Důvod přečtení:
Před delší dobou jsem četl koučování od Whitmora a nadchlo mě tak, že jsem se k němu několikrát vrátil. Zajímal mě ale další pohled na stejnou věc od někoho jiného.
Myšlenky knihy:
Koučink a vzdělávání - kouč může sloužit pro navyšování efektivity nějakých úkolů. Takováto pozice bude i pro podnik velmi užitečná a může pomoct s hromadou práce. Nojo, ale dalo by se přidat víc. Pokud se totiž kouč bere jako součást vzdělávání jednotlivců ve firmě, tak to přidá celému koučování nový rozměr. Kouč jako takový se v tu chvíli musí více zaměřit na jednotlivce a ne na úkoly. To poté může navýšit oblíbenost koučování, což samo o sobě může mít pozitivní výsledky v rozvoji lidí ve společnosti. Dál to ale zásadně navyšuje hodnotu lidí, což se dá brát jako jedna z nejzajímavějších investic. Lidé poté nejen, že pracují lépe, ale i nadále se v činnostech zlepšují.
Podpora ala terapeut - kouč sice není primárně terapeut a neměl by tudíž řešit psychické problémy netýkající se fungování ve firmě. Pokud ale kouč začne rozdávat koučovaným podporu i v tématech netýkajících se přímo toho co je potřeba řešit, tak dosáhne několika pozitiv. Jako první zmíním důvěru, která se při podpoře u některých citlivějších témat prohlubuje násobně více, než u běžně pracovních témat. To pak samozřejmě vede k efektivnějšímu koučování. Dále to vede koučovaného k hlubšímu pochopení sama sebe, což je samo o sobě zásadní krok v rámci seberozvoje a navíc to později vede ke snazšímu procesu seberozvoje i v jiných oblastech.
Kouč a očekávání - jednoduše řečeno ne, kouč by neměl mít očekávání na koučovaného. Obecně zbavení se očekávání u všech lidí vede pozitivním směrem. To ale u kouče platí ještě několikrát, protože očekávání negativně neovlivňuje jen jeho, ale i koučovaného. Očekávání vede pouze k frustraci kouče i koučovaného. Žádný kouč si není schopen nastavit očekávání o koučovaném tak, aby plně souznily s koučovaným. To poté znamená téměř jisté nedosažení těchto očekávání a koučovi to pak může připadat, jako že koučovaný dělá něco špatně. Koučovaný poté dostává negativní zpětnou vazbu i přestože daným očekáváním nemůže rozumět.
Vývoj kouče jako osoby - když uvidíte rozvoj spousty lidí přímo před vašima očima, tak se na tom můžete naučit opravdu hodně. Člověka nikdy nemůže napadnout každá varianta, každé řešení, každý směr rozvoje. Pokud ale pouze sleduje a naslouchá ostatním, tak získá daleko více než kdyby se nad tím snažil přemýšlet sám. To tedy znamená, že při procesu se přirozeně vyvíjí všechny zúčastněné strany.
Praxe:
V této knize už pro mě byla většina informací a hlavně principů známa právě od Whitmora. Sem jsem tedy vypsal jen to co mi přišlo jako dodatek toho co jsem znal.
První a poslední myšlenku už jsem v podstatě věděl, ale detailně jsem si jí uvědomil. Dál ji teda budu aplikovat stejně, ale už ne jen intuitivně.
Podpora lidí je pro mě docela náročná, ale již jsem si ověřil, že pokud do toho opravdu jdu, tak to získá přesně ta pozitiva, která jsem vypsal. Navíc bych ze zkušeností ještě připsal, že to koučovi přináší dobrý pocit, když je schopen ulevit stresu, nebo špatným emocím koučovaného.
Očekávání jako takové už od Whitmora vím, že nemám jako kouč mít. Tady jsem ale pochopil stejnou věc z trochu odlišného pohledu.
