“Vedoucí pracovníci, kteří kladou správné otázky, mohou vést své organizace efektivněji než ti, kteří se spoléhají pouze na poskytování odpovědí.”
Dovednost kladení těch správných otázek není jednoduchá záležitost. Zkusila jsem si to v rámci našeho pokusu o Action Learning a tolik mě vystresovala, abych položila otázku vhodně, že jsem nakonec žádnou nepoložila. :-)) Správný lídr ale používá otázky jako nástroj. Pomáhá mu to zapojit členy svého týmu, podpořit kreativitu a vytvořit kulturu neustálého zlepšování.
Typů otázek máme spoustu a každá z nich přináší jiný užitek. Otevřené otázky např. podporují diskusi a zkoumání; reflektivní otázky zase podněcují členy týmu k hlubšímu zamyšlení nad problémem nebo situací a objasňující otázky pomáhají zajistit, aby všichni byli na stejné vlně.
Součástí dovednosti kladení otázek je ale i naslouchání. Dovednost, kteoru v reálném světě podle mého neovládá mnoho lidí. Kniha obsahuje praktické pokyny, jak rozvíjet aktivní naslouchání, díky kterému můžeme získat vhled do problémů, kterým členové týmu čelí, a vytvořit lepší otázky, které jim pomohou najít správná řešení. Zároveň se aktivním nasloucháním buduje kvalitnější vztah.
K nácviku aktivního naslouchání navrhuje Marquardt několik technik, jako je udržování očního kontaktu, vyhýbání se rozptýlení, kladení doplňujících otázek a shrnutí toho, co mluvčí řekl, abyste ukázali, že jste jeho pohledu porozuměli. Prokázáním závazku aktivního naslouchání mohou vedoucí pracovníci budovat pevnější vztahy se členy svého týmu a vytvářet pracoviště, kde se více spolupracuje a zapojuje.
Udržujte oční kontakt: Důležitým aspektem aktivního naslouchání je oční kontakt. Ukazuje, že jste plně zaujati a soustředěni na řečníka. Je důležité udržovat oční kontakt s řečníkem po celou dobu rozhovoru, a dali tak najevo svůj zájem a zaujetí. Není nic horšího než když se bavíte (nedejbože o něčem osobním) a druhá strana krouží očima všude možně jen ne na vás.
Vyvarujte se rozptylování: Rozptýlení, jako je kontrola telefonu nebo rozhlížení se po místnosti, může být signálem, že nejste plně zapojeni do rozhovoru a nezajímá vás co vám druhá strana říká. Věnujte jim pozornost. Za mě je ideální pokud mobil není vůbec položený na stole a je někde (i s vypnutými vibracemi) schovaný. A prosím i ty hodinky ztlumit. Ty maily chvilku vydrží.
Pokládejte doplňující otázky: Kladení doplňujících otázek ukazuje, že aktivně nasloucháte a zajímáte se o to, co řečník říká. Autor doporučuje, aby vedoucí kladli otevřené otázky, které řečníka povzbudí k tomu, aby své myšlenky a názory rozvedl.
Parafrázujte to, co řečník řekl: Parafrázování toho, co řečník řekl, vám pomůže ujistit se, že jste správně pochopili jeho pohled na věc. Ukazuje to také, že aktivně nasloucháte a zajímáte se o jeho myšlenky. Shrňte vlastními slovy například to, co řečník řekl. Prokážete tím, že si navzájem rozumíte.
Poskytněte zpětnou vazbu: Poskytnutí zpětné vazby, například uznání myšlenek mluvčího nebo povzbuzení, může ukázat, že aktivně nasloucháte a že jste do rozhovoru zapojeni. Ideální je samozřejmě pozitivní zpětná vazba, která pomůže vybudovat důvěru a vztah s členy týmu.
Co mě v knize ještě zaujalo:
Technika 5 důvodů je technika kladení otázek, která se často používá při řešení problémů a analýze příčin. Tato technika spočívá v tom, že se pětkrát zeptáte na "proč", abyste pomohli identifikovat základní příčiny problému nebo záležitosti.
Začněte tím, že identifikujete problém nebo záležitosti, které chcete řešit.
Zeptejte se "proč" a zaznamenejte odpověď: Zeptejte se, proč problém existuje, a zaznamenejte odpověď. Pokud je například problémem to, že se výrobek špatně prodává, zeptejte se "proč se výrobek špatně prodává?" a zaznamenejte odpověď.
Znovu se zeptejte "proč" a odpověď zaznamenejte: Vezměte odpověď z předchozí otázky a znovu se zeptejte "proč". Zaznamenejte si odpověď na tuto otázku. Pokud například první odpověď zněla, že se výrobek neprodává dobře, protože je příliš drahý, zeptejte se "proč je výrobek příliš drahý?" a odpověď zaznamenejte.
Kroky 2 a 3 opakujte ještě čtyřikrát: Pokračujte v kladení otázek "proč" a zaznamenávání odpovědí celkem pětkrát.
Tato technika může pomoci identifikovat hlavní příčinu problému a vypracovat strategie k jeho řešení.
