Proč jsem si knihu vybral ?
Knihu jsem si vybral na základě pozitivních ohlasů od spolužáků ve škole. Zaujala mne skutečnost, že Autor knihy Hans Roslingg přináší v této knize přístup k prezentaci faktů a informací. Velmi často se nám stává, že komunikujeme, argumentujeme na základě našich domněnek. Tomu následuje chybné předávání informací a následné vytváření dalších což má efekt sněhové koule, kdy se nabaluje a vzniká nový celek založený na nepravdivé informaci. Tento efekt se nám často může jevit v politické sféře v rámci informací na které narazíme na sociálních sítí , masových medií a podobně. Autor tedy klade důraz na, abychom komunikovali na základě faktů které jsou ověřené z důvěryhodných zdrojů.
Na začátku knihy se nachází test v oblasti obecné znalosti o světovém dění. Byl jsem následně překvapen, že mé odpovědi byly často špatné založené na informacích , které mi zůstali v podvědomí z konzumování obsahu na internetu. To je také důsledkem médií, které jsou v každé části světa jinak podávány, jinak zabarveny na základě různých úhlů pohledu.
Fascinovali mne myšlenky obsažené v této knize, zejména pojmy spojené s ffaktomluvou. Znamená to mít povědomí o propastných rozdílech, všímat si negativních zpráv a rozpoznat, kdy nějaký údaj vypadá působivě. Autor rovněž varuje před zkreslením velikosti, kde přehnané zveličování událostí může vést k panice a strachu ve společnosti.
V knize se také dotýká otázky změny v kultuře a náboženství a zdůrazňuje, že i když se změny odehrávají pomalu, jsou reálné. Kniha poukazuje také na důležitost střídavých generací a uvedla mě k zamyšlení na tím, jak postoj k některým tématům může být ovlivněn časem
Na internetu se s každým dnem setkáváme s početnýma fake news ( falešnýma informacemi) majoritně zaměřené na politické dění, kdy je cílem pošpinit jejich jméno. Kolik z nás si v konečném důsledku informace ověří ? To má za následek intenzivního šíření nepravdivých informací, ze kterých následně tvoříme závěry, které jsou založené na nepravdě.
Citoval bych název z části „Megachybný pohled: Svět se zhoršuje.“ Upřímně s tímto pohledem sympatizuji. Občas mám večery, kdy se ptám sám sebe, zda to má ještě smysl. Svět se zdá být každým dnem horší a horší. Proč se vůbec snažit, když se potýkáme s chudobou, globálním oteplováním a válkami na každém kroku? Ovšem poté mi dojde, že máme také mnoho pozitivních věcí. Není všechno černobílé. Tuto část autor obecně spojuje s instinktem negativity. Je skutečně zajímavé, jak často slyšíme v novinách o negativních událostech, ale jak málo informací dostáváme o pozitivním pokroku a jiných pozitivních aspektech.
Jaké myšlenky jsem si z knihy odnesl (ATP) ?
Strach je často používán jako upoutání k nepravdivé informaci.
Faktomluva znamená : Všimnout si, když zpráva hovoří o propastných rozdílech – Pokud chceme kontrolovat instinkt propasti, hledejte většinu. Je nutné si všimnout, že dostáváme negativní zprávu. Klást tako důraz na to, pokud nějaký údaj sám o sobě vypadá působivě
Porovnávání průměru a porovnávání extrémů – nám dává indícii
To co by mělo předcházet komunikaci s někým je dostat se do klidového režimu. Protože pokud nás ovládá strach a frustrace, naše komunikace je v afektu a tím se komunikace může zabarvit a působit jinak.
Pokud budeme často volat o pomoc, můžeme se dostat do situace, že nám nikdo neuvěří – to bylo v knize spojeno se strachem spojeným s globálním oteplováním a klimatickými problémy. Avšak, pokud klimatičtí aktivisté, kteří pomocí strachu informace o enviromentálních změnách takto šíří, se mohou dostat do pozice kdy ztratí důvěryhodnost veřejnosti.
Závěr:
Z knihy si odnáším, že je nutné být k informacím kritický a nevěřit úplně všemu, co se na internetu a kolem nás děje. Je tak nutné si získané informace ověřit, ideálně z více zdrojů v jiném jazyce a následně informace mezi sebou porovnat.
