LÍDŘI JEDÍ POSLEDNÍ
Uvědomila jsem si, že za celé cca tři roky jsem nepřečetla skoro ani jednu knihu o leadersipu. Buď ke zkoušce, ale ne dobrovolně. Upřímně to není to v čem bych se vyloženě chtěla vzdělávat či zlepšit nebo dokonce být lídrem, ale na popud zkoušky z leadershipu je toto má druhá kniha o “vedení” a musím říct že ta první mě bavila číst, jsem zvědavá jak to bude s touto a jak se způsoby vedení budou lišit. V knížce se také zabředává do historie Homo sapiens, kdy mám dobrý základ z knihy Sapiens (doporučuji).
MYŠLENKY Z KNIHY
Hned na první stránce je napsané “lídři se vrhají hlavou do neznáma” a “riziko je přitahuje” - to je přesně něco co já nemám ráda hehe.
Pokud se musíme chránit jeden před druhým - trpí celá skupina, ale pokud jsme jednotní v tom čeho chceme dosáhnout organizace roste.
Lídr je jako rodič, který je zodpovědný za svou dceru, dcerou je v tomto případě firma či organizace.
Kolem pole krav kroužil vlk, pokaždé, co je chtěl napadnout se k němu otočily zády a kopaly. Jednoho dne se krávy rozhádaly a každá šla na vlastní pastvinu. Vlk je tak mohl postupně zabít.
Slabí vůdci jsou ti, kteří rozšiřují výhody kruhu bezpečí jen pro své “přátele” a oblíbené lidi v teamu. Navzájem se podporují, ale nenabízí to zbylým členům teamu. - toto mi přijde, že se stalo v našem teamu, kruhy se rozdělili, sice se podporujeme v tom našem ale navzájem už ne.
Při absenci tohoto kruhu vzniká paranoia cynismus a vlastní zájmy.
Stres který v práci pociťujeme nevyplývá zas tak z práce jako takové, ale ze slabého vedení a řízení.
Méně kontroly = více stresu v práci (tady se mi to celkem liší od knihy pravidlo žádných pravidel, kdy se absence kontrole a volnost uznávala)
Proč vůbec chodíme do supermarketu když nemáme hlad? - když najdeme co hledáme, koupíme co potřebujeme dostaví se chemikálie pokroku.
S je za serotonin: chemikálie vůdcovství - víc než co jiného toužíme po respektu v našem kmeni, potřebujeme jej a hodně nám na tom záleží - toto podobné jsem cítila v prvním ročníku v Tiimi, kdy jsem chtěla za každou cenu uznání teamleadera, které nepřicházelo. Toho, kdo nejvíce pomáhá ostatním k úspěchu, skupina považuje za svého vůdce. Je zajímavé, že poměrně několik kapitol bylo věnovaných hormonům mozku, kdy jsou rozdělené na ty sobecné a nesobecké.
Cenou za vedení je vlastní zájem
Žádné výhody, požitky či benefity nejsou určené pro nás, jsou určeny pro roly, kterou zastáváme.
Budování důvěry nevyžaduje nic víc než pravdu.
V knize je zmíněno hodně logických faktů, které by měly být pro každého leadera známé, ale myslím si že se na ně velmi často zapomíná. Hlavním bodem je zde bezpečná zóna o kterou by měl leader pečovat. Avšak mi přijde role leadera velmi těžká a nic co bych si vzala na starost, vím jak občas vypadají nároky členů teamu a neni to nic lehkého, proto tu roly taky velmi obdivuju. Ale i tak přistupuji na ten volnější způsob vedení, který se mi nejprve nelíbil, ale po dočtení této knihy ho uznávám víc.
ATP, neboť co bych chtěla využít
