Úvod
Knihu Inner game jsem si vybrala jelikož jsem se chtěla zlepšit v managementu a vedení lidí. Mám problém udržet tým, jelikož jsem často ráda když zvládám sebe. Inner game mi přišla ideální knížkou do mého managementového začátku a plně splnila mé očekávání.
Inner game
Na začátku si jen stručně řekneme něco o Inner game jako takové. Jde o metodu, ve kterém figuruje první a druhé já. Znáte to, takové ty hlásky ve vaší hlavě, které vám občas pomáhají a občas našeptávají, že tahle vaše hláška byla absolutně nejtrapnější hláškou historie lidstva. Proč by ale tyto hlasy měly být dva? Jde o jeden naučený a jeden niterný, ale teď podrobněji dle Ondry Zákory v kooperaci s panem Gallweyem:
“První já - Hlas, který sděluje příkazy a hodnotí podávaný výkon. Všechno zná a nedůvěřuje druhému já. Drží nad námi kontrolu a řídí nás dle naučených postupů. Jedná se o náš kritický hlas.
Druhé já - My sami. Představuje vnitřní potenciál člověka, všechny využívané a nevyužívané schopnosti, včetně schopnosti učit se a rozvíjet vrozený talent. Znali jsme ho, když jsme byli dětmi.”
Název “Inner game” vznikl kvůli tomu, že svádíme boj sami se sebou, tudíž uvnitř nás. Jde o to jak spolu komunikujeme a jak vnímáme sebe/svět/problémy/práci. Cílem Inner game je opírat se zásadně o náš přirozený hlas, tedy druhé já a první já vědomě pozorovat, ale nedbát na jeho řeči.
Soustředění a naslouchání
Věc která mě v knize obzvlášť zaujala byla kapitola o soustředění, jelikož s ním mám často problém. Byly v ní zmíněný dvě rovnice:
Moc velký úkol = frustrace
Moc lehký úkol = nuda
A také zásadní uvědomění, že stres = malé soustředění. Často při práci myslím na jiné věci a tím se moje efektivita výrazně snižuje, ráda bych více vědomě pracovala s rušivými myšlenkami a postupně se naučila více soustředit.
Random reminder: není dobré se ztotožnovat s prací, můžu být charakterově úplný opak. (nudná práce neznamená, že jsem nudný člověk)
Dalším zásadním uvědoměním byla část o naslouchání. Asi každý z nás v určité míře konverzuje sám se sebou i když se s někým zrovna baví - hodnotí co člověk říká, tvoří si názor, připravuje si odpověď… No v tomhle případě se o naslouchání rozhodně nejedná, ale to jsem již věděla a pracovala na tom. No ale co když tohle dělá 15 lidí na business meetingu když se řeší téma finance? Je v tom bordel a často lidé mluví jak kdyby každý byl v jiné debatě. Na tomto bych u nás v týmu ráda zapracovala. Akční krok: začnu u sebe a když to budu v týmu pozorovat řeknu to nahlas.
Random reminder2: ve společnosti je běžný názor že práce nerovná se zábava, dokazují to například tyto dvě přísloví:
“Bez práce nejsou koláče.”
“Když najdeš práci co tě baví, už nikdy v životě nebudeš pracovat.”
Druhé mě opravdu zaujalo, protože sama jsem několikrát narazila na tvrzení, že to že si doma maluju přece není práce. A ejhle ona je a já už si za tím teď budu vesele stát.
Na závěr nesmím zapomenout techniku stop, která mi určitě pomůže v uvědomování si mých výše zmíněných neřestí.
Technika STOP:
Step back - krok zpět
Think - přemýšlet
Organize your thoughts - uspořádat myšlenky
Proceed - jednat
Závěr
Kniha mě opravdu bavila a mnohé jsem si z ní odnesla, moc se mi líbilo jak bylo vše názorně ukázané na příkladech z reálného světa a zkušeností autora. Dále někdy musím zkusit techniku pana Gallweye udělat turnaj a nechat postoupil ty co v daném kole prohráli:-)
