Knihu Jak získat a ovlivnit téměř každého jsem si přečetl kvůli potřebě posunout se v oblasti komunikačních dovedností. Nejen v rámci týmu a prezentací, ale i zákaznických schůzek vnímám, že je prostor kam se posouvat ve verbální interakci na venek.
V knize je popsáno několik technik pro získávání lidí. V první řadě je velmi pečlivě sděleno, že je často podstata komunikace v nás jako komunikujících subjektech.
Kniha je rozdělena na dvě části:
1. Zastavte se a pochopte
Kniha začíná snahou poukázat na to že bychom měli pochopit lidi kolem nás. Lidé nejsou stroje a tudíž je nemůžeme spravit, můžeme ale změnit způsob komunikace s nimi. Častým problémem je u lidí tzv. SNS – syndrom nedostatečného sebeuvědomění, které se projevuje doplňováním vět protějšku, nenasloucháním a skákáním do řeči. Trpí tím každý člověk, je to nepříjemné když to někdo dělá nám, tak si požádejme o zpětnou vazbu, abychom se mohli posunout a zlepšit svoje naslouchací schopnosti. Pokud se člověk nechce změnit, je jako žárovka, musíme najít správný vypínač (způsob komunikace) tak abychom s ním mohli komunikovat.
Děje se nám to co tolerujeme = pokud mlčíme vyjadřujeme svůj názor. Je tedy důležité vyjadřovat věci, které mají význam nahlas a srozumitelně.
Dalším skvělým poznatkem je ponižování. Ponižovat lidi je důkaz naší slabosti, neukazuje to naši sílu. Naše síla se projevuje tím že dokážeme přijmout zpětnou vazbu a že ji dokážeme dát. Je těžké dokázat podpořit člověka, ale má to za následek skvělý posun v rámci vztahu mezi lidmi.
Při vystupování na veřejnosti či kdekoli jinde se nemusíme zalíbit všem a nikdy to tak nebude. Je to jen pro silné povahy, ale o to více dobrých budeme mít v našem okruhu.
Poslední informací, která se dá krásně využít je bezpochyby investice. Neměli bychom být lhostejní. Pokud budeme umět investovat čas do druhé strany vrátí se nám to jen pozitivně. Ideální je to u budování vztahů se zákazníkem nebo členem v týmu. Jestli Budeme schopni naslouchat vytvoříme si pevnější pouto.
2. Pokračujme
Ve druhé části se zaměřujeme na získávání pomocí malých změn v komunikaci. S tím se pojí očekávání od druhých, které by mělo být v rámci reality, nezávislé na stresu.
Nehasit co nás nepálí je přístup, který si odnáším z knihy, jež mi dovoluje soustředit se na hledání řešení v rámci toho co v realitě můžu pomoci vyřešit. Druhou možností pochopení je, že nemám zapotřebí řešit konflikty, nedostatky nebo jiné negativní věci, které mě mohou ovlivnit. Ty věci které se mě netýkají bychom neměli řešit abychom nezměnili výstup pro obě strany.
Autor popisuje příběh se Markem, ke kterému nemá kladný vztah. Marek je otravný podle autora, ale v průběhu děje si neuvědomuje, že Marek je taky osoba se svými potřebami. Po rozhovoru s Markem dojde k uvědomění, že autor měl špatný přístup k Markovi. Ten se pokusí změnit a vnímání jeho osoby se obrátí a může s ním vést klidnou konverzaci bez stresu. Navazuje na to ochota se mýlit a nebýt zatvrzelý ve své pravdě. Často to působí neomezeně a díky změně dojde k ulehčení získání člověka.
Flexibilita při jednání má za následek další nepřímý tlak na objekt, se kterým hovoříte. Změnit přístup k osobám na druhé straně s potká s velkolepým úspěchem. Jen si představme, jak by se nám hovořilo s osobou, která navazuje přesně jak nám to svědčí.
Obecně používaná úcta je ve dnešním světě vzácná. Při představě, že nám člověk naslouchá a snaží se pochopit problematiku naší skepse, nám může vnášet pocit bezpečí a uznání. Snaha pomoci by měla být soucitná. Nejlepším aspektem je naznačit co se povedlo a co by bylo ještě lepší.
ATP:
Převádění poznatků do praxe jsem dělal nevědomě před četbou knihy. Faktor, který používám stále je potlačení emocí při dialogu. Měli bychom se zaměřovat na faktické argumenty, ne na argumenty v afektu nebo emočně zabarvené. Při sledování ostatních na TS poslouchám a vstřebávám jejich přístup, tak abych reagoval neutrálně, což se pojí s flexibilitou naslouchání a následným argumentováním. V týmu převažuje horizontální komunikace, do které se dá promítnout investování. Dal jsem si čas na 1v1 a mění to přístup ke mně, ale i můj přístup k ostatním a dík tomu se cítím čím dál lépe v týmu. Nehasím co mě nepálí a rozmýšlím kde je má působnost a kde ne, díky tomu nejsem zahlcen informacemi.
Kniha je pojatá velmi konkrétně. Autor předává ponaučení pro každodenní komunikace na osobní i profesní úrovni. Na konci každé kapitoly jsou návrhy na ATP a na zlepšení skillu probraného v dané kapitole. Doporučuji přečtení každému, který by chtěl posunout týmovou komunikaci a osobní komunikaci.
