Faktomluva
Kniha od autorů Roslingových je velmi náročným čtením, které dává svět do momentálně ne příliš populární perspektivy. Většina populace žije v domnění, že svět, ve kterém žijeme se neustále zhoršuje. Toto dílo nám skrze nespočetné množství dat (čerpaných ze světové banky a OSN) ukazuje pravou tvář vývoje lidstva a naší planety.
Kniha zdůrazňuje, že mnohé ukazatele lidského života, jako je délka života, dětská úmrtnost a gramotnost, se zlepšují, což je v kontrastu s pesimistickými představami o stavu světa. Právě dětská úmrtnost představuje ideální faktor měřitelnosti rozvoje jednotlivých zemí. Děti jsou totiž velmi citlivé a křehké bytosti, tudíž pokud je jejich úmrtnost nízká, tak to znamená, že je v dané zemi pravděpodobně zavedena kanalizace, dostatek pitné vody a pravděpodobně dostupná medicína alespoň v částečném měřítku.
Důležitou myšlenkou celé knihy je přenastavení vnímání světa pouze ze dvou perspektiv (nejčastěji na země rozvojové a rozvinuté). Místo toho Rosling rozděluje svět do 4 příjmových kategorií.
1) Příjem 1$ denně – děti nosí bosé vodu, sbírají dříví na podpal a každý den se jí stejné jídlo. Pokud někdo onemocní, tak s největší pravděpodobností zemře. Hovoříme zde o extrémní chudobě. (1 miliarda populace)
2) Příjem 4$ denně – možnost nakoupit základní potraviny, děti chodí v botech, spí se na matraci, možnost koupě léků, stále velká nejistota. (3miliardy populace)
3) Příjem 16$ denně – rodiče mají několik zaměstnání, mohou něco uspořit, stabilní přívod vody a elektřiny, mají motocykl a děti mohou studovat alespoň střední školu. (2 miliardy populace)
4) Příjem nad 32 $ denně – bohatý spotřebitel, do školy chodí všechny děti, možnost koupě auta, teplá i studená voda (naše úroveň, 1 miliarda populace)
Důležitost interpretace dat je klíčovým prvkem ve Faktomluvě a odráží se v hlavní myšlence knihy. Hans Rosling zdůrazňuje, že nesprávná interpretace dat může vést k mylným názorům o stavu světa. Podstatou je schopnost lidí správně číst a chápat statistiky a fakta. Nejčastěji jsou lidé vystaveni zkresleným pohledům na svět z důvodu negativních mediálních zpráv, předsudků nebo nedostatečného porozumění statistickým informacím. Rosling zdůrazňuje, že interpretace dat by měla být založena na evidence a analýze, a ne na emocích či předpokladech. Schopnost kriticky přemýšlet o datech je nezbytná pro správné pochopení skutečného stavu světa a překonání mylných představ.
Celá kniha mi pomohla k lepšímu pochopení momentálního fungování světa. Donutila mě kriticky přemýšlet na zprávami, které se na nás pravidelně hrnou z mainstreamových médií. Zařadil bych ji do kategorie Harariho trilogie, protože tyto 3 knihy dohromady ucelují objektivní pohled na naši minulost, současnost i budoucnost.
