V současnosti USA i Evropa opět procházejí obdobím rozsáhlé hospodářské a společenské transformace – tentokrát od ekonomiky průmyslové k ekonomice kreativní. Tato transformace je založena především na lidské inteligenci, znalostech a kreativitě. V průběhu posledních dvaceti let se kreativita stala hnací silou ekonomického růstu. Dnes ve vyspělých průmyslových zemích pracuje v kreativních odvětvích ekonomiky (věda a technika, výzkum a vývoj, odvětví založená na vyspělých technologiích, odvětví věnující se výtvarnému umění, hudbě, designu, ale i profese založené na znalostech v oblasti zdravotní péče, ve financích a právu) od dvaceti pěti do více než třiceti procent pracovníků.
Kreativita je základním fenoménem lidské existence – každému lidskému jedinci je vlastní kreativní potenciál a každý lidský jedinec je či může být kreativní. Řada badatelů se v posledních letech shoduje také v tom, že (postindustriální) organizace současné doby jsou organizace založené na znalostech a jejich úspěch a rozvoj, ale i prosté přežití se odvíjejí od kreativity, inovací, objevování a vynalézavosti. Kreativita a organizační prostředí podporující kreativitu a inovace se tak staly stěžejním předpokladem úspěchu a rozvoje u organizací.
Definice:
Podíváme-li se dnes na výsledky sedmdesáti let výzkumu kreativity, najdeme v publikacích badatelů studujících kreativitu shodu v tom, že určujícími rysy kreativity jsou originalita a jistá forma prospěšnosti popisovaná jako užitečnost, přiměřenost nebo společenská hodnota.
In the box – opak – break out of the box
Myšlení lidem ztěžuje příliš velká převaha vertikálního (logického) myšlení a chaos způsobovaný tím, že jsou přehlceni informacemi, emocemi, myšlenkami a problémy a snaží se dělat příliš mnoho věcí najednou. Účinnou metodou, která napomáhá obě tyto nevýhody eliminovat, je de Bonova technika šesti myslitelských klobouků.
Tato snadná a výhodná kreativní technika řešení problémů umožňuje lidem opustit obvyklé náhledy a zažitá schémata, podívat se na řešenou záležitost z různých úhlů, vyjasnit a zmapovat svoje myšlení a ovládat je podle svého přání.
Techniku může používat jak jedinec, tak i více účastníků různých jednání a porad současně; k jejím přínosům patří:
• hraní přesně vymezených myslitelských rolí: myšlení omezuje především potřeba obrany vlastního já; pramení z ní většina chybných závěrů; myslitelské klobouky dovolují lidem myslet si a říkat to, co by si za jiných okolností v zájmu obrany vlastního já nemysleli a neříkali;
• zaměření pozornosti: prostřednictvím šesti myslitelských klobouků zaměřuje jedinec svou pozornost vědomě na jednu stránku problému po druhé; tak nedochází k myšlenkovému chaosu a může se postupně soustředit na šest různých aspektů dané záležitosti;
• snadná použitelnost: symbolická povaha šesti různých klobouků poskytuje velmi snadný způsob, jak někoho (včetně sebe) požádat, aby na danou věc změnil způsob nahlížení – aby např. přestal hovořit o negativech dané záležitosti a zaměřil se výhradně na její pozitiva;
• stanovení pravidel hry: pravidla techniky šesti klobouků jsou jednoduchá a lidé se jim naučí velmi rychle; klobouky slouží jako dohodnutý signál, který mysliteli umožňuje orientovat buď sebe, nebo druhé na určitý typ myšlení; barvy korespondují s funkcí každého klobouku:
– bílý klobouk představuje zaměření pozornosti na ověřená fakta, čísla a informace;
– červený klobouk zaměřuje pozornost na city a pocity, předtuchy a intuice;
– černý klobouk orientuje myslitele na záporné stránky a hledání toho, proč něco nepůjde;
– žlutý klobouk představuje pozitivní a konstruktivní přístup a hledání příležitostí;
– zelený klobouk zaměřuje pozornost na kreativní nápady a provokativní podněty;
– modrý klobouk představuje odstup a řízení ostatních klobouků, tj. přemýšlení o myšlení.
