Koučinkem k dosažení úspěchu
Autor: Jack Canfield, Peter Chee
Proč právě tato kniha?
Knihu jsem si vybral primárně kvůli tomu, abych ještě posunul své koučovací dovednosti, které chci následně aplikovat v praxi ve firmě, se kterou se na koučovacím workshopu domluvíme – chci, aby to bylo co nejkvalitnější. Mým dalším hnacím motorem bylo navázání na knihu Koučování od Johna Whitmora, takže chci ještě více prohloubit své dosavadní znalosti. Také si uvědomuji, že potřebuji mít alespoň pět bodů v bance esejí pro splnění předmětu Profesní koučování.
Má hlavní PROČ:
- Prohloubit své znalosti o koučování.
- Stále se zlepšovat a posouvat v dovednosti koučování.
- Naučit se co nejlépe otázkovat a následně to aplikovat do praxe – mám výbušný charakter, takže se více uklidnit a zaměřit se primárně na to, aby mé otázky posouvaly mé kolegy.
- Lépe pochopit, jak koučování v praxi funguje.
Co mi kniha dala:
V knize jsem se dozvěděl o základních principech koučinku, která nám říkají, co je nutné jako kouč dělat a naučit se, abychom byli dobří v tom, co děláme a přinášelo to své ovoce. Zajímavou částí bylo také rozebrání modelů, které asi nejvíce prohloubily mé znalosti v této oblasti.
Velké uvědomění přišlo už na začátku knihy, když jsem četl o důvěře v lidský potenciál dosáhnutí výjimečnosti. Sám jsem v některých věcech velký „sólista“ a začínám věci s myšlenkou, že nejlépe si přece vše udělám sám. Tato myšlenka se mi díky TA začala velmi rychle rozplývat, protože podnikání ve větším měřítku zkrátka nejde, pokud je na to člověk sám. Během této části jsem se znovu ujistil v tom, jak je důležité věřit v druhé. Každý z nás je přece ORIGINÁL a koučování nám jen pomáhá tento potenciál odhalit. Vidím v tom obrovský užitek na manažerských a jiných vůdčích pozicích. Myslím, že nemusím ani zmiňovat, jak pozitivní dopad to má na motivaci našich spolupracovníků a na vztahy obecně. Zároveň v tom vidím obrovský užitek při tvorbě CRM databáze o svých kolezích.
„Doménou vědomostí je mluvení a privilegiem moudrosti je naslouchání.“
Co je vlastně koučink?
„Koučink je, zjednodušeně řečeno, proces, při němž kouč své svěřence přivání k určitým řešením prostřednictví efektivního naslouchání, kladení správných otázek, zpětné vazby, pochval a nepřetržité podpory. Snaží se v nich podnítit spoluúčast a přimět je k převzetí zodpovědnosti za jejich činy na cestě za realizací vytyčených cílů.“
Tento úryvek z knihy jsem zkrátka nemohl ve své eseji vynechat. Co mě na něm tak zaujalo? Především pochvaly a nepřetržitá podpora. Proč právě tyto dvě věci? Protože to je přesně to, co mě samotného pohání. Miluji, když mě někdo pochválí za odvedenou práci a zároveň potřebuji, abych cítil neustálou podporu, abych byl co nejvíce efektivní. Jsem šťastný člověk, protože právě těmto věcem se mi mnohdy dostává, a to jak z pohledu mé rodiny, tak koučů nebo mých nadřízených v práci. Vidím v tom obrovský potenciál do budoucna a rozhodně to je jedna z věcí, kterou začnu pořádně aplikovat do praxe!
„Koučink plodí zodpovědnost a zodpovědnost plodí úspěchy.“
Můj subjektivní názor na koučink je takový, že je to nepostradatelná součást osobního růstu a leadrshipu. V osobním růstu mohu koučink aplikovat na sebe samotného a vlastně koučovat sám sebe – jestli dělám správná rozhodnutí nebo směřuji opravdu tam, kam chci. V leadrshipu má nepostradatelnou roli v tom slova smyslu, že můžeme díky koučinku vzbudit v lidech motivaci, nadšení pro práci a vlastě popostrčit koučované tak, aby v sobě našli vlastní potenciál.
„Rozkazování vede k poslušnosti, nikoliv k oddanosti.“
Jak se ptát na správné otázky?
Pro kladení těch správných otázek je důležité znát odpovědi na tyto základní otázky:
- Kam?
Musíme přesně vědět, k čemu směřujeme – kam jdeme.
- Proč?
Musíme vědět, proč tam chceme dojít – za jakým účelem?
- Co?
