kterých bychom se měli vyvarovat a je dobré, na to myslet.
· Král – Neměli bychom být tak posedlí touho vládnout, až jediné naše rozkazy nebudou vládnout nikomu a ničemu, protože to nejsou rozkazy
· Domýšlivec – Někdy se můžeme tak zadívat do sebe, že jsme odtrženi od reality a neslyšíme nic víc než to, co chceme.
· Pijan – Někdo pije, aby zapomněl, že pije. Takhle se zamotat v kruhu můžeme kdekoliv.
· Byznysmen – Být seriózní člověk tady znamená jediné, že není člověk, ale houba. Tak nebuďme rudé houby, které mají lísteček s počtem hvězd v trezoru. Obzvlášť, když je můžete jen vlastnit a nic víc.
· Lampář – Nenechme se pohltit příkazem, minulost byla a pokud se podmínky změní, změňme naše chování. Ať se z toho nezblázníme.
· Zeměpisec – Každý by chtěl mít cestovatele, ale co nám brání, sami cestovateli být? Vstaňme od stolu a okusme svět sami, třeba poznáme i věci pomíjivé, které se do map nezapisují.
Na Zemi, kde máme spoustu domýšlivců, králů a pijanů, které spojuje to, že jsou všichni dospělí. Princ tady poznal hory, které jen opakují, co jim řekl. Květinu na poušti, která potkala jen 7 lidí, a proto si myslí, že na celé planetě je jen 7 lidí. Výhybkáře, který pouští spěchající vlaky plné lidí, kteří pospíchají a neví co chtějí, nikdy nejsou spokojení tam, kde jsou. Obchodníka, který dokáže ušetřit 53 minut chození ke studánce, když to, na co by čas použil Princ, je pomalá chůze ke studánce. A lišku, která ho naučila, co to znamená si někoho ochočit.
Rád bych zakončil tím, že stejně jako každá poušť je krásná tím, že schovává studnu, je stejným způsobem pro mě krásná kniha Malý princ.
P.S. Pokud se chcete pobavit o knížce, něco mi vyjasnit nebo si jen popovídat, jsem tomu otevřený.
