Kraď jako umělec
Když se podíváme na knihu "Kraď jako umělec" Austina Kleona očima studenta, dostáváme se k přístupu kreativity, který je trochu netradiční, ale nesmírně osvobozující. Kleon nám v podstatě říká, že všechno už bylo jednou řečeno, uděláno nebo vytvořeno, a to, co děláme my, je jen další vrstva v nekonečném koloběhu inspirace a reinterpretace. To je pro mě, jako studenta, docela uklidňující. Nemusím se trápit hledáním té naprosto originální myšlenky, která nikdy předtím nebyla objevena. Místo toho můžu vzít to, co se mi líbí, co mě inspiruje, a udělat to po svém.
Kleon mluví o tom, jak omezení může být tou nejlepší věcí pro naši kreativitu. To mi připomíná, když máme ve škole zadání s určitými pravidly nebo omezeními. Na první pohled to může vypadat jako překážka, ale ve skutečnosti nás to může dovést k mnohem zajímavějším a originálnějším řešením, než kdybychom měli úplnou volnost. Jako když máme omezený rozpočet na studentský projekt a musíme být opravdu kreativní s tím, jak zdroje využijeme.
Další bod, který Kleon zdůrazňuje, je, že bychom měli být "chytrými zloději". To neznamená, že bychom měli jít a kopírovat práci někoho jiného. Spíš jde o to být inspirováni prací jiných lidí a pak ji přetvořit v něco nového, co odráží naši osobnost a náš pohled na svět. Je to jako když v seminární práci citujeme různé autory: bereme jejich myšlenky a dáváme je do kontextu našeho vlastního argumentu.
Přístup "dělej svou práci každý den" je pro mě jako studenta klíčový. Nejde o to, abych každý den napsal mistrovské dílo. Jde spíš o to, abych byl v pravidelném procesu a neustále pracoval na svém řemesle. Toto pravidelné úsilí vede k postupnému zlepšování a dokončení projektů, které by jinak mohly zůstat nedokončené.
A konečně, Kleonova myšlenka, že inspirace často přichází během práce, je něco, co jsem si už mnohokrát ověřil na vlastní kůži. Kolikrát jsem začal na něčem pracovat s pocitem, že nevím, co dělám, a pak se najednou objevila jiskra inspirace a všechno se dalo do pohybu.
"Kraď jako umělec" je takovým připomenutím, že být kreativní neznamená vytvořit něco z ničeho. Jde spíš o to, jak umíme spojit věci, které už existují, a udělat z nich něco, co má pro nás smysl. Jako student jsem neustále v procesu učení se od ostatních, sbírání inspirace a hledání způsobů, jak to všechno dát dohromady , aby to vyjadřovalo, kdo jsem. A to je vlastně docela vzrušující cesta.
