Flow
Autor: Mihály Csikszentmihalyi
Proč právě tato kniha?
Když jsem si knihu vybíral, tak se mi hlavou honilo hned několik otázek. Jednou z nich byla například ta, že nemám nejmenší ponětí, jestli jsem byl někdy v tom správném flow. Dalšími otázkami byly: „Jak bych se mohl dostat do flow co nejčastěji v průběhu mé práce?“ nebo „O kolik bych mohl být efektivnější, kdybych se dokázal dostat do flow kdykoliv, když zrovna pracuji nebo dělám něco prospěšného?“. Přemýšlel jsem také nad tím, že nejsem úplně klidný člověk a během práce se nechám velmi snadno vyrušit, a právě tomu bych chtěl umět co nejlépe vzdorovat. Četl jsem už knihu Hluboká práce, takže bych rád, propojil nějaké myšlenky získané z této knihy a díky tomu věděl, jak co nejefektivněji strávit pracovní čas. Nebylo to pro mě snadné rozhodování, protože bych měl podle svého reading programu číst jiné knihy, které se věnují projektovému řízení nebo motivaci, ale usoudil jsem, že chci být nejdřív pevný v základech a až poté se věnovat věcem, které bych měl aktuálně řešit.
Co mi kniha dala:
Kniha Flow popisuje to, co je to stav FLOW a jak ho lze dosáhnout. Flow = stav, ve kterém se člověk každou částí svého „já“ zaměřuje na činnosti, které jsou soustředěné na cíl a jsou na nebo trochu za hranicí našich možností. Je to stav, který nastane, když se schopný člověk setká s výzvou a o tuto výzvu se nadále zajímá. Ve flow je typické, že dotyčný nevnímá své okolí a intenzivně se soustředí na vyvíjenou aktivitu. Zároveň v tom pravém flow nemáme ani pojem o čase, protože jsme plně soustředění na danou činnost. Není vůbec snadné v takovém stavu vydržet, protože stačí jen nepatrný rušivý element a ze soustředěné aktivity můžeme snadno vypadnout. Následný obrázek nám krásně ukazuje režim flow a dva faktory, které mají velký vliv na jeho udržení (Anxiety = úzkost, Boredom = nuda).
Během poslechu audio knihy jsem se několikrát zamyslel nad tím, kdy jsem byl ve stavu flow. Přišel jsem na to, že to opravdové flow jsem zas tolikrát nezažil, což je způsobené nejspíš mou roztěkanou povahou. Uvědomil jsem si, že je třeba se o to snažit, protože v takovém stavu se udělá nejvíce práce a zároveň je to velmi kreativně strávený čas. Během mého rozjímání nad situacemi, kdy jsem byl ve flow mě napadaly například mé plavecké tréninky, situace, při kterých jsem měl možnost s někým soupeřit, ale také práce v našem týmu, projektu nebo při psaní esejí. Uvědomil jsem si, že nejpodstatnějším kritériem k dosažení takového stavu je práce na něčem, co mě naplňuje a v čem vidím smysl. Přišel jsem také na to, že do částečného flow jsem se dostal i v průběhu některých mých brigád, když jsem třeba pracoval na chmelu nebo v Londýně jako barista – dělal jsem monotónní činnost, kterou jsem po zaškolení dělal úplně automaticky, takže se má mysl nesoustředila na nic jiného než jen na tu stejnou aktivitu. Musel jsem se spolehnout jen sám na sebe s tím, že jsem měl neustále na paměti, že nesmím nic pokazit, jinak by to úplně rozhodilo mou efektivitu. Takové chvíle byly okamžiky, které mě v průběhu práce nejvíce odměnily. Naučil jsem se nechybovat a soustředil jsem se pouze na správné odvedení práce. Mrzí mě, že jsem to v té době ještě tolik nevnímal, protože bych třeba mohl z částečného flow docílit úplného, ale teď zpětně to jsou pro mě cenné zkušenosti.
