O čem kniha je?
Kniha celá stojí na myšlence překonávání komfortní zony, čili překonávání starých jistot. Považuje jí za kriticky nutnou a pokud se nepraktikuje, tak to považuje za negativní jev.
Co mi kniha přinesla?
Kniha mi nepřinesla principiálně nic nového. Celá se točí okolo jedné myšlenky, což by nemuselo být na škodu, ale na všechny ty myšlenky už jsem narazil jinde. Obecně bych řekl, že pro základní pochopení tématiky, je knížka vcelku vhodná. Pokud už ale člověk tuto tématiku prošel jinde, pak kniha nenabízí, nic zásadně důležitého a nového.
Praxe s touto tématikou
Pozitiva takového smýšlení
Projekt Rychlotesty, jehož jsem byl součástí, se jednou opravdu příkladně řídil myšlenkou překonání komfortní zony. V rámci marketingové kampaně se vydala část týmu se svou kůží na trh a šli obdarovat naší cílovou skupinu (což byli zdravotníci), na základě čehož jsme chtěli si vybudovat vztah s potenciálními klienty. Byl to postup u kterého bylo potřeba překonat komfortní zonu protože šlo o přímý kontakt s potenciálním zákazníkem v jeho prostředí. To ve výsledku vedlo k zisku několika zákazníků, což potvrdilo, že tento krok byl správný. Navíc celý proces probíhal v klidu a v zásadě jsme zjistili, že se nebylo čeho bát.
Skepse k takovému myšlení
Nesouhlasím s tím, že by tento způsob myšlení byl vždy ten nejlepší a že by opačný způsob myšlení byl negativním jevem. Jako příklad uvedu zkušenost z jednoho z prvních BG. Se svým BG týmem, jsme do toho šli přesně s tímto způsobem myšlení, což konkrétně znamenalo, že jsme se rozhodli zadavateli sdělit problémy v jeho návrhu a plánu, protože jsme věřili, že to je nejlepší způsob jak celý zadaný úkol vyřešit nejlépe, nejrychleji, nejefektivněji. Všichni měli obavu toho, jak to zadavatel přijme, rozhodli jsme se ale překonat komfortní zonu a zkusit to. To ale vedlo ke ztrátě zadavatele jako zákazníka a k finální prohře celého BG. Jak je vidět na tomto příkladu, tak ne vždy je výhodné smýšlet pouze tímto způsobem. Je potřeba také zhodnocovat rizika a myslet kriticky. Tady na tomto příkladu se dá sice poukázat, že jsme se z toho mohli poučit a že to stejně bylo přínosné. Jenže poté jsme si vyhodnotili, že ušlá příležitost byla příliš vysoká a že cesta konzervativnější by nás posunula více a přinesla by nám více užitku.
Navíc bych ještě dodal že užitek, jakožto trnaspersonálně neporovnatelný prvek lidského bytí, sám o sobě vyvrací, že by toto smýšlení u každého člověka nutně vedlo k jeho zvýšení.