Z hlediska překonávání zafixovaných kognitivních mezí a podpory kreativních náhledů je zvláště důležitý způsob myšlení představovaný červeným a zeleným kloboukem.
Povzbuzením může být i porovnání vlastní kreativní produkce s produkcí dalších lidí, jestliže probíhá v přátelské, podporující, nehodnotící atmosféře.
Další cvičení příklady:
· úkol sepsat slova začínající nebo končící určitým písmenem
· úkol vymyslet všechna možná využití pro obyčejnou cihlu
· úkol vymyslet, na co všechno se dá použít ponožka
· úkol sepsat všechny charakteristiky vlastní osobnosti začínající určitým písmenem
· úkol vymyslet různé problémy spojené se založením zoologické zahrady
· úkol připravit do detailu organizaci vánočního firemního večírku
· úkol napsat povídku nebo báseň obsahující 5 náhodně vybraných slov
· úkol vymyslet, jak zlepšit vozy MHD, aby se v nich dětem a seniorům cestovalo bezpečně a pohodlně apod.
Další technikou je mentální mapování „mentální mapa je nejdokonalejším organizačním nástrojem našeho mozku... Je nejsnadnějším prostředkem, jak dostávat informace do našeho mozku a jak z něj informace dostávat ven“
Faktory podporující kreativitu organizace: kooperativní styl vedení, soudržnost mezi členy týmu (heterogenní tým je vhodný pro generování nápadů, jelikož různorodost členů týmu brání nežádoucímu skupinovému myšlení a homogenní tým lépe zajišťuje hladkou implementaci nápadů), délka existence týmu, struktura týmu.
Učení se z chyb, kreativita a inovace budou probíhat jen tam, kde členové týmu důvěřují úmyslům druhých členů, to znamená tam, kde dobře míněná akce nepovede k trestu nebo odmítnutí týmem = bezpečné prostředí.
Složení týmu – podle belbinových rolí, odborné znalosti a zkušenosti členů týmu apod.
Jo odlišnost funkcí mozkových hemisfér: každá z mozkových hemisfér je specializovaná na provádění různých kognitivních funkcí.
Levá hemisféra: postupuje digitálně zaměřuje se na detaily a analýzu, k jejím dovednostem dále patří - slova, čísla, logika, posloupnosti, linearita, seznamy.
Pravá hemisféra postupuje analogově, zaměřuje se na syntézu, obstarává celkový přehled, k jejím dovednostem dále patří – rytmus, prostorové vědomí, dimenze, představivost, denní snění, barvy, celostní vnímání.
Na počátku procesu inovace dominuje kreativita, která je později potlačena procesem implementace inovace.
Organizace, které zaměřily svou strategii na inovace, mohou uplatňovat změny a novinky vytvořené a případně i vyzkoušené jinde (inovace napodobovací) nebo mohou uskutečňovat myšlenky a nápady zcela nové (inovace originální). K tomu, aby organizace mohla dosahovat inovací originálních, je nezbytná poměrně značná míra kreativity a to jak individuální, tak i týmové a organizační.
ATP:
Kniha byla opravdu nabitá informacemi ohledně kreativity i inovací na úrovni jednotlivce i organizace. Zjistila jsem, že některé věci už znám a aplikovala jsem je (myšlenkové mapy, Belbinovi role v projektu…) (nejen) v týmu jsme navíc zkoušeli další úkoly typu asociace slov apod. Odnáším si jak teoretický základ z tohoto tématu, tak i techniky (6 klobouků apod.), které chci vyzkoušet v rámci projektu, ale i sama. Uvědomila jsem si také, jak důležité je podporovat kreativitu v týmech a že bych ráda zařadila například nějaké takové aktivity do aktivity na TS. Také bych chtěla využít tyto informace v rámci vymýšlení kontentu na sociální sítě například v projektu SERENE, jelikož je někdy těžké vymýšlet pořád něco nového.