Když je stav flow přerušen, tak nějakou chvíli trvá, než se do něj můžeme znovu dostat. Proč? Protože se musíme znovu naladit na tu správnou vlnu a počkat, až rušivý element odezní. Přerušení flow se snažím vnímat růstově, a to především kvůli tomu, že v tom vidím skvělý trénink na znovu obnovení tohoto stavu. Každý z nás bude nepochybně častokrát takto vyrušen. Může se stát, že soused začne vrtat poličky nebo se objeví nějaká neodkladná záležitost, kterou je nutné asap vyřešit. Zkrátka ne každý z nás bude mít permanentně možnost pracovat například jako Carl Gustav Jung, o kterém se v knize Hluboká práce píše, že jezdíval pracovat na své letní sídlo daleko od civilizace. Dnes je již jiná doba a já vnímám jako svůj největší rušivý element svůj telefon, na který neustále chodí různá upozornění, která nás v danou chvíli snadno vyruší – doporučuji mít během práce svůj telefon v jiné místnosti nebo ho alespoň co nejvíce ztišit.
Jak bych se mohl častěji dostat do stavu FLOW?
Požadavkem pro takový stav je, aby úkol nebyl příliš snadný, ale ani příliš obtížný. Například běžné domácí práce mi nedávají moc prostoru pro vytvoření flow, protože jsou příliš snadné a člověk se u nich nemusí tolik soustředit. Mám pocit, že pro dosažení takového stavu je zapotřebí, abychom se v dané činnosti měli možnost vzdělat, něco nového se přiučit a mít za odvedenou práci zodpovědnost. Jako skvělý příklad vidím prezentování naší dýmky potenciálním zákazníkům. V takových situacích se cítím naprosto skvěle, protože nabízím něco, za co bych dal ruku do ohně, rozumím každému kousku, který se na dýmce nachází, jde mi o to, abych potenciálního zákazníka co nejvíce upoutal a zároveň vím, že se můžu mnohým věcem přiučit.
Stav flow vyžaduje určitou úroveň dovednosti / obtížnosti a postupným zvyšováním vlastních dovedností se můžeme přiblížit k budoucím hlubším stavům flow. Je třeba se ponořit do náročnějších činností a dokončit je. Flow nyní vnímám jako stav, který občas přijde v situacích, které jsou srovnatelné nebo trochu náročnější než mé aktuální skilly (tudíž nejčastěji u výzev, které před sebou mám), a na kterých bych měl pracovat s chutí a radostí. Také je třeba, aby nás nezdržovaly jiné nedostatky, jako například osobní problémy nebo jiné negativní vlivy – tento bod se mi pojí s knihou Pravidla úspěchu, kde Jack Canfield popisuje, jak je pro dosažení našeho cíle potřeba, abychom měli vyřešené veškeré naše osobní issues. Osobně cítím, že se musím zlepšit v absorbování nových znalostí z různých zdrojů (přestat se některým bránit – myslet růstově), abych mohl dosáhnout stavů flow ve většině oblastí.
Závěr:
Kniha mě velmi mile překvapila v tom, jak mi prohloubila mé znalosti o flow. Došlo mi, že jde o něco, co můžu sám v sobě vyvolat a může mi to výrazně pomoct ve všem, co dělám – jen se tomu nesmím bránit. Musím říct, že stále více objevuji kouzlo audioknih (sice už nemám moc prostoru k poslouchání mých oblíbených písniček, protože věnuji čas ještě podcastům, ale stojí to za to). Co už se mi tolik nelíbilo je to, jak někteří autoři zbytečně natahují své knihy. Mám pocit, že se předhánějí v tom, kdo bude mít víc textu o něčem, co jde napsat mnohem stručněji a tato kniha není výjimkou.
Už se těším, až znalosti získané z této knihy vyzkouším při psaní mé bakalářské práce. Myslím, že právě díky BP budu mít ještě mnoho příležitostí se do stavu flow ponořit, protože je to pro mě výzva na téma, které mě zajímá, ale zároveň přesahuje mé aktuální dovednosti.
Knihu bych doporučil právě těm, kterým vadí, když se nedokážou 100 % soustředit na práci a mají zájem se dozvědět více informací o stavu, na kterém je závislá většina všech workoholiků.