Musíme vědět, co jsou ty správné otázky.
- Jak?
Musíme vědět, jak se ptát.
- Kdo?
Musíme vědět, koho se ptáme.
- Kdy?
Musíme vědět, kdy se ptát.
Hlavní myšlenky:
První část: Principy koučinku
V knize je vypsaných celkem 30 principů, jak správně koučovat. Já jsem si z toho vybral jen pár z nich, které mě nejvíce ovlivnily.
1) Duch koučinku
Základní principy, na které je nezbytné klást důraz během koučování jsou:
- Věřte v lidský potenciál dosáhnout výjimečnosti.
- Podmínkou naplnění je zvyšování hodnoty ostatních.
- Objevte v lidech to nejlepší a nechte je vést.
- Uplatňujte vliv a nikoliv postavení.
- Radujte se z výzev a flexibility.
- Když pomáháme růst ostatním, rosteme i my sami.
- I kouč potřebuje kouče.
Z těchto principů více rozeberu hlavně Objevte v lidech to nejlepší a nechte je vést. Mou největší příležitostí, kde si koučování vyzkoušet je při práci na projektu Holy Smoke, kde pracuji se Štěpou a Ottíkem. Kluci v sobě mají obrovský potenciál a já už za tu dobu vím, v čem spočívá, ale uvědomuji si, že musím na kluky převádět více odpovědností a nechat je vést, aby se mohli i oni sami realizovat – to jsem doposud dost zanedbával a chci na tom co nejvíce pracovat. Třeba v Ottíkovi často vidím, že potřebuje více pracovat na nějaké oblasti, kterou bude mít nastarost jen on. Má dost podobný charakter jako mám já sám a tudíž vím, že potřebuje více prostoru. U Štěpy je to trochu jiné. U něj zase vím, že je dost týmovým hráčem, který zase více preferuje společnou práci na úkolech. U obou kluků se mi ale potvrdilo, že jsou skvělí lídři.
Dále mě zaujal princip Když pomáháme růst ostatním, rosteme i my sami. Opět to vztáhnu na práci u nás v projektu Holy Smoke, ve kterém se vzájemně obohacujeme o nově nabité znalosti a zkušenosti. Za rok práce na tomto projektu to nás všechny neskutečně posunulo a „zmoudřeli“ jsme v tom, že tvorba vlastního projektu není vůbec žádná sranda…
2) Kladení otázek a zvědavost
Pro správné kladení otázek jsou principy, které úzce souvisí se zvědavostí, protože zvědavost jako taková v nás vytváří motivaci k tomu dozvědět se něco nového. Mezi tyto principy patří:
- Zvědavost podnítí vašeho ducha – zvědavost vychází z vědomí, že něco nevíte, ale chcete to vědět, protože víte, že to stojí za to vědět. Kdybyste si mysleli, že už to víte, pak by to ve vás nevzbudilo zvědavost – můžeme ji aktivovat formulováním otázek.
- Klaďte otázky, které klientovi dávají svobodu a umožňují mu podílet se na řešení problémů – po všech otázkách položených koučem by se měl koučovaný cítit svobodný, což znamená, že jeho odpověď nijak neomezíme. Zároveň by měl být v pozici, kdy se podílí na řešení problémů a kdy má prostor pro seberealizaci.
- Vyhněte se hodnotícím otázkám a radám – je důležité, abychom byli v pozici kouči nestranní a jednat BEZ EMOCÍ ke koučovanému. Neměli bychom zasahovat do jeho rozhodování, a naopak ho nechat, aby za úkol převzal odpovědnost a došel si ke správnému řešení sám – samozřejmě stále za podpory kouče.
- Účinné otázky vedou k řešením.
- Kladení výjimečných otázek vyžaduje praxi – správné kladení otázek se nedostaví hned. Je třeba usilovného tréninku, kterým toho docílíme. Takže jak říkal soudruh Lenin: „Se učit, se učit, se učit.“
Druhá část: Model situačního koučinku (MSK) Mysl kouče
1) Šest paradigmat situačního koučinku
„Geniální kouč ví, jak hladce přecházet z jednoho konverzačního paradigmatu do druhého, tak, aby co nejlépe vyhověl potřebám situace a dosáhl optimálních výsledků.“
Následující otázky situačního koučinku mají za cíl poskytnout základní sadu kvalitních otázek, na které se můžeme koučovaného ptát. Je důležité si je projít v rámci přípravy na kočování – NE během koučování samotné! Jsou jen vodítkem k tomu, abychom podle nich vymyslely takové otázky, které budou na koučovaného sedět nejvíce.
